Jan Žižka

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

asi v 70.letech 14.století 11.10.1424 v poli u Přibyslavi Pohřben nejdříve v Hradci na Labi,asi v pol.15.století v kostele sv.Petra a Pavla v Čáslavi,po Bíle hoře 1622 hrob zničen katolíky.

Jezdecký pomník, B.Kafka 1950 Vítkov, u Památníku márodního osvobození



Český vojevůdce husitských vojsk.Jeden z hejtmanů táboritů.Vedl vojska od první bitvy 14.7.1420 proti císaři Zikmundovi na Vít- kově v Praze po obležení města a Hradu Přibyslav,kde 11.10.1424 zemřel na mor.Nebyl nikdy poražen.Jednooký,od druhého dobývání hradu Rábí ve 2.půli července 1421 slepý.Z jeho bitev: u Sudo- měře (26.3.1420),v Chomutově (16.3.1421),u Kutné hory (8.12. 1421),u Skalice mezi Jaroměří a Náchodem (6.1.1424) atd.


 "...aby řádné poslušenství bylo...nebo skrze neposlušenství a neřádné

výtržky...velké škody jsme brávali na bratřích i na statcích a hanbu často od nepřátel božích a našich trpěli..".

                           z Žižkova Řádu vojenského


     Všechno odsuzování Žižky pramení z České kroniky Aenea Sylvia Picco-

lominiho (papež Pius II.),napsal historik V.V.Tomek,a je výmyslem,že Žižka na smrtelné posteli se kal tím,že kázal svléknout své tělo z kůže a poho- dit je vlkům a ptákům.Tento nesmysl opakovali po Piccolominim katoličtí historici,včetně Balbína.Ještě v roce 1695 přikazovali nadřízeni pražskému arcibiskupovi J.J.Brennerovi (1695-1710) při nástupu na stolec "..ut te- tram Joanes comprimet hydram" (aby potlačil tři obludy Janů).Nepodařilo se je potlačit,protože tito Janové otevřeli velký obrodný proud dějin nejenom českých,ale i světových.

     Už v mládí prý Žižka bránil své dědictví na Trocnově,jež mu zabrali,

nevybíravě.Jeho statečnosti si všiml král Václav IV. a vzal si jej za "če- ledína" a dal mu prý za úkol doprovázet královnu Žofii do Betlémské kaple na Husova kázání.

     Ale 30.července 1419 byl údajně Žižka spatřen v davu kališníků v če-

le s knězem Želivským,když lidé žádali propuštění vězněných bratří v Novo-

městké radnici.Katoličtí konšelé na dav vrhali kameny,ale doplatili na to, protože rozlícení lidé je vyházeli konšely z oken Novoměstské radnice (1.pražská defenestrace).V listopadu už Žižka vedl Pražany útokem na Praž- ský Hrad a tím začalo jeho vojenské tažení proti přívržencům krále Zigmun- da a jeho křižáckým vojskům.

     Když Žižka v březnu 1420 odjížděl z pokořené katolické Plzně,přepad-

la jej u Sudoměře přesila panských vojsk.V noci na šestnáctého března stál Žižka proti přesile a zdálo se,že jej panská vojska zahubí.Zvítězila však Žižkova taktická léčka,do níž se obrovská přesila nepřátel chytla.Žižka však ztratil hodně bojovníků.Když přijížděl se zbytkem vojsk na právě za- ložený Tábor, uvítali jej s jásotem.Po dvou dnech v husitském centru za- ložili Táborské bratrstvo,v jehož čele stáli 4 hejtmané a Žižka byl mezi nimi.

     Už 1.března 1420 papež Martin V. vyhlásil křižáckou válku proti hu-

sitům a 17.března král Zigmund ve Vratislavi slavnostně prohlásil,že hu- sity dojednoho vyhubi.Ještě v březnu přitáhl s armádou na 100-150 tisíc křižáků do Prahy.Dne 14.července 1420 se na pražském kopci Vítkov strhla nevídaná bitva prostých,málo vycvičených husitů vedených Žižkou proti neu- věřitelné Zikmundově přesile.Šlo o bytí či nebytí obránců Prahy.Zikmundovy šiky se valily nahoru a padaly dolů umláceny vším,co měli Češi poruce.Na- večer země zbrocená krví stichla a Zikmundova vojska odtáhla z Prahy.

     Žižka vyhrál bitvy na Pracheňsku,Plzeňsku,Bechyňsku,ale také u Cho-

mutova a Berouna,což mu vyneslo autoritu a úctu.Nebyl jenom vojenským stra- tégem,ale rovněž diplomatem,který vyjednával a smiřoval spory mezi Pražany a Táborem,ale když narazil na zradu,trestal bez milosti jak panstvo,tak podobojí, o čemž svědčí likvidace mravní úchylky chiliastů na Táboře.

     Na 3.června 1421 svolali husité do Čáslavi sněm,na němž se měly pro-

jednat společné,jednotné zásady.Byly zformulovány tzv.ČtyřI pražské arty- kuly,v nichž byly zakotveny společné zásady: 1.svoboda hlásání božího slo- va, 2.přijímání podobojí, 3.zákaz světského panování kněžstva,4.trestání smrtelných hříchů a neřádů. Král Zigmund byl prohlášen za tupitele pravdy a nepřítele českého jazyka.

     Téhož roku v červenci 1421 v bitvě o hrad Rábí vlétl Žižkovi do je-

diného oka šíp.Oslepl nadobro.Ale už do měsíce táhl na koni proti cizákům k Chomutovu.A potom byl vždy tam,kde musel bojem či jednáním ochraňovat právo české země na vlastní suverenitu jak proti cizím,ale i domácím pa- pežencům.Když se podobojí dověděli,že se Zigmund znovu chystá do Čech,se- šli se k úradě v Praze.

     O vánocích 1421 byl Zigmund velmi uspokojen,protože se mu podařili

odrazit Žižku od Kutné Hory.Byl svátek páně a slušelo se nábožně poveče- řet a poděkovat za vítězství.Ale slepci Žižkovi zbyly rozum,vůdčí nadání, uměl zvolit překvapivou taktiku v pravý čas.O Třech králích schystal Zik- mundovu vojsku takové překvapení,že jej hnal polmi a lesy až k Habrům a k Německému Brodu,z něhož Zigmund raději vycouval dál.Při dobývání města však došlo k strašlivému masakru na neviných,který Žižka svým vojskům vždy později vytykal jako velký a těžký hřích.

     Žižka souhlasil s úsilím o dohovor s Poláky,aby obsadili český trům.

Moc tomu však víry nedával.Země byla už příliš zájmově roztříštěna.Sám se rozkmotřil s táborskými knězi pro jejich novoty a nakonec musel dvakrát

vojensky zakročit proti Pražanům,kteří chystali zradu dohody.Žižka zalo- žil v Hradci na Labi své nové bratrstvo.Čtyři jeho duchovní artykule by- ly důslednější a přísnější a jeho vojenský řád žádal přísnost a vroucí zbožnost.

     Když se Žižka vrátil ze svého tažení na Moravu a za Zigmundem do U-

her,musel znovu,jako už mnohokráte předtím,ztrestat 6.1.1424 v bitvě u Skalice zradu pánů mečem.Aeneas Sylvius (papež Pius II.) ve své Kronice napsal,že Žižka tajně vyjednával se Zigmundem,který mu prý nabízel vedení vojsk a velkou mzdu.Žižka podobné úplaty považoval za zradu a trestal je. Neustále se pokoušel o sjednocení a o příměří pro společný boj s úhlavním nepřítelem české země Zigmundem.

     Ještě vybojoval dlouhou řadu bitev,ale na cestě přes Kutnou horu,

k Německému Brodu až k Přibyslavi,kterou obléhal,onemocně morem.Ve svém stanu třem oddaným přátelům - Viktorinovi z Kunštátu,Janu Bzdinkovi a Kunšovi z Bělovic prý řekl: "..aby se milého boha bojíce stále a věrně bránili pravdy boží pro věčnou odplatu..". Přibyslav byla dobyta útokem a vypálena.

      Žižkovo tělo odvezli do Hradce nad Labem.Provázel je hradecký farář

Ambrož a kněz Prokůpek,který se později jako Prokop Holý ujal husitského vojska.