Josef Leopold Zvonař a Josef Podlipský: Porovnání stránek
m (naimportována 1 revize) |
pantheon>Tomáš Gardelka m (naimportována 1 revize) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | 30.11.1816 Praha | |
− | + | 20.9.1867 Praha | |
− | Pohřben | + | Pohřben na Olšanech |
− | PD, | + | PD,1962 (společná s Žofií Podlipskou) |
− | + | Ovocný trh 573/12 | |
+ | (PD odstraněna při zbourání domu a dosud nikde neosazena) | ||
+ | Uporněna Lékařská komora - září 2002 | ||
− | --------------------------------------------------------------- | + | ----------------------------------------------------------------- |
− | Český | + | Český lékař-internista.Vlastenec,který se zúčastnil Slovanského |
− | + | sjezdu (1848),byl red. čas."Slovanská lípa".Spoluzakládal:"Časo- | |
− | + | pis lékařů českých" (první redaktor),"Spolek českých lékařů", | |
− | + | spolupracovník J.E.Purkyni.V roce 1861 poslanec zemského sněmu. | |
− | --------------------------------------------------------------- | + | ----------------------------------------------------------------- |
+ | "V domě, který stával v těchto místech,pracoval a ze- | ||
+ | mřel český lékař a buditel,med.chir.dr. Josef Podlipský, | ||
+ | jeden z prvních redaktorů Časopisu lékařů českých,a jeho | ||
+ | žena Sofie Podlipská." | ||
+ | Text pamětní desky | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
+ | V místech skleněného domu na Příkopech kdysi stával dům "U červeného | ||
+ | orla",ve kterém bydlel po návratu z pobělohorské emigrace barokní malíř | ||
+ | Karel Škréta.Po dvou staletích si v něm roku 1852 otevřel lékařskou ordi- | ||
+ | naci šestatřicetiletý internista Mudr.Josef Podlipský,syn sládka z Mich- | ||
+ | le.Před třemi roky vedli Češi na Kroměřížském sněmu (1848-9) bitvu o ná- | ||
+ | rodní sebeurčení,jenže osmnáctiletý nastupující císař Franz Josef I. sněm | ||
+ | rozprášil vojskem,hodně Čechů uvěznil,někteří utekli za hranice a vůdcové | ||
+ | národa Palacký,Brauner,Pinkas,J.Frič a jiní se stáhli do soukromí. | ||
+ | Franz Josef I. také nepotřeboval vzdělanců stejně jako předchůdce | ||
+ | císař František I.,protože ohrožovali "žalář národů".Policejní prezident | ||
+ | prezident Sedlnický měl národníhnutí pořád za předstupeň revoluce.A Pod- | ||
+ | lipský byl národní bouřlivák jaksepatří.Musel se "uklidit" do soukromí, | ||
+ | proto si otevřel ordinaci ve Škrétově domě.V roce 1848 byl člemem výboru | ||
+ | Slovanského sjezdu na Žofíně a hlasoval pro přijetí Manifestu evropským | ||
+ | národům k ustavení Unie.Podlipský řídil kritický Šafaříkův časopis Slovan- | ||
+ | ská lípa. | ||
+ | |||
+ | Do Prahy se z Vratislavi po smrti ženy natrvalo vrátil Purkyně a | ||
+ | Podlipský s nim vedl redakci odborného čas.Živa,v němž se psalo o medicíně, | ||
+ | vědě a zdraví národa.Český národ měl skvělé lékaře,kteří věděli,že zdraví | ||
+ | národa je bohatstvím a příslibem jeho života.Čeští lékaři byli významnou | ||
+ | inteligencí národa.K Purkyňovi nechodili jen vědci,ale i kolegové ze slo- | ||
+ | vanských národů a měli si co říci o vědě i hnutí slovanských národů.Jed- | ||
+ | ním z nich byl např. bulharský vědec,lékař Beron. | ||
+ | Podlipský byl věkově v půli života a když si v něm zalistoval,mohl | ||
+ | říci,že byl oborově přímočarý.Od dvacíti se zajímal o přírodu a v roce | ||
+ | 1838 vyrazil s J.S.Preslem na Moravu,do Haliče a na Slovensko za květenou. | ||
+ | Tehdy navštívili autora hymnické sbírky "Slávy dcera" Jana Kollára.Po ro- | ||
+ | ce už studoval medicínu ve Vídni,kde jej učili dva čeští koryfejové lékař- | ||
+ | ské vědy: prof.Jos.Škoda,internista,který dal medicíně základatelský spis | ||
+ | "Pojednání o poklepu a poslechu" a prof. patologie Karel Rokytanský,jemuž | ||
+ | říkali pro vědeckou systematičnost "Linné v lékařství".Měl ve Vídni opeta- | ||
+ | čky s policií,protože se spolužáky založil dva vlastenecké spolky.Policie | ||
+ | si jej zapsala mezi sledované. | ||
+ | Vrátil se roku 1845 do Prahy jako magistr chirurgie a porodnictví. | ||
+ | Havlíček právě křikl k Čechům,že musí vlastenčení vív přejít z úst do ru- | ||
+ | kou.Lékařský absolvent mu zatleskal a porozhlížel se po obživě.Našel si | ||
+ | místo vychovatele u hr.Berchtolda a po čase jej přijali do všeobecné nemo- | ||
+ | cnice za sekundáře svérazně prostořekého internisty,mistra oboru prof.Ham- | ||
+ | merníka,který jej vlastně u sebe "skryl" před policií po rozehnání Slovan- | ||
+ | ského sjezdu a Kroměřížského sněmu.A pak se Podlipský dostal k prof.Čej- | ||
+ | kovi,příteli B.Němcové,který ji léčil a kdysi uváděl do literatury,přičemž | ||
+ | se téměř prosiokálně zabývak hudbou a literaturou,zejména jihoslovanských | ||
+ | Ilyrů. | ||
+ | Po celou diktatury šefministra Bacha se Podlipský plně upnul na vě- | ||
+ | du a svou lékařskou ordinaci v domě "U červeného orla".V roce 1858 si tu | ||
+ | přivedl mladičkou adeptku péra Žofii,sestru právě debutující spisovatel- | ||
+ | ky Karolíny Světlé.Nevynechal příležitosti i pro psaní veršů a povídek,jež | ||
+ | psal hlavně v mládí.Od roku 1857 spolupracoval s J.E.Purkyněm na vydávání | ||
+ | přirodovědného čas. "Živa",v němž řídil a sestavoval přílohu "Domácí lé- | ||
+ | kař".Připravil s kolegy dr.Eiseltem,Purkyněm a s dalšími lékaři podmínky | ||
+ | pro vznik jednotné lékařské organizace "Spolek lékařů českých" a jejich | ||
+ | "Časopis lékařů českých". | ||
+ | Když císař vydal "Říjnový diplom" (20.10.1860),v němž po prohrané | ||
+ | bitvě u Solferina (24.6.1859) chtěl "své" národy uchlácholit,zvolili Podlip- | ||
+ | ského v roce 1861 poslancem českého sněmu za Nymbursko a Benátsko.Byl jed- | ||
+ | ním ze vzdělaců,kdo působil v počátcích života vároda v plné šíři jeho | ||
+ | tvořivého proudu.K bohatí literární publicistice 40.let přibyla odborná | ||
+ | publicistika v Časopise lékařů českých,který spolu s MUDr.Eiseltem redigo- | ||
+ | val.Jeho osobní štěstí s Žofiií bylo velmi krátké.Prožili spolu jenom de- | ||
+ | vět roku.Pomohl i jí k literarnímu péru a do emancipace žen.Častýn hostem | ||
+ | byla B.Němcová.Podlipský léčil,organizoval,psal a zapomněl na sebe.Zemřel | ||
+ | v jednapadesáti letech. | ||
[[Category:Pražský pantheon]] | [[Category:Pražský pantheon]] |
Verze z 11. 2. 2017, 23:09
30.11.1816 Praha 20.9.1867 Praha Pohřben na Olšanech
PD,1962 (společná s Žofií Podlipskou) Ovocný trh 573/12 (PD odstraněna při zbourání domu a dosud nikde neosazena) Uporněna Lékařská komora - září 2002
Český lékař-internista.Vlastenec,který se zúčastnil Slovanského sjezdu (1848),byl red. čas."Slovanská lípa".Spoluzakládal:"Časo- pis lékařů českých" (první redaktor),"Spolek českých lékařů", spolupracovník J.E.Purkyni.V roce 1861 poslanec zemského sněmu.
"V domě, který stával v těchto místech,pracoval a ze- mřel český lékař a buditel,med.chir.dr. Josef Podlipský, jeden z prvních redaktorů Časopisu lékařů českých,a jeho žena Sofie Podlipská." Text pamětní desky
V místech skleněného domu na Příkopech kdysi stával dům "U červeného
orla",ve kterém bydlel po návratu z pobělohorské emigrace barokní malíř Karel Škréta.Po dvou staletích si v něm roku 1852 otevřel lékařskou ordi- naci šestatřicetiletý internista Mudr.Josef Podlipský,syn sládka z Mich- le.Před třemi roky vedli Češi na Kroměřížském sněmu (1848-9) bitvu o ná- rodní sebeurčení,jenže osmnáctiletý nastupující císař Franz Josef I. sněm rozprášil vojskem,hodně Čechů uvěznil,někteří utekli za hranice a vůdcové národa Palacký,Brauner,Pinkas,J.Frič a jiní se stáhli do soukromí.
Franz Josef I. také nepotřeboval vzdělanců stejně jako předchůdce
císař František I.,protože ohrožovali "žalář národů".Policejní prezident prezident Sedlnický měl národníhnutí pořád za předstupeň revoluce.A Pod- lipský byl národní bouřlivák jaksepatří.Musel se "uklidit" do soukromí, proto si otevřel ordinaci ve Škrétově domě.V roce 1848 byl člemem výboru Slovanského sjezdu na Žofíně a hlasoval pro přijetí Manifestu evropským národům k ustavení Unie.Podlipský řídil kritický Šafaříkův časopis Slovan- ská lípa.
Do Prahy se z Vratislavi po smrti ženy natrvalo vrátil Purkyně a
Podlipský s nim vedl redakci odborného čas.Živa,v němž se psalo o medicíně, vědě a zdraví národa.Český národ měl skvělé lékaře,kteří věděli,že zdraví národa je bohatstvím a příslibem jeho života.Čeští lékaři byli významnou inteligencí národa.K Purkyňovi nechodili jen vědci,ale i kolegové ze slo- vanských národů a měli si co říci o vědě i hnutí slovanských národů.Jed- ním z nich byl např. bulharský vědec,lékař Beron.
Podlipský byl věkově v půli života a když si v něm zalistoval,mohl
říci,že byl oborově přímočarý.Od dvacíti se zajímal o přírodu a v roce 1838 vyrazil s J.S.Preslem na Moravu,do Haliče a na Slovensko za květenou. Tehdy navštívili autora hymnické sbírky "Slávy dcera" Jana Kollára.Po ro- ce už studoval medicínu ve Vídni,kde jej učili dva čeští koryfejové lékař- ské vědy: prof.Jos.Škoda,internista,který dal medicíně základatelský spis "Pojednání o poklepu a poslechu" a prof. patologie Karel Rokytanský,jemuž říkali pro vědeckou systematičnost "Linné v lékařství".Měl ve Vídni opeta- čky s policií,protože se spolužáky založil dva vlastenecké spolky.Policie si jej zapsala mezi sledované.
Vrátil se roku 1845 do Prahy jako magistr chirurgie a porodnictví.
Havlíček právě křikl k Čechům,že musí vlastenčení vív přejít z úst do ru- kou.Lékařský absolvent mu zatleskal a porozhlížel se po obživě.Našel si místo vychovatele u hr.Berchtolda a po čase jej přijali do všeobecné nemo- cnice za sekundáře svérazně prostořekého internisty,mistra oboru prof.Ham- merníka,který jej vlastně u sebe "skryl" před policií po rozehnání Slovan- ského sjezdu a Kroměřížského sněmu.A pak se Podlipský dostal k prof.Čej- kovi,příteli B.Němcové,který ji léčil a kdysi uváděl do literatury,přičemž se téměř prosiokálně zabývak hudbou a literaturou,zejména jihoslovanských Ilyrů.
Po celou diktatury šefministra Bacha se Podlipský plně upnul na vě-
du a svou lékařskou ordinaci v domě "U červeného orla".V roce 1858 si tu přivedl mladičkou adeptku péra Žofii,sestru právě debutující spisovatel- ky Karolíny Světlé.Nevynechal příležitosti i pro psaní veršů a povídek,jež psal hlavně v mládí.Od roku 1857 spolupracoval s J.E.Purkyněm na vydávání přirodovědného čas. "Živa",v němž řídil a sestavoval přílohu "Domácí lé- kař".Připravil s kolegy dr.Eiseltem,Purkyněm a s dalšími lékaři podmínky pro vznik jednotné lékařské organizace "Spolek lékařů českých" a jejich "Časopis lékařů českých".
Když císař vydal "Říjnový diplom" (20.10.1860),v němž po prohrané
bitvě u Solferina (24.6.1859) chtěl "své" národy uchlácholit,zvolili Podlip- ského v roce 1861 poslancem českého sněmu za Nymbursko a Benátsko.Byl jed- ním ze vzdělaců,kdo působil v počátcích života vároda v plné šíři jeho tvořivého proudu.K bohatí literární publicistice 40.let přibyla odborná publicistika v Časopise lékařů českých,který spolu s MUDr.Eiseltem redigo- val.Jeho osobní štěstí s Žofiií bylo velmi krátké.Prožili spolu jenom de- vět roku.Pomohl i jí k literarnímu péru a do emancipace žen.Častýn hostem byla B.Němcová.Podlipský léčil,organizoval,psal a zapomněl na sebe.Zemřel v jednapadesáti letech.