Jan Hus

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

před rokem 1372 Husinec u Prachatic

6.7.1415 Kostnice

Upálen na hranici z rozhodnutí katolického koncilu


Pomník,L.Šaloun 1915

Staroměstské náměstí


Český náboženský reformátor.Vycházel z Bible,ze spisů sv.Augustina i anglického teologa prof.J.Vyklefa.Hájil biblické zásady křesťanského života.Jeho smrtí začal v křesťanství nový věk,kdy víra se stala "pokladem duší a myslí svobodných" (Palacký).Církevní koncil v Kostnici předal Husa k upálení.Z děl:"Rozprava o odpustcích","Knížky o svatokupectví","O církvi","Výklad viery..", "O pravopisu českém".


"...Také prosím,aby sě milovali,dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli". Závěr z Husova listu z vězení 10.6.1415


V kostnické katedrále byl 6.července 1415 zahájen doposud největší. v pořadí 15.koncil katolické církve.Zasedli na něm církevní hodnostáři, panovníci i knížata.Měli co řešit,protože se zejména po Čechách spojovaly říčky nespokojenosti lidi nad porušováním mravní čistoty katolického klé- ru,který propadl lačnosti po majetku a moci.Dva roky před smrtí Karla IV. došlo ke dvojpapežství (1376),v Angliii se kriticky z Oxfordu ozval prof. John Wyklef a po Čechách bouřili kazatelé Waldhauser,Milič z Kroměříže a jejich počet rostl.Tradiční jednota katolicismu byla ohrožena.

Na koncilu se mělo projednat: 1. odstranit tři papeže,kteří mezi se- bou vojensky bojovali o moc. 2.Opravit církev "v čele i údech". 3.potla- čit "hydru trojhlavou",čili reformační myšlenky J.Viklefa a Mistra Jana Husa,který kázal k lidem v Betlémské kapli a nakonec byl církví z Prahy vyhnán a uvalili na něj církevní klatbu,čili nesměl kázat nejen v Praze, ale nikde.

Mistr Hus však kázal po venkově a přitom hodně psal kritické spisy o porušování biblických zásad,žádal,aby své názory mohl veřejně v Kostnici, kde byl koncil zahájen,veřejně obhájit.Vyžádal si od císaře Zikmunda "glejt",čili potvrzení,který mu zaručoval bezpečnost.

Jenže v Kostnici Husa uvrhli do vězení,vyslýchali jej a když nepocho- dili připravili s nim soudní proces.Uprostřed katedrály v Kostnici stálo lešeníčko.Sloužila se mše,ale M.Jan Hus nesměl dovnitř chrámu.Stál mezi dvěma "oděnci" u chrámových dveří.Po mši přečetl odenský biskup výňatek z myšlenek apoštola Pavla,kde se praví,aby s provinilci i ve věcech církve a víry rovněž "..zrušeno bylo tělo hříšné"

Teprve po biskupově řeči zavolali M.Jana,aby vešel do chrámu.A nyní spustil hněvivou řeč hlavní kazatel,který vzýval božskou prozřetelnost,za- tracoval kacířství a křičel,že musí být vypleněno ze všech údů církve.

Po hněvivé lamentaci kazatele nastalo ticho.Ke slovu se důstojně chy- stal papežův mluvčí Berchtold.Ten vstal a zvolna,srozumitelně,jakoby chtěl zdůraznit všechnu tíhu Husova provinění,přečetl třicet Husových velebludů ze 260,jež měli soudcové vypsány z Husových bludných knih.Ke konci řeči Mistra Jana obvinil,že se vydává za 4.osobu sv.Trojice,Hus ale vyskočil, chtěl na obranu něco říci,ale strážce jej umlčel.

Potom jakoby se jednalo o pašiovu hru,musel M.Hus vystoupit na lešení, kde jej obložili mešními rouchy.Do rukou mu vložili kalich a naposled jej požádali,aby svoje bludy přiznal a odvolal.Ale M.Jan jen rozechvěle řekl, ne,nemohu přiznat,z čeho mne viníte,protože bych tím obtížil svoje svědomí. To byla jeho poslední slova.V chrámu zašumělo.Po chvíli ticha bylo přečteno usnesení koncilu: knihy M.Jana Husa budou spáleny,zakázány a on sám,arci- kacíř,který kazil lid a tupil papežskou stolici,bude předán světské moci k upálení na hranici za městem na břehu Rýna.Jeho popel bude vhozen do vo- vody.Nasadili mu na hlavu papírovou korunu s obrázky ďábla a odvedli jej do vězení.

Druhého dne obřad pokračoval průvodem lidí,kteří provázeli odsouzené- ho kacíře za město.Došli k připravené hranici na břehu Rýna,přivázali M.Husa ke kůlu a hranici zapálili.Hus se modlil,zpíval nábožné písně a když "...potřetí začal zpívati,hned mu vítr vehnal oheň do tváře,a tak sám se modle,pohybuje rty a hlavou,vypustil duši v Pánu",napsal o jeho smrti očitý svědek kronikář Petr z Mladoňovic.Husovi ještě nebylo 45 roků.

O mládí M.Jana Husa se ví málo.Univerzitní dokumenty prozradily,že v roce 1393 vystudoval na Artistické fakultě bakaláře svobodných umění a po třech letech získal titul Mistra Pražské university.Na kněze byl vysvě- cen v roce 1400.Současníci o něm napsali,že vynikal jasností myšlenek,což je zřejmé z jeho knih,které psal v latině a především v češtině.Znal češ- tinu výtečně,před časem upravil starý český překlad Bible kazatele M.Ma- těje z Janova.

Karel IV.v základatelské listině Pražské univerzity (1348) napsal,že smysl založení Karlovy univerzity spočívá v tom,aby obyvatele Čech "...ne- museli se v cizině doprošovat almužny." Hus se v roce 1402 stal děkanem univerzity.Byl si vědom,že ve městě a v české zemi žijí převážně Češi a proto jim v temže roce začal počesku kázat i v Betlémské kapli a veřejně prohlašoval,že v kněžstvu vládne nemrav a lakotnost a že se od roku 1378 rvou o moc v církvi dva papežové (tzv.schizma -dvojpapežství).Zdůrazňoval, že v životě je nezbytná mravní čistota církve a byla to stejná myšlenka, kterou kdysi kázal Jan Milíč z Kroměříže.Hus se dovolával i oxfordského prof.John Wykleffa,který psal,že církev nemá být organizací majetkovou, ale musí být organizací duchovní,čili neviditelnou (insibilis) a tím i mravně čistou.

V roce 1409 přesvědčil Mistr univerzity Jan Hus krále Václava IV., aby změnil na univerzitě volební řád,který určoval cizincům 3 hlasy a Čechům jenom 1 hlas,což neodpovídalo základní listině Karla IV. Václav IV. proto vrátil Karlovu univerzitu do rukou Čechů tím,že v Kutné Hoře podepsal tzv."Dekret kutnohorský (1409),jimž věc napravil.Mnoho ci- zích profesorů demonstrativně odešlo,ale čas přivedl na katedry neméně zdatné odborníky a M.Jan Hus byl zvolen rektorem univerzity.

Král Václav IV. Husovi zprvu přál a královu choť leckdy vodil na ká- zání Husa v Betlémské kapli nladý voják Žižka.Jenže přišlo na lámání chle- ba,čili papež v Římě začal kvůli zisku peněz prodávat tzv.odpustky,čili jakési "šeky",jejichž koupí se lidé mohli vykoupit z hříchů.Hus znal pra- vý smysl odpustků,jež měly papeži naplnit kasu pro boj s konkurentem a prohlásil prodej odpustků za svatokupectví.

Václav IV. si vyřizoval mocenké účty s papežovým stoupencem arcibis- kupem Zbyňkem Zajícem z Hazemburka,který žádal zákaz Husova kázání v Betlém- ské kapli a demonstrativně nechal spálit Vyklefovy knihy.Žadal zákaz Hu- sova kázání,jenže Hus žádal důkazy,v čem se mýlí a kázat nepřestal.Církev použila své silné zbraně tzv. "interdiktu",čili zákazu církevních obřadů všude tam,kde bude Hus přítomen,proto Hus raději opustil Prahu a odešel na Kozí Hrádek u Sezimova Ústí.

Zatím se v Praze Václav IV. s papežem Janem XXIII.dohodl,že mu papež přenechá část financí z prodeje odpustků.M.Jan Hus na jihu Čech kázal všu- de,kde neplatil zákaz bohoslužeb,čili interdikt.Hodně psal a vydal "Výklad viery pravé","Knížky o svatokupectví","O církvi","Postilu" (výklad sv.čte- ní nedělních).Zasáhl i do dějin českého jazyka spiskem "O pravopisu čes- kém" (zavedl diakriická čili rozlišovací znamínka,čárky,tečky aj.).Když se schylovalo k církevnímu koncilu v Kostnici,chystal se Hus přes varování přátel obhájit před největším církevním fórem svou biblickou pravdu.

Bratr Václava IV. císař Zikmund Husovi zaručil glejtem (průvodní li- tina bezpečnosti) cestu do Kostnice a zpátky.Hus se odebral na hrad Krako- vec na Rakovnicku a vyčkával,až jej pozvou.To už byli papežové tři (troj- papežství) a nebylo ani jednomu po chuti Husovo tvrzení,že papeži,který nežije mravně,ale v hříchu,lze odepřít poslušnost,neboť jeho důstojnost nepramení z úřadu,ale z jeho mravního a zbožného života.

V listopadu 1414 Hus přijel do Kostnice,provázen přáteli.Vězení už pro něj bylo připraveno.Zatkli ho,uvěznili,vyslýchali a nakonec po dlou- hém,ale bezvýsledném nátlaku na něho,aby odvolal svoje "bludy",byl odsou- zen v plné pompě ceremonielu,jež církev pro taková prohřešení užívala. V žaláři napsal traktáty,v nichž chválil přijímání "pod obojí způsobou" (mešní víno i hostii),psal dopisy přátelům,jež ukazují bolestný duchovní zápas jeho pravdy.

Jeho smrt vyvolala lavinu odporu,v němž pranenily polemiky "o spo- ru božsví a zvířeckosti v přírodě lidské vůbec.."(Palacký).Čechové ukázali světu jeho špatnost a byli první,kdo se vzepřeli absolutní moci církve.

Hus má velké množství pomníků.Symbolizují mravní sílu Husa a českého národa položit za ni život.


Pomník M.J.Husa 1898

Braník

Pomník M.J.Husa

v sadu u Vrchlického ulice

autor,kdy,odhalen,.

Rozbit v prosinci 2002