Jan Kaška

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

20.8.1810 Zbraslav

21.7.1869 Vodolenka u Svojšic

Pohřben ve Vodolence,převezen na Olšany


Mozaiková PD, J.Mahelka 1969

Kaškova,Zbraslav


Český herec-komik,spisovatel,kostymář.Přítel J.K.Tyla.Tyl napsal role nejen pro něj,ale i podle něj (Kalafuna-Strakonický dudák, Kylian - Paní Marjanka matka pluku,Kuba - Tvrdohlavá žena atd. Kostymář Stavovského divadla,překladatel a autor her.Z díla:"Divadelní ochotník"(1845),"Rodinná kronika"(1864) aj.


 "Jan Kaška byl čistě národním,pravým českým komikem".
                                        Jan Neruda
 "Těžiště neodolatelné jeho komiky leželo v tak zvané suchosti humo-
 ru.Nehnul svalem v obličeji,nehnul brvou...
                                        Otylie Sklenářová-Malá


Porodní bába položila novorozeně na chvilku pod stůl,aby prý mělo bystrý rozum.A tesařův syn se opravdu výtečně učil a skvěle hrál na něko- lik hudebních nástrojů v kapele pana učitele.Byl slaboučký a otec usoudil, že širočinu neunese,ale krejčovskou jehlu u mistra Niklase na Malé Straně ano.

Rtuťovitý učeň šmejdil s bratrancem po Malé Straně a brzo našli ces- tičku přes Karlův most do Pospíšilova vydavatelství v Liliově ulici,kde si prohlíželi knížky.Při zpáteční cestě zvědavě nahlíželi do foyae Stavov- ského divadla.

V lednu 1829 jej kamarád zavedl do Kajetánského domu v Ostruhové ulici (Nerudova),kde bydlel lékárník Arbeiter s bratrem,sestrou a jejim manželem Šemerou.V presbytáři pořádali vlastenecké merendy nebo hráli di- vadlo.Když Arbeiter zjistil,že Kaška umí na flétnu,fantazie mu zajiskřila a pak malý krejčík hrál u každé příležitosti.A pak mu svěřili i němou di- vadelní roli.K mluvené se dostal až v Strachotově hře Ženitba.Když se na Zbraslav otci doneslo,že je komediant,našup zařídil,aby synek odjel do Karlových Varů,kde mu Arbeiter sehnal místo v lékárně.Bylo to zaměstná- ní "naotočku",protože divadelní múza je nemoc,na niž není léku ani v léká- rně.

Šemera se za něj ppřimluvil u přísného ředitele Stavovského divadla J.N.Štěpánka a Kaška zkusil opravdová divadelní prkna.Maminka mu pro začá- tek poslal k jmeninám 3 tolary,ale divadelní elév běžel s penězy za Tylem do Truhlářské ulice,kde byl furýrem,a dal mu peníze jako příspěvek na za- ložení zamýšleného časopisu "Jindy a nyní".Oba fandové divadla se viděli poprvé a už se nerozešli.

Dne 27.červenec 1834 byla u Arbeiterů velká sláva.V presbytáři Kaje- tánského domu Tyl založil opravdové české divadlo.Plakát na představení oznamoval,že se bude hrát Tylova jednoaktovka "Oba šelmy".Mezi herci byli bratři Arbeiterovi,manželé Šemerovi,Sabina,Rettigová,Kaška a jiní,jenom Mácha nehrál,protože se poškorpil s Kaškou.Jevišťátko postavil vlastene- cký Podskalák Dittrich a v hledišti seděli Palacký,Safařík,Jungmann,Pressl, Hanka a jiní koryfejové českého obrození.

Před vánocemi 1834 dali Kaškovi ve Stavovském divadle první větší roli - šosáckého břicháče Hubinku v Tylově a Škroupově "Fidlovačce".Po ro- ce o Kaškovi napsal excelentní umělecký kritik Nebeský,že .."Brzyť on (Kaška) k nejoblíbenějším hercům náležeť bude".Bylo to slovo člověka,kte- poprvé v české literatuře žádal,aby umění bylo uměním i svou formou.Kaška si Štěpánka získal záskoky za málo spolehlivé herce.

Jednou řekl Tyl Kaškovi,poslechni Jene,když spíchávaš pro herce gar- derobu,měl bys mi o té své módě cosi napsat do "Květů".A Kaška se od té chvíle stal prvním českým módním návrhářem a modním kritikem.Koneckonců i známý karbonářský plášť Máchy navrhl a ušil Kaška.O jeho jevištní komice se už po třech letech dostálo lichotivé recenzentovy věty: "velmi zhusta zaměstnán bývá schopný pan Kaška."

Před rokem 1848 byl Kaška předním hercem ve Stavovském divadle i ve Stegrově divadle v Růžové ulici.Až příliš často pobýval v Tylově domá- cnosti,ale jeho zahledění do Tylovy švagrové Anny Forsheimové mu nevyšlo. Tyl měl Kašku "přečteného" natolik,že mu "ušil" divadelní postavy "na tě- lo",nebo podle Kašky psal své postavy,např.Kalafunu,Honzu atd.Oba přátelé Tyl i Kaška byli všestranní.Kaška hrál,navrhoval a šil kostýmy,muzicíro- val a překládal,psal recenze a byl autorem více než padesáti her,psal po- vídky např."Nesmělý ženich",hry "Čarodějnice Megera" atd.

Nescházel na l.českém bále 5.února 1840 v Konviktu,inspirovaném pří- telem Mnoučkem.A největší radost patrně zažil,když se na schůzce předních vlastenců 4.května 1846 v Platýzu uradili,že si Češi postaví samostatné divadlo.V revolučním roce 1848 byl Kaška s Tylem mezi prvními v Národní gardě a dokonce na popud velitele gardy básníka Villaniho (autor zhudebně- né básně "Zasviť mi ty slunko zlaté") napsal pro národní gardu knížku "Přehled vojenského velení".Byla užitečná i Tyršovi,když psal svou objem- nou instrukci o sokolském cvičení.

Protimonarchistický výbuch roku 1848 se Habsburkům zdařilo utlumit a mnoho Čechů muselo před policií utéci za hranice,další uvěznili nebo zatlačili do mlčení.Kašku výslýchali a potom jej vyobcovali i s Tylem z Prahy.Nějaký čas kočovali s divadlem po dědinách,ale nakonec Kaška své krejčovské umění uplatnil ve Stavovském divadle jako správce garderoby. I německý tisk o něm napsal:"Nádherné kostýmy dělají panu Kaškovi všechnu čest".

Kaška se blýskl v roce 1864 ušitím podle návrhů malíře Karla Purky- ni 230 kostýmů pro slavnostní průvod shakespearovaských postav k výroční merendě slavného dramatika.Kaškova divadelní éra v Prozatímním divadle trvala ale jenom sedm roků.Hrála s nim i mladá herecká generace (např.Moš- na),ale v červenci 1869 onemocněl žloutenkou a zanedlouho skonal v lázních Vodolenka a byl tam i pohřben.V roce 1909 jej převezli do hrobu manželky na Olšanech.