Jan Kotěra

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

18.12.1871 Brno

17.4.1923 Praha

Pohřben na Vinohradech


PD s bystou,B.Kafka,P.Janák 1924

Náměstí Jana Palacha 80 (Umělecko-průmyslová škola)


Český architekt,průkopník moderny zdůrazňující princip účelu a konstrukce.Razil cestu architektury od klasicizujících slohů přes secesi k modernímu pojetí.Z jeho staveb: Peterkův dům čp. 777/12 na Václavském náměstí,Mozarteum v Jugmanově ulici,Právnická fakulta,zejména pak Okresní dům a Muzeum v Hradci Králové.


"V tvorbě architektury jsou hybnou silou účel,konstrukce a místo a forma je jejich následkem....důvodem pro nové hnutí musí být tvoření prostoru a konstrukce a nemůže jimi být jejich tvar a forma ozdoby.."

J.Kotěra:Volné směry,1900


Na pražském výstavišti uspořádala v roce 1908 Obchodní a živnosten- ská komora výstavu,v níž mohli návštěvníci srovnávat tři za sebou jdoucí stavební slohy: historizující,secesní a nový modernismus,který se teprve proklovával k životu.Ukázku nového slohu připravil Jan Kotěra se svými žáky a spolupracovníky Josefem Gočárem a Pavlem Janákem.Postavili pavilon oválného půdorysu,jehož hmota a tvar souzněly s citlivě vkomponovanou pla- stikou Jana Štursy.Bylo to v podstatě zpředmětnění Kotěrovy myšlenky,kte- rou vyslovil ve Volných směrech.Pavilon byl však rozebrán a nezbylo po něm níc.

Kotěra vedl katedru architektury ma Umělecko-průmyslové škole po prof. Ohmannovi deset roků.Měl ke svému poslání důkladnou průpravu.Po průmyslo- vce v Plzni čtyři roky praktikoval u pražské stavební firmy,pak odešel na vídeňskou Akademii,jež byla Mekkou moderní architektury.Tvořil tu a žil znamenitý arch.Otto Wagner,který potlačil secesní zdobnost geometrickým a konstrukčním tvaren celé stavby.Praha si k překvapení všech staromilců postavila do čela katedry sedmadvacetiletého odchovance této moderny,čili "wagneriána" Kotěru.Všichni cenili na mladém architektovi jeho tvárný ta- lent,schopnost tvůrčího myšlení,hledání a porozumění době,jež se v celé životní šíři přímo valila k jinému životnímu stylu.Kotěra vystavil u Topi- i své skici a studie z pouti po Itálii a prokázal,že má široký obzor své- ho architektonického vidění. bornou Prahu překvapil.

Za deset roků vedení katedry si vychoval talenty,jež nadchl moderno- stí a meustálým hledáním.V ateliérech vznikaly projekty,jež odvíjely stav- bu zvnitřku,čili návrhy vycházely z její praktické životní účelnosti.Když spočítali po jeho smrti projekty,bylo jich na 170,moderního stylu,čili mají tvarovou jasnost.Do svých projektů vtáhl všechny druhy umění.Zprvu v nich měl i lidový ornament,aby vyzkoušel jeho tvarovou a barevnou harmo- nii.

Z velkého počtu projektů Kotěra realizoval jen poskrovnu.V Praze postavil vršovickou vodárnu,Peterkův dům č.777 na Václavském náměstí a hlavně Urbánkův dům v Jungmannově ulici č.798/30,jemuž se říká "Mozarteum". V něm si od roku 1934 E.F.Burian otevřel své avantgardní divadlo "D 34". Tento dům je nejnázornějším Kotěrovým tvarovým krédem.Podobným stylem pro- jektoval Laichterův dům v ulici U Riegrových sadů č.1543.Na jeho stavbách je výrazovým prostředek charakteristické tzv.režné zdivo.

Kotěra však zasáhl svým tvarovým pojetím i do rodinných domů.Je to snad nejzřejmější z jeho vlastní vily v Hradešínské ul.na Vinohradech a na vile sochaře Suchardy v Bubenči.Projektoval rovněž vilu Tondry v St. Gilsenu ve Francii.

Velmi zajímavě pojak dělnické a úřednické kolonieí,jež se jako ži- votní nezbytnost doby stavěly po vzniku ČSR v roce 1918.V devadesátých letech 20.stol.,kdy se státní a obecní majetek privatizoval,dva archi- tekti s překvapením zjistili,že kolonie u Králodvorských železáren u Be- rouna mají znaky Kotěrova rukopisu.Obec podle dobového trendu vzácnou architektonickou památku nevzala do své ochrany a pro nasycení bytového manka,ale prodala ji soukromníkům.Kotěrovy provenience jsou rovněž úřed- nické kolonie v pražských Záběhlicích,ve Zlíně a v Lounech.

Dnes patří k obecnému povědomí občanů,že skvělý architektonický čin města Hradce Králové,inspirovaný starostou dr.Ulrychem,byl ukázkou, jak moudře lze postavit na místech městských hradeb moderní město.Ulrych se obrátil na české moderní architekty,čili na pokračovatele stavebních tradic,seskupené kolem časopisu "Styly" (Gočar,Janák,Machoň,Novotný atd.), aby navrhli a realizovali moderní město.Kotěra samozřejmě nechyběl.Jak ukazuje dnešní realita města,je moderní dodneška a racionálně učleněné, a uzpůsobené modernímu životu lidí.Kotěra postavil "Okresní dům" a "Muse- um" a přizval si další tvůrce - Kyselu,Suchardu,Gočára a další.V roce 1910 jmenovali Kotěru profesorem Akademie.

Kotěra dovedl organizovat a prosazovat a byl snad i proto pověřován funkcí generálního komisaře výstav ČSR v zahraničí.Vypracovával rovněž ex- pertízy pro Zemský výbor.Vrcholným jeho dílem,k němuž se předlouho při- pravoval,byly projekty pražské university.Věnoval jim šestnáct roků živo- ta.Jenže z jeho projektu se postavila jenom fakulty právnická,teologická a univerzitní rektorát.

Byl rovněž mistrem výstavních instalací,např výstava díla sochaře Ro- dina v roce 1902 nebo salonní vůz Elektrických podniků.Kotěra mnoho nedo- řekl,nedotvořil i proto,že zemřel na těžkou chorobu v dvaapadesáti letech.