Jiří Janda

Z Pražský pantheon
Verze z 26. 12. 2019, 11:04, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

24.4.1865 Praha

25.8.1938 Praha

Pohřben na Olšanech


PD se symbolem,J.Zbořil 1965

U Trojského zámku 3 (Zoologická zahrada)


Český zoolog a ornitolog.Zakladatel a první ředitel Zoologické zahrady v Praze. Napsal: Atlas ptactva středoevropského (1902), Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší (1913),Zoologická zahrada (1924) aj. Přeložil Brehmův Život zvířat (l926-30).


Koncem srpna 1938 se v novinách přeplněných úzkosti z nejistého osu- du republiky objevila zprávička,že prof.Jiří Janda náhle zemřel u stolu v pražské kavárně.Nebylo nikoho,kdo by ho meznal,do "jeho" zoologické za- hrady v Troji putovaly tisíce rodin,v rodinách četli jeho knížky o zvířát- kách a ptactvu,ba starší generace znaly verše,romány a povídky jeho otce Bohumila Jandy-Cidlinského z Nerudovy generace.Jiří byl tudiž z rodiny "od péra".

Vystudoval matematiku a fyziku a od střední školy lnul k přírodě.Ja- ko středoškolský učitel vandroval několik roků po štacích v Uherském Hra- dišti,Kroměříži,Valašském Meziříčí,Brně a všude si vysloužil pověst skvě- lého přírodovědce,který se věčně toulá přírodou nebo vysedává v knihovnách. Jeho žák prof.literárních věd M.Hýsek vzpomínal naň vždy s úsměvem a ří- kal,že to nebyl kantor s notesem.Prostě vešel do třídy a začal vyprávět o přírodě,zkoušel jenom před konferencí,a to za hodinu všechny najednou.

Teprve v roce 1903 Janda dostal místo kantora v Praze na akademickém gymnasiu.To už byly známy jeho ornitologické studie,vydal knihu "Užitečné ptactvo našeho domova"(1899),psanou velmi poutavě jako ronán.Ornitologové si jej považovali a když vznikla Ornitologická společnost,byl samozřejmě jejim předsedou.Ještě mu nějaký čas život jel po dvou kolejích:jedna ved- la do školy,druhá do Spolku,ale potom se koleje spojily v jednu - ornito- logickou.

Janda napsal několik přírodovědných učebnic pro střední školy, a z prvního přečtení to nebylo nudné čtení.Bylo z nich zřejmé,že v rodině Jandů nepadlo jablko daleko od stromu.Uměl po tatínkovi vyprávět a kaž- dý poznal,co je v přírodě dramat a kolik neznámého.Třebaže chodíme do luk a lesů,slyšíme šumy a zvuky,vidíme květenu,jenže kolik je nám utajeno! Jeho knížky vyprávěly o dramatech v přírodě.V roce 1902,kdy učil v Brně, vydal "Atlas středoevropského ptactva",a v Praze v roce 1906 přidal kníž- ku "Les",1907 "Procházky přírodou" a "Z našich a cizích krajů",1908 "Malou ornothologii",1910 "Ptačí profily" a rok před válkou "Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší",čili jakousi encyklopedii,po níž rády sáhly všechny generace.Za války v roce 1916 vyšel jeho roční průvodce po příro- dě,jemuž dal nazev "Rok".

Po staletích poroby si Češi se Slováky vydobyli samostatný stát Čes- koslovensko.Většina národa věděla,kde přiložit ruku ke společnému dílu,aby narozené dítko českých snů zdravě vyrostlo.Janda vydal v roce 1920 nadmí- ru potřebnou knihu "Záchrana přírodního rázu Republiky československé". Kniha přišla jako na zavolanou,aby předešla zištnosti,nenasytnosti lidí, pro něž byla vlastní kapsa víc než národ.Mnoho dobrodruhů vyrazilo rabovat do ulic,jiní dobrodruzí se usazovali ve vládních křeslech.

Janda měl odmala v sobě obrozenecký dar láska k vlastnímu národu, jejimž smyslem bylo i zušlechtění lidskosti člověka,aby si uměl vážit své- ho národa a země,v níž národ žije.Dítě by mělo porozumět fauně,zvířeně,ži- jící na Zemi.O tom snili čeští přírodovědci od druhé poloviny 19.století. Po vydání knihy "Naše zpěvné ptactvo"(1923) začal Janda tvrdě úsilovat o založení názorné "učebnice" o zvířátkách na světě.Napsal publikaci "Zoo- logická zahrada".Shrnul v ní všechno,co viděl v cizině,a přidal svoje před- stavy.

Napsat něco o něčem je jenom úvodem k tomu těžšímu:přesvědčit úřady, různé lidi s různými názory,že je to úkol ryze lidský,pak získat pozemek, zvířata,postavit pro ně areál,nu bylo toho víc než dost.U Čechů,jak o tom psalo mnoho moudrých hlav,je silný pud nápodoby cizího.Proto Janda přesvěd- čoval magistrát příklady z ciziny.Získával vlivné lidi a předkládal jim fakta.

Dne 21.května 1926 se za Jandova předsednictví sešlo "Hospodářské, nákupní a stavební družstvo zoologické zahrady".V témže roce se Janda dal do překladu populárního veledíla německého ředitele Berlínské zoologické zahrady,zoologa a cestovatele Alfreda Edmunda Brehma (1829-84) "Život zví- řat".Nikdo jiný než vzdělaný,vlastenecký a schopný Janda mohl svým literár- ním talentem a znalostmi zdolat do roku 1930 tento úkol.Bylo mnoho návrhů, kde zoologickou zahradu vybudovat: Stromovka,Štvanice,Rajská zahrada,Letná atd.Janda jako člen poradního sboru ministerstva,navrhl Troju.Ve Vrchlické- ho sadech a v Kinského zahradě se objevilo několik klecí s prvními zvířaty.

Slavnostní okamžik otevření Pražské zoologické zahrady přišel 28.zá- ří 1931 - Pražská zoologická zahrada byla zpřístupněna veřejnosti.Její velikost - 8 hektarů,počet zvířat 200,povětšině z cirkusů.Prof.Jiří Janda byl pověřen jejim řízením.

Konec Jandova velkého úsilí,jimž naplnil svůj životní cíl,byl jenom začátkem nových a nových úkolů pro všechny nástupce,protože mu osud vyměřil jenom 7 dalších roků života.Co velkého a zvláštního se mu za ten čas poda- řilo,ukazuje pamětní deska ke 100.výročí jeho narození,umístěna poblíž vel- ké voliéry: stojí tam plastika kondora,jež připomín,že prof.Janda odchoval v zoo jako první na světě mládě největšího létajícího ptáka.