Jan Masaryk

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

14.9.1886 Praha

10.3.1948 Praha

Pohřben v Lánech


PD,1991

Černínský palác,Hradčany,vestibul


Československý ministr zahraničních věcí.Druhý syn T.G.Masaryka. Od roku 1919 v diplomatických službách,člen exilové vlády v Londýně,1945-1948 ministr zahraničních věcí ČSR.Z knih: Volá Londýn, Národní písně J.Masaryka,Úsměvy J.Masaryka.


"Mně se líbí moc věcí na Americe,ale vždycky jsem nenáviděl to,jak tam odhadují člověka podle toho,kolik vydělává...Komunisté chtějí beztřídní společnost.Prosím.Jenže první věc,kterou udělají,když se dostanou k moci je ...,že vytvoří novou privilegovanou třídu.Novou aristokracii se všemi hnusnými znaky zbohatlíků".

Jan Masaryk


O Masarykovi platilo ono staré,že myslí jak mluví a mluví jak myslí. A když by rád co skryl,našel způsob,aby to řekl.Otci zrovna moc radostí nevalným jeho studiem a životem nezažil,ale maturitu v roce 1906 přecje- nom udělal.A pak si otec řekl,okusíš,jak chutná život,a svěřil ho v Ame- rice příteli Ch.Craneovi.V jeho slévárnách okusil,jak chutná chlapská prá- ce,ale Jan chytil život za pačesy a začal i muzicírovat na klavír,což byl dar po talentu maminky,která studovala konservatoř v Lipsku.Dělal kla- vírní doprovod němým filmům,toulal se mezi krajany,prostě žil,jak uměl.

Domů si v roce 1913 přivezl i vysvědčení z obchodního kurzu,brilant- ní znalost angličtiny i místních slangů.Habsburkové právě anektovali Srb- sko a Srbové jim oplatili atentátem na následníka trůnu v Sarajevě.Německo s Rakouskem vtáhli do válečné řeže 1.světové války 36 zemí a zahynulo na 10 milonů lidí a 20 milionů vojáků se vrátilo zmrzačených.

Jana oaud vrátil z rakouského vozatajstva domů,sestru Olgu s otcem rovněž,malířský bratr Herbert zemřel na tyf a doma si užili hladu a věze- ní dost maminka se sestrou Alicí.Rodina se doma sešla až po příchodu otce 18.prosince 1918 u lůžka nemocné maminky.

Dr.Beneš si Jana vzal 19.července 1919 sebou do Paříže na mírová jed- nání.Bylo mu třiatřicet,ovládal řeči,měl životní zkušenost a objevili v něm při jednání ve Versaille diplomatický šarm.Pak se v Praze připravoval na funkci chargé d´affaires a poslali jej do Waschingtonua počase jej vrátili do Prahy,aby se tři roky připravoval na ministerstvu zahraničních věcí na diplomatické poslání.V roce 1924 odešel do Londýna jako čsl.velvy- slanecký.Než odjel,srdce mu zalil žal,protože 13.května 1923 mu zemřela maminka,po níž zdědil hluboký cit a smysl pro humannost života.

Prožil v Anglii dobu celou dobu krátké existence samostatného česko- slovenského státu,jemuž učinila 29.9.1938 konec "Mnichovská smlouva", v níž Anglie s Fracií jeho domoc postoupily Hitlerovi.Jak to přijal Jan, netřeba komentovat,ale Chanberlainovi připomněl jeho přehlíživou poznámku o malé zemičce,kterou neznal,ale Hitlerovi postoupil.Už v říjnu 1938,kdy Jan v Londýně ukončil diplomatické poslání,složil svůj úřad.

Jan byl oblíben svou bodrostí a vtipem,ale v ten čas mu do vtipů ne- bylo.Odcestoval se svou družkou,spisovatelkou Marcií Davenportovou do USA. Byla to žena,jež mu po ročním manželství s Francis Craneovou,dcerou svého někdejšího dobrodince v Americe,pomohla z duchovních traumat.Vrátili se do Londýna,jakmile se vyjasnilo,jak bude veden zahraniční protihitlerovský odboj.Dne 21.7.1940 se v Londýně ustavila exilová československá vláda a Jan se v ní stal ministrem zahraničí.Musel se postarat rovněž o činnost ministerstva obrany.Využil svých diplomatických kontaktů,aby právně zakot- vil jistoty budoucího znovuzrození ČSR.

Dne 18.7.1941 podepsal Smlouvu o spojenectví se Sovětským svazem v boji proti Německu,2.8.1942 podepsal zrušení zahanbujících podpisů Mni- chovské smlouvy Anglií,29.9.1942 rovněž Francií a 12.12.1943 podepsal smlouvy o přátelství a poválečné spolupráci s SSSR.Těch dokumentů,jež za- ručovaly návrat k jistotám samostatné ČSR,bylo hodně.

     Už 21.února 1940 zazněla Janova jadrná slova víry a naděje v návrat

svobody do Hitlerem likvidované vlasti ve vysílání BBC.V první projevu řekl: "Při jménu,které nosím,slavnostně prohlašuji,že válku vyhrajeme,a že pravda zvítězí".Těch posilujících projevů domů bylo pak na 200 a po vál- ce vyšly knižně pod tituly "Volá Londýn" a "Ani opona,ani most".

Ministerstvo zahraničních věcí pořádalo za války v Londýně společen- ské večery,připomínající českému národu drahá výročí.Vzpomněli na Karla Čapka a v chmurném roce 1942 na bolestné vyvraždění Lidic nacisty.Jan na slavnostním matiné doprovázel na klavír slavnou operní pěvkyní Jarmilu Novotnou,s níž připravil nahrávky českých lidových písní,jež vyšly v gra- mofonovém albu :"Songs of Lidice".

Dne 30.7.1945 přijel domu,do rodné země ze San Francisca,kde podepsal Chartu Organizace spojených národů.Vystoupil z letadla,poklekl a políbil zemi:"Matičko zlatá,už jsem zase u tebe...".A pak zašel ke hrobu rodičů v Lánech a ke hrobu K.Čapka na Vyšehradě.Od července do října 1945 vedl čsl.delegaci na pařížskou mírovou konferenci,takže svým podpisem pod ní se stal spoluzakladatelem Spojených národů i jeho Sdružení pro mezinárodní právo.

V době od 9.do 12.7.1947 byl s předsedou vlády ČSR Kl.Gottwaldem v Moskvě na jednání se Stalinem o tzv.Marschallově plánu,který se tykal hmotné pomoci Evropě.Jednání v Moskvě byla "jednoduchá",protože Stalin nepřipouštěl možnost,aby ČSR Marschalův plán přijala.Už se znovu hrálo o poválečný vliv mocností v Evropě.Jan byl rozladěn a doma,sotva vystou- pil z letadla,bodře prohlásil: "Do Moskvy jsem letěl jako svobodný ministr a vrátil jsem se jako Stalinův pacholek".Jestli to Stalin slyšel,rozhodně neuměl zapomínat.

Jan byl ministrem zahraničí tří poválečných vlád Národní fronty. Přijal křeslo ministra zahraničí i po demisi pravicových ministrů v únoru 1948,kterou prezident Beneš podepsal.Doba už vřela politickými konflikty a Masaryk se zřejmě ocitl mezi mlýnskými kameny soudobých politických záj- mů.Mezi odstupujíími ministry bylo hodně jeho přátel.Nikdo už nezjistí, co se dělo v myšlenkách Jana Masaryka a co se dělo kolem něj.Zůstal je- nom ztrohý fakt,že v tom čase Jan zajel k hrobu rodičů do Lán.Dne 10.břez- na 1948 ukončil svůj život pádem z okna ministerstva,jež řídil.Byla to vražda,sebevražda nebo náhoda? Bylo bezpočet vyšetřování,dohadů,polemik, tiskovin pro a proti,ale zůstalo v tomto sporu jen u ztrohé a bolestné zprávy: zemřel.