Jan Palach

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

11.8.1948 Všetaty na Mělnicku 19.1.1969 Praha Pohřben na Olšanech

PD s bystou,O.Zoubek 1990 Palachovo náměstí,na zdi Filosofické fakulty



Český student filosofické fakulty.Upálil se na protest proti po- litickému útlaku v zemi a okupaci armádami vojenského paktu Var- šavská smlouva.


   "Vzhledem k tomu,že se naše národy ocitly na okraji beznaděje,roz-

hodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následují- cím způsobem.Naše skupina se skládá z dobrovolníků,kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit.

    Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku,a tak jsem získal právo

napsat první dopis a nastoupit coby první pochodeň."

                                 Z posledního dopisu J.Palacha


     Ve čtyři hodiny odpoledne 16.ledna 1969 se s rampy Národního muzea

rozběhla Václavským náměstím hořící,živá pochodeň.Upadla,znovu se zvedla a běžela,běžela...A lidé ztrnule hleděli,až nějaký muž přiskočil,strhl se sebe kožich a hodil jej na hořícího člověka.Lidé s hrůzou v očích při- bíhali,bezradně pobíhali a jeden přes druhého křičeli.Na klinice popále- nin v Legerově ulici lékaři konstatovali,že jde o popáleniny 3.stupně a na 85 % těla.

     Hořící postavou byl dvacetiletý student prvního ročníku filosofie

Jan Palach.Nedávno jej přijali na vytouženou filosofii.Napoprve jej na fi- losofii nepřijali,proto začal studium Vysoké ekonomické školy,ale po čty- řech semestrech zkusil filosofii znovu a přijali ho.Jenom ztěžka šeptal ze spálených úst:"Zapálil jsem se sám,jako to dělali budhisté ve Vietnamu... Na protest proti všemu,co se tady děje,proti nesvobodě slova,tisku a všeho ostatního.Říkejte to všem."

     Zemí se zvedla vlna zoufalství,prosíme,nepokračujte,mladý život je

dražší než toto hrdinství,jež naše země nezná.A šeptal i umírající student Palach:"Vzkažte jim,aby to nedělali".Do napětí a křiku,zaklinání rozumu a

hrdinství se však rozhořela další živá pochodeň sedmnáctiletého studenta střední školy Zajíce.Celá česká země byla zoufalá a jedním hlasem volala, vyzývala k rozumu "své děti".

     Pohřbu Palacha se zúčastnil i prezident Republiky Svoboda,a obrovský,

tichý a výmluvný průvod Prahou se vydal na Olšany.Neměl konce.Byla to ti- chá demonstrace českého národa proti okupaci ČSR vojsky Varšavské smlouvy.

     O zemičce uprostřed Evropy se mluvilo ve světě už od ledna 1968.Kor-

midla státu se v lednu 1968 ujala reformní část vládní Komunistické stra- ny a režim stoupenců Alexandra Dubčeka započal demokratické reformy.Byla tím ohrožena dogmatická idea řízení státu podle principů vedení SSSR.Tam po zdrženlivých úvahách prošel návrh na vojenskou okupaci vojsky Varšav- ské smlouvy.Reformní vláda ČSSR byla doslova unešena do Moskvy a přimně- na k pokořující dohodě.Do čela ČSSR bylo dosazováno konzervativní,prooku- pační křídlo čsl.vlády skupiny v čele s Gustavem Husákem.Prvním jejim úko- lem bylo,zbavit se proreformních členů KSČ.Husákovo vedení KSČ vyhodilo z KSČ na 450 tisíc reformních členů,kteří se nekali z "hříchů".Po celou dvacetiletou existence tzv.normalizace,čili obnovy starých vládních kolejí, byli proreformní komunisté a pak i členové různých protirežimních uskupe- ní diskriminováni politicky i pracovně.

     Palach se stal symbolem útlaku a nadějí svobody.Pocházel z evan-

gelické rodiny ve Všetatech na Mělnicku a jeho sklon k humanitním oborům prozrazoval stav jeho myšlení.Zvídavost jej dvakrát přivedla za poznáním do SSSR a jednou do Francie.Demokratizační proud ve vedení státu v tzv. "Pražském jaru" 1968 jej strhl názorovou svobodou.Okupace 21.srpna 1968 byla pro něho šokem,zhacením demokratických nadějí.Ve vichrů názorů,kri- tiky,protestů doma i ve světě byli strůjci "Pražského jara" umlčováni,se- sazováni z funkcí a vyhazováni z práce.Mnoho lidí opouštělo svou vlast.

     V listopadu 1968 se Palach ještě účastnil protiokupační stávky stu-

dentů ve školách.Dovolávali se světa,hledali způsoby protestu proti oku- pační půlmilionové armádě.V této atmosféře zoufalství a pocitu beznaděje se zrodila i tajná skupinka studentů,kteří se chtěli obětovat budhistickým způsobem,jaký dějiny střední Evropy nepamatovaly.

     Ještě o vánocích a na Nový rok byl Palach doma u matky a staršího

bratra ve Všetatech.Otce neměl už od třinácti.Tušil nebo věděl,že půjde za několik dní na smrt?

     Ráno 16.ledna se vrátil na studentskou kolej a napsal dopisy :pro

tisk,druhý exemplář měl v aktovce a 3 dopisy adresoval Svazu spisovatelů, kamarádům Luboši Holečkovi a Ladislavu Žižkovi.Odpoledne se vydal k Ná- rodnímu muzeu.Zdánlivě prostý chod života,v němž byla skryta tragedie, netušil tragedii.Byla to časovaná nálož lidského svědomí.

     Rakev provázenou tisíci občanů uložili na Olšany.Hrob byl obložen

věnci: prezidenta Republiky L.Svobody a bezpočtem květin od lidí.A pak lidé chodili na Palachův hrob o výročích s květinami a připomínali viny politické totality.V roce 1973 se zodpovědní naivně domnívali,že vymažou paměť lidí tím,že Palachovy ostatky zpopelní a urnu převezou do jeho ro- diště.Tryzny u Palachova hrobu se konaly i ve Všetatech,byť za policejní asistence.O Palachovi psali v zahraničí,vycházely o něm knihy,stával se symbolem.Diktatura si vbila hřeb do vlastní rakve.Po pádu režimu v listo- padu 1989 Palacha uložili na Olšany.