Jan Petr Straka z Nedabylic

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

? 1710

PD s textem,renovovali arch.J.Bradáč,rest.M.Mlynář,T.Váňa,A.Bradnová 1997 Strakova Akademie 128/3 (vestibul předsednictva vlády)



Císařský tajný rada a komoří,povýšený do hraběcího stavu.Založil nadaci pro vzdělávání chlapců zchudlé české šlechty,čili Strako- vu akademii.



     Hrabě Jan Petr Straka počítal i s že jeho rod může vymřít a v pří-

padě,že by se tak stalo,učinil poslední pořízení: všechny důchody z jeho fideikomis (svěřeného statku) budou určeny pro postavení "Akademie pro cvi- čení a exercitia mládeže chudé stavu vyššího národu českého".Hrabě vlast- nil majetek v Okrouhlici,Janovicích,Libčanech a Horních Teplicích.Jeho kšaft (poslední vůle) vešel v platnost rokem jeho úmrtí 1710.Postarat se o jeho uskutečnění se měly stavy Království českého.Trvalo dlouho,než dů- chody ze Strakova majetku stačily na stavbu Akademie.Zodpovědní za reali- zaci Strakova kšaftu (čili česká šlechta) začala odkaz naplňovat alespoň částečně.Potřebným šlechtickým rodinám se poskytovaly studijní stipendia.

     Za vlády Josefa II.(1780-90) probíhala,řečeno termínem doby "inkame-

race",čili postátnění a Strakova nadace se stala majetkem státu.Josefův nástupce Leopold II. už 28.října 1891 vyhověl požadavkům šlechty,kterých se nakupilo na 82,a mezi nimi bylo i vrácení správy Strakova kšaftu.

     V letech 1830-48 přešla správa kšaftu na pražský katolický konvikt,

který však z peněz Strakovy nadace začal podporovat adepty své školy.Te- prve po roce 1848 byl Strakův finanční odkaz znovu používán výhradně na studijní stipendia pro zchudlou českou šlechtu a na postavení Akademie.

     Česká společnost se změnila a změnil se i tlak na vzdělání vůbec.

Muselo se jít znovu k liteře Strakova přání,ale chápat je v souvislosti se společenskoz změnou uplynulého půldruha století.Straka výslovně žádal, aby se nadace využívala "k větší cti a slávě Boží a pro milouvlast svou" a mikoli na finanvování zahraničního studia pro vybrané,jak se dělo.

     Dne 2.července 1867 se musel nadací zabývat Zemský výbor a hr.Fr.Thun

navrhl,aby byly z nadačních financí vyděleny peníze pro postavení budovy, protože jinak nebylo záruky,že se Akademie vůbec postaví.V roce 1878 byl

zakoupen pozemek někdejšího lusthausu (letohrádku) jezuitu na břehu Vltavy a v letech 1893-97 se v místech pod slepeckým ústavem začala zvedat budo- va Strakovy akademie.Projekt připravil arch. Václav Roštlapil a fukční rozvrstvení učiliště vyplynulo z poučení prního ředitele Akademie JUDr.Josefa Trakala,profesora české právnické fakulty.Ten se rozběhl po zahraničí,aby shrnul zkušenosti s podobnými stavbami.

     Dne 29.listopadu 1894 JUDr Trakalu jmenovali ředitelem Akademie

a ten začal z poznatků v mnoha zemí.Navštívil 25.církevních,vojenských a jiných učilišť a podle vhodnosti uplatnit je pro pražský účel,rozčle- nil budovu na učebny a potřebné sály.Navrhl celý program výuky rozmani- tým předmětům.

     Straka pamatoval samozřejmě pamatoval na ty,kdo na studia neměli,

ale nebylo možno pominout.Čili byla tu možnost přijmout adepty studia bezplatného mebo nebo za úpla do určité míry.Došlo k velkému konfliktu o Strakově podmínce,aby se na Akademii vyučovalo nejenom německy,ale i česky.Normálně by to mělo být samozřejmostí,jenže Češi se ještě museli dlouho dožadovat samozřejmosti,aby směli být ve své zemi vyučováni rodným jazykem.Vždyť při o používání češtiny ve správě země vůdce národa Rieger na jednání o předběžném návrhu čili "punktacích" na jednání ve Vídni pro- hrál.

     Straka potomkům vtěpoval,aby v nadaci vládla vzájemná národní sná-

šenlivost a kromě podmínky,že uchazeči měli být výhradně katolíky,měli být tělesně zdraví a ve stáří 10-14 roků.Měli mít rovněž předběžné vzdě- lání.Podle možnosti mohli být přijati studenti i z jiných zemí Rakousko- Uherska.Roční penze na studium činila 2200 K.

     V roce 1904 měla Strakova Akademie 32 neplatících i platících žáků,

z toho 20 Čechů a 12 Němců.V samostatné ČSR se Strakova Akademie změnila na středisko pro chudé studenty bez stavovského ohraničení.Mnozí pamatují na časy,kdy se v její kuchyni stravovali čeští studenti,kteří měli hlubo- ko do kapsy,ale odvedli českému národa mnoho šlechetného.