Jan Svatopluk Presl

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

4.9.1791 Praha 6.4.1849 Praha Pohřben na Olšanech,převezen na Vyšehrad

Pomník,B.Kafka,J.Gočar 1910 Vrchlického sady,u Wilsonova nádraží



Český přírodovědec,národní buditel.S J.Jungmannem založil první český vědecký čas. "Krok",vytvářel české přírodovědecké názvo- sloví. Z díla: "O přirozenosti rostlin aneb rostlinář" (dějiny, fyziologie,názvosloví,soustava,zeměpis rostlin + úprava herbá- ře),"Nerostopis čili Mineralogie,rukojeť soustavná k poučení vlastnímu".


     "Již také Čech k citedlnosti procitá z dřímoty osudné,zhoubější

jemu než zničení,očima slzavýma a probírá dějepisy vlasti své,..."

              J.Sv.Presl,O přirozenosti rostlin aneb rostlinář



     J.E.Purkyně vzpomínal,že čeští vlastenci projednávali vydávání čes-

ké encyklopedie už na svých schůzkách v roce 1820 v Preslově domě.Záměr však předstihl možnosti,protože nebylo dostatek českých vědců,ani peněz a hlavně vývoj češtiny byl pobělohorskou dobou úplně zastaven,takže schá- zela česká terminologie čili názvosloví.V tom,že čeština zůstala po Bílé hoře jenom jazykem poddaných,umírala jako jazyk vědy,umění a státu.Těch pár skvělých buditelů tudiž začalo svou činnost od jazyka,a to znamenalo obrovskou práci.Pro znovuvzkříšení ubitého národa buditele byli ochotni dát své zdraví i život."Vážme si své mateřštiny...",připomínal Neruda.

     První vlastenci začali vydávat v češtině vědecký list a nazvali jej

po starém věštci z Hájkovy Kroniky "Krok",který,jak známo,kázal na Vyšeh- radě lidu:"Ni strmý Vyšehrad svatý.Rozum cvičný a národství v mysli velké, to hrad peven...".

     Redakce "Kroku" se ujal J.Sv.Presl.Otiskoval studie o vědě v nejšir-

ším slova smyslu.Všechno začínal od "abecedy",za málo peněz a pod přísným cenzurním dohledem.Není divu,že za 20 roků vyšlo jenom 13 čísel "Kroku", ale byl to první průkopnický čin.Cenzura dodržovala zásadu vídeňského po-

licejního ředitele hr.Sedlnického,že vše národní je prvním stupněm k re- voluci.

     Jan Sv.Presl i jeho mladší bratr Karel studovali přírodovědu a pů-

sobili pak jako profesoři na přírodovědecké fakultě.Narodili se v Sírkově (dnes Melantrichově) ulici v zámožnější rodině špendlikáře a přes ulici měli Krameriovu Českou expedice,čili první české vydavatelství.K přirodo- vědnému zájmu bratry přivedl úředník Václav Seidler,který sbíral okolo Prahy květenu a bratři Preslové po jeho vzoru nasbírali hodně trojsnub- ních rostlin,popsali je latinsky a prodávali v sešitkách pod názvem "Ve- getabilita crybtogamia Bohaemiae excicata".

     Každý vlastenec si tehdy připínal ke křestnímu jménu ještě jméno

vlastenecké.Ján si přidal Svatopluk.V roce 1815 si ho vzal na katedru za asistenta prof.Berger a po roce pilný,vášnivě zaujatý mladý vědec ob- hájil disertaci z medicinské biologie.Samozřejmě že musel čerpat z cizo- jazyčných pramenů a bez zvládnoutí deseti jazyků by zřejmě tolik nedoká- zal.Věděl,že začínat znovu českou vědu,literaturu,umění předpokládá vytvo- ření česká terminologie,čili obnovit český jazyk,zmrzačený pobělohorskou germanizací a jejim vyhostěním z politiky,vědy,umění i ze škol.Čeština žila jen v nářečích poddaných,živořících v uzavřených enklávách pobělohor- ských panství.

     Jungmann s Preslem se shodli na názoru,že čeština má slavné dějiny,

jež vyvrcholily v jejim zlatem věku,čili ve vydavatelské činnosti Velesla- vína.To sílilo víru v možnost její obnovy a hnalo činnost vlastenců.Bratři Preslové si vytvořili českou terminologii už ve společné práci z roku 1820 "Flora Čechica - květena česká",v níž popsali 1498 druhů rostlin v Čechách. Tím dali základ české přírodovědné terminologii.Přeložili do češtiny zá- kladní přirodovědné dílo švédského vědce Carl von Linného (1707-1778) "Druhy rostlin" a získali pro českou terminologii dalších 7300 českých rostlinných názvů,užívaných dodnes.Byl to čin nejenom přírodovědný,ale i filologický.

     Jan Sv.Presl po dvouletém působení v Olomouci převzal v roce 1818

po prof.Bergrovi katedru.S Jungmannem ustavili velký štáb českých znalců různých vědních oborů,kteří hořeli pro mateřský jazyk a hledali české ter- míny v staročeštině,ve slovanských nebo mimoslovanských jazycích,přestože leckteří učenci počešťování termínů odmítali.Šlo však o to,aby se čeština vyrovnala němčině,která vzala českému národu skvělé mozky vzděláváním na německých univerzitách.To bylo pociťováno jako křivda na šesti milio- nech Čechů v Rakousku,jako lidská nerovnost.

     Své nejobsáhlejší dílo "O přirozenosti rostlin aneb rostlinář"(1820

l.sv.,1821-35 49 sv.,nedokončeno) Svatopluk napsal s vlasteneckým hrabětem Berchtoldem.Presl uvedl dílo nadšenou předmluvou,v níž shrnul dějiny ros- tlinstva a jeho zeměpisnou lokalizaci.Rostlinář si graficky upravil sám. Rovněž dal základy české terminologgi chemie a přišel s návrhem,aby se ustavil štáb odborníků různých oborů,který bude pracovat na české termino- logické encyklopedii všech vědeckých oborů.Tato práce byla nad síly je- dinců či malé skupiny.To si pak vzala na bedra právě založená "Matice čes- ká",v jejiž edici Svatopluk vydal v roce 1846 dva svazky svého dalšího díla "Všeobecný rostlinopis",a po dvou letech další spis "Počátkové rost- linosloví".

     Dalším zakladatelským dílem byl Preslův "Nerostopis,čili mineralogie,

rukojeť soustavná k poučení vlastnímu".Shrnul v něm své zkoumání i materiál ze sbírek různých muzeí.Svatopluka hnala neuveřitelná píle,která charakte- rizovala české obrozence a byla příkladem potomkům.Josef Svatopluk stačil vydat ještě jiné knihy,jejichž terminologii vědci používají dodnes. Presl, Šafařík a Palacký byli jmenováni členy nové Akademie věd ve Vídni.V revolu- čním roce 1848 byl Presl člemem Svatováclavského výboru a poslancem na Říšském i českém sněmu.Nebylo mu však dopřáno vyššího věku.Zemřel po nastyd- nutí ve svém domě,kde se narodil - Melantrichova 470.