Jan Werich
6.2.1905 Praha 31.10.1980 Praha Pohřben na Olšanech
Bysta,N.Armutidis 1993 Na Kampě 501/7
Český herec,dramatik a spisovatel z dvojice "V + W" (Voskovec a Werich),kterou v "Osvobozeném divadle" doplnil skladatel Jaro- slav Ježek.Z díla:"Caesar","Slaměný klobouk","Kat a blázen", "Hej rup".Po německé anexi ČSR v USA.Po válce vedl Divadlo ABC, hrál v mnoha filmech (Císařův pekař a pekařův císař,Pád Berlína, Baron Prášil,"Libra","Medvěd" aj.).Napsal pohádky,cestopis,na- mluvil literární díla (Dobrý voják Švejk).
"...přemýšlet,a to dá práci,umí jenom část lidstva.Ona část,ona
tenoučká vrstva,která válčí s lidskou hloupostí.....My si často zač- neme vážit někoho,až když si ho váží v cizině.My si ho pak vážíme ne proto,že je v tom či onom dobrej,ale proto,že je slavnej v Americe. Ono to souvisí s nedostatkem objektivnosti.My rádi něco nekriticky obdi- vujeme nebo stejně nekriticky zatracujeme..Ono to nějak souvisí s hrdostí".
Jan Werich
V onen den padaly zarudlé lista do Čertovky a Dobrovský se s kamen-
ného piedestálu smutně díval na svůj starý dům.Lidé tiše našlapovali,zvolňo- vali krřok a zvedali zrak k oknům v patře.Leží tam velký mrtvý,tiše,tiše... Je to dům "genius loci",v němž za oblouky v přízemí psal verše V.Holan, o Praze v něm psal historik Wirth a loutkář Trnka tu vymýšlel příhody po- hádkové něhy.Všecko tu šeptalo důstojností a nádherně počesku.
Uběhl čas a na zdi u vchodu se přes noc objevila Werichova bysta.
Wericha.Bez povolení ouřadů,což ouřední židle dávaly znát.Šest sochařů se přihlásilo k velkému člověku české kultury a tajně mu za noci připev- nilo na ohradní zeď jeho bustu.Ouřední hlavy váhaly zda zasáhnout či ne.
Werich bydlel na Kampě už před válkou a mikdy nezapomněl na den,
když za nim přiběhli kamarádi,že na cestě autem mu skonal otec.Ještě se
potěšil z divadelní slávy syna,který ho pořádně kdysi potrápil,když utekl ze studií práv.Ale táta se dávno smířil s "komediantem",třebaže právníci bývají v balíku.Legrace přece rozhrnuje lidské city a srdce.Na legrační naturu to u něj vypadalo už na smíchovském gymnaziu,to ano,když s kamarádem Voskovcem srůstali ve "dvojče".Stačil pohled,stačila grimasa,stačilo slovo a bylo mezo nimi jasno.Werich byl tlustý,Voskovec tenký,Voskovec měl mistr- nou dikci,Werich "mlel".Prostě dvojice laškovného nedorozumění.
Werich vypravoval,jak vznikla první skeč: zaklepal u dveří Voskovců
v Ostrovní ulici,otevřel mu Voskovec mladší: "Co si přejete?" "Vy jste pan Voskovec?" "Ano." "Přišel jsem se podívat na tu hrobku,co nabízíte v inzertě".Voskovec ukázal na almaru: "Tady je ta hrobka." "Nu,ještě pěk- ná,kolik byste za ni chtěl"...atd. A už byli naladěni na stejnou notu.
Právě z náhodných improvizací vyrostl kuplet s písničkami "Kupuji
hrobku".Předvedli se na školní mikulášské besídce.Nabali na kuplet dialo- gy,jak přicházely.V roce 1927 se z této jejich "suty",jak té tomu říkali, vzniklo představení "West Pocket revue" v Malostranské besedě.Mělo 200 repriz.
Na počátku byla studentská legrace a v roce 1929 vznikla scéna "Osvo-
bozené divadlo".Hry dvou komiků nebylo žádné drama,ale "..sranda a radost z přemýšlení.." čili byly to "suty",čili padající čůrky myšlenkového písku z vyboulené omítky života.Brzo vstoupila do jejich "suty" nuzika téměř slepého,nemocného absolventa konservatoře Jaroslava Ježka,který na jevi- ště přinesl zpěvnou rytmiku jazzových písniček,jež roztočily jeviště.
Hravý studentský poetismus začátkem 30.let se proměňoval v ostří
společenské satiry.V roce 1932 V+W uvedli antickou feérii "Caesar",jež se vysmívala "takédemokracii".Třicátá léta kvasila kontrasty světové hos- podářské krize a pod jejim pláštěm vtrhl do Evropy utlachaný,sebejistý a fanatický fašismus.Osvobozené divadlo uvádělo na něj mistrné jinotaje v "Oslu a stínu","Katu a bláznu","Těžké Barboře","Baladě z hadrů","Rubu a líci,.Ale nebylo to jenom brnkání na strunu rakouského šílence.Spolu s režisérem Mac Fričem V+W vytvořili čtyři filmy.
Divadlo V+W válčilo s lidskou hloupostí a brutalitou.
V září 1938,kdy Hitler provedl "anšlus" Rakouska,čili připojil je
k německé říši,němečtí sudeťáci vydali 8 požadavků,jež znamenalo rozbití ČSR.Osvobozené divadlo hrálo třikrát denně "Pěst na oko" s parafrází sou- boje Davida s Goliášem.
Jenže divadlo "V+W" po jedenácti letech bylo 9.listopadu 1938 zaká-
záno.A 9.ledna 1939 už Werich s Ježkem utíkali do Curychu a pak se přepla- vili za oceán do USA,kde se sešli s Voskovcem.Všichni tři protagonisté prožili šest roků v cizině.Byla to tvrdá zkouška v jejich životě,protože každý musel hledat pro sebe obživu a divadlo v cizím prostředí to neumož- nilo.
Když se po čase sešli v New Yorku a našli si spojení s domovem pro-
střednictvím rozhlasu,vysílali "černé čtvrthodinky".Nabyli znovu pocitu, že promlouvají ke svým,byť přes moře a na tak velkou dálku.A vysílali domů často,protože věděli,že každé slovo je vzpruhou,je-li vysloveno upřímně a v pravou chvíli.Domů se po válce vrátili jenom dva - Voskovec a Werich, Ježek v roce 1942 v USA zemřel.
Populární dvojice spolu pak doma hrála jenom do roku 1948,kdy Vosko-
vec natrvalo zůstal za mořem v USA.Werich zprvu adaptoval několik starých společných her,scénaristicky i herecky se podílel na tvorbě filmů a potom přišla jeho ředitelská a herecká etapa v "Divadle ABC".Tradiční jeho ta- žení proti lidské hlouposti,která je,jak napsal,"největším nepřítelem člo- věka",pokračovalo.Vedle něj rostli herci Horníček,Kopecký,Bohdalová,Zá- zvorková a další.Sehrál skvělé role ve filmech "Císařův pekař a pekařův císař","Pád Berlína" atd. a nezapomenutelně se zapsal do televizní tvorby v hrách "Medvěd" a "Ušetřená libra".
Werich vydal pohádky "Finfárum",cestopis "Italské prázdniny",v roz-
hovorech vyslovil své moudré a hluboce humanní názory a kromě mnoha jiných, početných rolí na jevišti i ve filmu namluvil i světově proslulého Haškova Dobrého vojáka Švejka.Těm,kdo jej měřili a měří úzkoprsým metrem,vzkázal:
"Nikdo na mně nemůže chtít,abych se omlouval kdejakým blbcům a doka-
zoval jim,že jsem odjakživa pokrokovej"
