Jan Zelenka-Hajský

Z Pražský pantheon
(přesměrováno z Jan Zelenka)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Učitel a sokolský pracovník. Za německé okupace člen ilegální sokolské skupiny „Říjen“. Staral se o parašutisty „Anthropoid“ (Gabčík a Kubiš), kteří provedli atentát na Heydricha.
„Kdo pachatele přechovává nebo jim poskytuje pomoc, nebo má vědomost o jejich osobě či o jejich pobytu a neoznámí to, bude zastřelen s celou svou rodinou.“
— Výzva K. H. Franka
Jan Zelenka-Hájský.jpg
Narození a úmrtí
  • 3. 3. 1895 (Kamenný Újezd u Č. Budějovic)
  • 17. 6. 1942 (Praha)
Památníky
Odkazy

Dne 27. září 1941 oznámila německá tisková kancelář, že A. Hitler pověřil SS-obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha funkcí říšského protektora v Čechách a na Moravě. Následujícího dne už byl sedmatřicetiletý Heydrich na Pražském hradě. Ještě v mladickém věku dával kdysi příkazy německým agentům v Praze, jak organizovat v ČSR pátou kolonu. Nový šéf gestapa a kriminální policie měl totiž prsty v akci „Fall Grün“, jak si fašisté pojmenovali, tedy „přepadení Československa“.

Po příjezdu do Prahy shromáždil své podřízené a v nástupním projevu jim prozradil, jaký osud fašisté chystají pro český národ. Formuloval záměry německého fašismu, jež Hitler schválil jasně a stroze: rozbít ilegální hnutí v českých zemích, Čechy, kteří budou schopni poněmčení poněmčit, po dobytí SSSR Čechy vysídlit a zbytek zlikvidovat. Shrnul tím podstatu německého plánu. Bylo to velmi jednoduché, jasné a stručné.

Heydrich nepočítal s větším odporem Čechů, s lidmi, kteří jej převyšovali inteligencí, moudrostí, vzděláním, statečností, ani se sebeobětováním, jež jsou napadení schopni přinést na obranu své země. Nepočítal s pudem sebeobrany v kořenech české národní hrdosti.

Zelenka znal dobře Sudety, jež odedávna patřily české zemi, jenže po třicetileté válce (1618-1648) zůstala v české sudetské oblasti spousta vymřelých vesnic, jež obsadili Němci. Hitler přičlenil Sudety k Německu a Zelenka, který v nich prožil po zrodu ČSR kus života jako český učitel, musel utéci do vnitrozemí. Už v roce 1918 sudetští Němci žádali autonomii. Česká menšina tu měla málo škol a proto vláda ČSR vyzvala české kantory, aby se přihlásili do pohraničí. Zelenka v roce 1924 uposlechl a usadil se v malé vesnici Háje u Mostu, kde učil až do roku 1938. Byl nejen kantorem, ale i funkcionářem Sokola a náčelníkem župy. K vlastenectví bylo kdysi doma samozřejmostí. Zažil v Sudetech bitky sokolů s henleinovskými bojůvkami, jež vyháněly Čechy z pohraničí. Sám nakonec musel po zabrání Sudet Hitlerem utéct, aby zachránil sobě i rodině alespoň holý život.

V Praze se usadil v Biskupcově ul. na Žižkově a organizoval pomoc utíkajícím Čechům z pohraničí, ze Slovenska a také německým antifašistům z Německa. Všichni jen s uzlíčkem zachraňovali životy rodin. Zelenka se stal v roce 1940 členem ilegální organizace „Říjen“, jež byla pobočkou sokolské skupiny „Jindra“.

Heydrich měl po příchodu do Čech připraven přesný program. Ze svého soupisu 50 % Čechů Němci posílali lidi na práci do Německa, kde měli být poněmčeni a nebyl žádoucí jejich návrat. Zelenka pracoval v ilegalitě pod různými jmény, především pod jménem Hajský. Podařilo se mu uniknout hromadnému zatýkání v říjnu 1941, kdy se ve Skotsku už připravovala v zámečku Bellasis parašutistická výsada.

Hajský podával zprávy do Londýna a byl přítomen tajnému vysílání zpráv ze Zbraslavi, později z Vinohrad i ze svého bytu, čili z domu, kde sídlila i německá „Nothilfe“. Jeho ilegální sokolská skupina „Říjen“ vysílala všechny potřebné údaje o Heydrichovi pro jeho připravovanou likvidaci.

Dne 28. listopadu 1941 v 21:30 hodin seskočila výsadka „Anthropoid“ (Josef Gabčík a Jan Kubiš) poblíž Nehvizd u Prahy. Zprávu rychle obdržela ilegální skupina „Jindra“ a první setkání s oběma výsadkáři se uskutečnilo v bytě vedoucího skupiny „Jindra“ Pecháčka na Smíchově. Rozvětvená síť spolupracovníků se starala o nezbytné potřeby obou výsadkářů. Zprvu je skryl doma a pak připravil čtyři úkryty: v Karlíně, Vysočanech, Libni a Dejvicích. V nich se konaly pravidelné schůzky.

Gabčík s Kubišem připravili atentát na Heydricha v místě libeňské zatáčky. Byl uskutečněn 27. května 1942. Po atentátu se Kubiš skrýval u Zelenků. Kolem pěti set policistů pročesávalo Prahu. Národ se ocitl na krutém, ale nadějném rozcestí. Pro sedm parašutistů (rovněž z dalšího výsadku Silver) se našel bezpečný úkryt v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde nemohli být prozrazení. Jenže parašutista Geryk, který se lekl důsledků, úkryt prozradil gestapu. To byl fakt, který se leckde po půlce století překrucuje. Zrada je zradou, čili historickým faktem. Skrytí hrdinové v kryptě kostela byli německou policií obklíčeni a hrdinně se bránili až do konce.

Němci začali po stovkách vozit podezřelé Čechy na střelnici v Kobylisích k popravám zastřelením. Zelenka byl právě doma, když spatřil z okna gestapo, jak zatýká v protějším domě rodinu Moravcovu. Nebylo lehké se rozhodnout. Jiné řešení, než sebevraždu nenašel. Tím přeťal řetězec zatýkání. Spolkl ampulku s jedem. Gestapo zatklo jeho ženu a syna a popravilo je.