Jan Zeyer

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

21.3.1847 Praha 6.5.1903 Praha Pohřben na Olšanech

PD,1877 "Hanc domum aedificaverunt A.W. et J.Z. anno dom.MDCCCLXXVII" (spoluautoři stavby Wiehl-Zeyer) Karoliny Světlé 1035/17



Český architekt neorenesance.Bratr básníka Julia Zeyera.Uplatnil se v projektech veřejných i soukromých budov:Janáčkovo nábřeží,Dukel- ských hrdinů,K.Světlé aj.Navrhl přestavbu Josefova.




     Oba synové zámožného tesaře a obchodníka se dřevem zklamali.První

syn Julius běžel za básnickou inspiraci do světa a Jan po reálce v Boho- sudově u Teplic odešel na pražskou techniku.Bylo to snad o cosi blíž k otcově obchodu se dřevem.Dřevo,to je v architektuře krása a inspirace. Na pražské technice se dostal na kaatedru architektury arch.Josefa Zítka, projektanta nejenon Národního divadla.Znalost z domu mu tudiž rozšířila obzor.Stdudoval spolu s s Wiehlem,mladíkem podobných snů o zdobivé kráse architektury lidovými prvky.

     Zeyer absolvoval studium v roce 1871.Co od Zítka především získal

byl kult renesance.To byly dar slavného učitele svým žákům.A nebylo to jinak u Zítkových předchozích žáků.Jan tudiž zamířil za renesancí do ita- lie,klenotnice renesance a dlouho zůstal v Římě.Spřátelil se tu pro celý život se sochařem Schnirchem a postupně se stával pravou rukou arch.Zítka při stavbě Národního divadla.

     Když se po dvou letech se Schnirchem vrátili do Prahy,našel si na-

dějný architekt místo ve stavební bance.Schnirch tehdy hledal marně vhodný ateliér a proto se rozhodl pro stavbu vlastního domu na pražské periferii za branou Mezibranská.Přizval si přátele Zeyera,Wiehla a Ženíška,aby mu vyprojektovali dům.A tak vznokl dům,který odpovídá mladým neorenesančním snům tehdejších časů.Dodneška zdobí Mikovcovu ulici a byl zapsán mezi vzá- cné architektonické památky.Projekt domu připravili Zeyer s Wiehlem.Zeyer

si ještě předtím zajel pro inspirací několikrát do ciziny.Oba arcchitekti našli v ohromující lorentské renesanci svou inspiraci,jež by se oděla do je- jich představy.Schnirchův dům vyšňořený malířem Ženíškem a sochařem Myslbe- kem to ukazuje.

     Podobně oba přátelé stavěli dům s černobílými sgrafity v ulici Ka-

roliny Světlé č.1035/17 a pozdější dům č. 317 v blízké ulici Divadelní č.1032/1.

     V roce 1881 Zeyer odjel za prací do Roudnice nad Labem,kde pobyl pět

roků a nejčastěji v tom čase projektoval s arch.Viktorem Součkem.Do roku 1893,kdy se vzdal veškeré jiné činnosti,ještě postavil jako samostatný ar- chitekt mnoho jiných staveb.Z jeho ateliéru vyšlo sedm pozoruhodně koncipo- vaných činžáků,v nichž Zeyer našel vlastní rukopis,odlišný od Wiehlovy bujné fantazie.Své projekty víc přitlumoval vnějším kabátem a střídměji jej prodýchával lidovými prvky úsměvné českosti.Jeho stavby se tím nrstály méně výraznými.Našel svou typicky racionální vyváženost,v níž hrála vel- kou roli vlastní sgrafita i postavy z české historie v polychronní maltě.

     Velmi pozoruhodné jsou Zeyerovy domy na Janáčkově nábřeží na Smí-

chově č. 729 a 91,které vybočují z šedi ulice a šperkují nábřeží bohatou sgrafitovou a freskovou výzdobou.Se stavitelem Skučkem postavil dva domy v nedaleké Lidické ulici a pak se z jeho ateliéru vyhrnuly desítky pro- jektů staveb všeho druhu.Dodnes poutají svým ozvláštněním domy např. v ulici Dukelských hrdinů č.695 a 696,v Argentinské ulici č.599,na Újezdě č.402 atd.K Zeyerově rozsáhlému dílu patří i projekt přestavby nádherné památkové rezervace v Josefově u Jaroměře.

     V té době českého úsilí o získání národních práv Čechů Zeyer neschá-

zel v Umělecké besedě.Byl stejně jako Wiehl delší čas předsedou jejího sta- vebního odboru.Později se věnoval především starým architektonickým památ- kám a zasloužil se o přípravu složité rekonstrukce Anežského kláštera.

     Rokem 1893 ukončil svou veřejnou činnost a zůstal jenom ve svém do-

mácím zátiší.Jeho rozsáhlý interiér byl plný sbírek starožitností,zejména z vývoje průmyslu a výšivek.

     K stáří se věnoval baroku a rokoku a svůj obdiv k těmto slohům vtě-

lil do knihy "Baroko a rokoko,sbírky architektonických motivů".Ve dru- hé knížce "Sgrafitty a chiaroseury na svých stavbách provedené" zúročil vlastní zkušenosti.