Jaroslav Čermák

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

1.8.1830 Praha

23.4.1878 Paříž

Pohřben v Paříži,7.7.1878 převezen na Olšany

PD s alegorií génia, J.Maurer 1887

Betlémské nám. 258/10


Český malíř usazený v Paříži.Maloval obrazy z českých dějin,zejména z husitství,portréty,obrazy z Chorvatska,Dalmacie a Černé hory,jimiž se proslavil.Z děl: "Táborité úvoz bránící","Raněný Černohorec","Únos Černohorky".


"Homér národa nám pobratřeného".Jan Neruda


V barokním domě,který na Betlémském náměstí v roce 1704 postavil J.K.Allipranti,se u lékaře Čermáka scházela vybraná vlastenecká společnost. Přišel Palacký,Purkyně,A.Mánes,geolog hr.Kašpar ze Šternberka a jiní zná- mí lidé,aby podebatovali o věcech,jež českému národu přinesl čas.Někdy me- zi návštěvníky přikulhal Čermákův synek,aby ukázal své obrázky.To kulhání měl z "hrdinského" skoku se stolu.Nepomohlo mu lékařské komsilium,ale po- mohl felčar od Berouna,ale drobné kulhání zůstalo.

V devatenácti poslali Jaroslava na pražskou Akademii k řediteli Chri- stianu Rubenovi,ale ten mu kromě malování stylem dusseldorfského histori- smu mnoho k talentu nepřidal.Proto se Jaroslav s matkou a sestrou rozjeli na zkušenou do Mnichova,Drážďan,Berlína a přes Dusseldorf do Antverp,kde žila malířská hvězda Belgie Gallait.Mladého krasavce upoutal mistrova mal- ba a také jeho půvabná choť Hyppolyta.V roce 1851 se s manžely odebral do Paříže,kde si mohl Jaroslav dovolit ateliér na rue Haute-feuille nejen z pěněz rodiny,ale zakrátko i svých.Kolegové z české malířské komunity o něm rozkřikli,že český krasavec je skvělým portrétistou a na to přišla obkoukat pravdu vznešená dáma,pak druhá ještě vznešenější,až jej zvaly do- mů ty nejvznešenější a on musel do paláců,kde se o krásného malíře ved- ly vznešené "bitky".

Jaroslav podporoval velkoryse chudší přátele a méně úspěšní kolegové u něho našli dočasný přístřešek.Jednou mu kamarád Javůrek v obdivu k jeho figurativnímu talentu doporučil,aby zkusil malovat na husitská témata.Ne- musel Jaroslava pobízet,protože doma hleděl z rodného domu na Betlémskou kapli a maminka byla pyšná,že prý pochází z Žižkova rodu.Jaroslav namaloval obraz "Šimona Lomnického",básníka,který po Bílé hoře odpykal zradu kalicha příklonem ke katolíkům a skončil jako žebrák na Karlově mostě.Čermák nama- loval řadu husitských námětů - "Protireformace","Táborité úvoz bránící", to aby ukázal sílu národa,jež pramenila v hrdosti na svou víru a svou prav- du.

Počase zlákal Galaitovy do Prahy,aby jim ukázal,co lze těžko vypově- dět o svém rodišti.Když hosté odjeli,běhal pražskými uličkami a skicoval motivy Starého města,jakoby v nich slyšel starý čas a potkával se s jeho hrdiny.Bylo to snivbé byronovské hrdinství romantické vzpoury.

Evropou právě prolétla zpráva,že jihoslovanský nárůdek Černohorců statečně zápasí na život a na smrt s Turky,kteří se derou do kopců jejich hornaté domoviny.Čermáka zpráva vzrušila a vyvolala v něm touhu zachytit statečnost Černohorců štětcem.Zamířil na Slovensko,kde naskicoval slovan- ské typy a vydal se k jihu.Statečnost Černohorců to byla upomínka na hrdin- ství husitů proti Zikmundově křižácké přesile.To byl Žižka.Kam odešla čes- ká statečnost Žižkových potomků? Na Černou horu jej však nepustili,proto maloval v Chorvatsku a Dalmácii kraj i lidi.Když ukázal obrazy v Paříži, vyhlásili ho za Kolumba neznámých slovanských Jižanů.Mekka umělců užasla nad barevnou brilancí jeho pláten a český malíř vyplul na Olymp Paříže.

Město na Seině bylo odjakživa plné buřičských povah,kledačů,lidí zvláštních osudů.Čermák se tu seznámil s Wagnerem,který si mu stěžoval na nevděčnost města,jež nechalo jeho Tannhausera na své operní scéně pro- padnout.Čermák se poznal zásluhou známé s ruským spisovatelem a revolucio- nářem Gercenem,padli si do oko se spisovatelem Viktorem Hugem, kterého mocní Francie vyhostili z rodné země,protože odkrýval vládní noblese krví zatřísněný trůn.Čermák horlivě šířil Hugův pamflet na francouzskou vládní elitu a otevřeně mluvil proti snobům.

V letech 1852-65 zajel na jih ještě několikrát a konečně se dostal na Černou horu do centra krvavého boje s Turky.Viděl chlapy,ženy i děti, bili se na život a na smrt s valícími se útoky Turků.V tuhém boji si po- dávaly ruce celé generace.Obrana to byl způsob jejich žití.Čermák se spřá- telil s mladým černohorským knížetem Nikolou,který jej požádal,aby namalo- val portrét otce.Sukovitý starší muž si dal říct,důstojně usedl na lavici a nehnutě seděl.Byla to tvář zjizvená,tvrdá,číšela z ní opravdovost a síla. Naráz se stařec vymrštil k oknu a vystřelil a znovu si klidně sedl.Čermák byl svědkem vendety (krevní msty).Pak se dověděl,že stařec tím zachránil svého syna,na něhož číhal rodový protivník.

Do Paříže si Čermák přivezl obrazy "Raněný Černohorec","Únos Černo- horky","Hercegovka napájející koně",jež mu přinesly evropskou slávu.Uhran- čivý krasavec z Čech prožil v Dubrovníku sladkou epizodu lásky s paní Gallaitovou,která s nim byla na jihu na dovolené.Při cestě zpátky se za- stavil u sestry v Římě a studoval tam Tiziana,Veronese,Rafaela,Rubense, van Dycka a Rembrandta.

Sláva mu v Paříži otevřela všechny salóny a přinesla mu spoustu za- kázek.Znovu se vrátil k husitským námětům na velkých plátnech,např. "Pro- kop Holý",který později zakoupil pro hradní obrazárnu T.G.Masaryk.Z Prahy

mu poslali nabídku na profesuru v Akademii,ale Čermák zůstal Paříži věren, žil s milovanou Hyppolytou,dokonce se za ní odstěhoval na bretaňské pobře- ží Roscoff,kde jej Hyppolyta opustila a Čermák se vrátil do Paříže zsi- nalý zápalem plic,na nějž zemřel.

Na hřbitov Pere Lachaise jej vyprovodil A.Dumas st. a spousta malířů ze všech zemí.Za české umělce se s nim rozloučil dramatik Emanuel Bozděch. Umělecká beseda zařídila převoz jeho ostatků 7.července 1878 do Prahy. Pod dohledem rakouské policie jej vynesli z Týna na Staroměstské náměstí a velký průvod kráčel k Olšanům.Smuteční třapec příkrovu nesli politik Rieger,řed.Akademie Swerts,malíři Lhota,Pinkas a básník Neruda.Pohřební řeč prof.O.Hostinského policie zakázala,ale nad hrobem "Homéra národa nám pobratřeného",jak Čermáka nazval Neruda,smutečně zazněla Zvonařova melodie "Spi v pokoji".


PD, Fr.Bílek b.r. Čermákův dům,třída Wagram v Paříži