Jaroslav Heyrovský

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

20.12.1890 Praha

23.3.1967 Praha

Pohřben na Olšanech


PD s bystou, A.Kulda 1990

Křižovnická 14 (roh domu)


Český chemik a fyzik.Objevitel polarografie a spolutvůrce polarografu. Nositel Nobelovy ceny (1959) za hlavní dílo:"Použití polarografické metody v analytické chemii".Zakladatel polarografického ústavu Československé akademie věd.


Když Výbor pro udělení Nobelovy ceny v roce 1958 rozhodoval o uděle- ní Nobelovy ceny pro chemiky,nebylo pochyb,že z kandidátů má velkou šanci Čechoslovák Jaroslav Heyrovský.Většina se pak na něm shodla,protože dal vědě cosi vyjímečně nového a převratného.Tak se ředitel prvního polaro- grafického ústavu na světě objevil 12.prosince 1959 ve Stockhol a král Gustav Adolf VI. mu předal Nobelovu cenu za chemii.Byla to pro skromného vědce "mala noční hudba" ve chvilce všednosti vědy.Koneckonců přemýšlivé ticho bylo dědictvím rodu,protože otec byl rovněž vědec,ale romanisti- cké právní vědy a poctoli jej křeslem prvního rektora první české univer- zity v Praze roku 1882.

Jaroslav chodil do oktávy pražského Akademického gymnasia s Karlem Čapkem a potom se ještě vidávali rok na filosofii,ale v roce 1910 adept vě- dy zamířil na College londýnské university.Pracoval u prof.Wiliama Ramsaye, nositele Nobelovy ceny (1904) za objev vzácných plynů ve vzduchu,jež pak zařadili do soustavy prvků.Obrovská zvídavost jej zavedla na přednášky elek- trochemika F.G.Donnana,v jehož laboratoři po bakalářských zkouškách zůstal na postgraduálním studiu.Zabýval u něj studiem galvanických článků s jed- nou elektrodou z hliníku.Pozoroval,jak se vylučuje v mírně kyselém prostře- dí z kovového hliníku pokrytého oxydem hlinitým vodík.Heyrovskému se přitom rozevřela škála dalších jevů: povaha slučivosti,mechanismus při vylučování vodíku na elektrodách atd.

Vědci kupředu posouvají lidské poznání a politici,či náboženští fanati- kové roubují na svět lidí všelijaká dogmata ctižádosti a často se nerozpa- kují zneužít poznání vědy k zabíjení lidí i zvířat a ničit Zemi,jež lidem

prozřetelnost svěřila k životu.Heyrovský takouvou ničivou kalvarii politiků prožil v 1.světové válce (1914-18) v nemocničních laboratořích fronty,ale postraně pokračoval i na vojně ve výzkumech,jež započal v Anglii.Proto byl po válce mezi prvními,kdo si troufl ještě v atmosféře radosti ze svobody předložit svou disertační práci světoznámému chemikovi vzácných zemin prof. Bohuslavu Braunerovi (1855-1935 (bratr malířky Zd.Braunerové) a jeho kole- govi prof.Bohumilovi Kučerovi (1874-1921),objeviteli rtuťové kapkové elek- trody.Ve chvíli,když odpovídal na otázku o měření elektrického proudu,jte- rý prochází rtuťovou elektrodou,Brauner si zapálil doutník a suše prohodil: "To by mohl rozluštit fyzikální chemik".

Tak vlastně Heyrovskému vymezil oblast bádání.Dne 10.února 1922 adept vědy,který se stal Braunerovým astistentem,zpozoroval překvapivý jev.Měřil elektrický proud,který procházel článkem se rtuťovou elektrodou při různém elektrickém napětí a tu se na citlivém galvanometru objevily jakési křivky. Jasně prozrazovaly,že proud v článcích je závislý na vnějším napětí.Dvaa- třicetiletý Heyrovský tím objevil "elektrolyzu kapkovou elektrodou".Ještě na podzim 1922 vysílen k padnutí,zveřejnil poznatky v říjnovém čísle "Che- mických listů".

Věděl,že i věda je bitevní pole a osamocený voják válku nevyhrává.Po- zval,že věda si už vyžaduje týmovou práci,která rozdělením úkolů zkracuje čas.Ustavil skupinu vědců a svůj objev v kolektivní práci propracovával. V roce 1924 dospěl k dalšímu objevu: když se do elektrolyzovaného roztoku přídá látka,která reaguje na elektrodu,probíhá vztah mezi elektrickým prou- dem a napětím stupňovitě,čili běží jako po vlnách.Výška schodu (vlny) je úměrná koncentraci příměsi.Tak se zrodila Heyrovského metoda chemických rozborů,jež obdržela název - POLAROGRAFIE.

V roce 1925 Heyrovský spolu s Japoncem M.Shikatou sestrojili přístroj na automatickou registraci závislosti proud-potenciál a tento přístroj nazvali POLAROGRAF.

Heyrovského tým začal vpodstatě tím utvářet čsl.fyzikální chemii. V jeho týmu vynikli dva vědci: R.Brdička (1906-1970),který se soustředil na biologické aplikace,čili na biochemii,takže brzo objevil v tomto oboru měření chemických reakcí.Vědec D.Ilkovič (1907-1980) v roce 1934 odvodil matematický vzorec pro velikost polarografické vlny.Heyrovského tým utvo- řil stmelené společenství,jež si uvědomovalo heslo,prý od Faradaye,které si tým napsal na zeď polarografického ústavu: "Pracuj-ukonči-uveřejni!"

Heyrovský byl demokrat,ale přísně vyžadoval systém a pořádek,což je pochopitelné,protože se i společenská demokracie bez systému a pořádku proměňuje v anarchii.Diskuse musely být věcné.Heyrovský počítal s tím,že kvůli fyzické kondici musí být čas sedavé práce kompenzován sportem.Proto hrávali mezi sebou fotbalové zápasy,v nichž byl Heyrovský brankářem.

Ve třicítce byl menován profesorem.V roce 1933 hostoval na kaliforn- ské universitě a navštívil všechny university v USA.O rok později se zú- častnil sjezdu vědců v Leningradě (dnes Petrohrad).Zásluhou jeho polaro- grafie vznikaly po celém světě v průmyslu automatizační metody.Polarogra- fie se stala běžnou laboratorní metodou ve výzkumu chemické reaktivity, což způsobilo převrat v elektrochemii.

Roku 1950 byl v Československu založen "Polarografický ústav",v je- hož čele Heyrovský stál do konce svého života.


PD,2001 Vlašská 9