Jaroslav Schaller

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

Josef František Jaroslav Schaller

6.3.1738 Konopiště 6.1.1809 Praha Pohřben patrně na Malostranském hřbitově

PD společná s J.Dobrovským a F.M.Pelclem 1992 Maltézské náměstí (Nosticův palác)



Historik a geograf.Byl spolu s J.Dobrovským a F.M.Pelclem vychovate- lem dětí hr.F.A.Nostice-Rhieneka.Člen řádu piaristů.Jeho největším dí- lem je "Topographie des Konigreiches Bohmen" (Topopgrafie království českého 1785-91).Napsal knihu o censuře,o Praze aj.




     Když mu bylo v roce 1753 patnáct,poslali jej do piaristické školy,

kde prokázal velký zájem o literaturu a dějiny.Piaristé byli mužským cír- kevním řádem,založeným v Římě roku 1597 a do vínku dostali úkol připravo- vat učitele pro církevní školy.Mnišský řád se rozšířil v celé Evropě a do Čech přišel po Bílé hoře roku 1631,kdy do kacířských Čech byly vyslá- ny mnišské řády,aby pomohly převádět jinověrce,hlavně větve kališnické na samospasitelnou a pravověrnou víru katolickou.

     Schaller učil řadu let na piaristických školách a rovněž v Praze,

kde jeho představeným byl piarista,znamenitý vědec Gelasius Dobner (1719- 1790),čili historik kritického ducha,který nepřijal tvrzení bez důkladné historické dokumentace.Donmer zjistil,že hodně čtená "Česká kronika" Vá- clava Hájka z Libočan obsahuje velké množství historicky nedoložených údajů,smyšlenek,včetně existence mlčenlivého sv.Jana Nepomucka.Dobner Hájkovu Českou kroniku přeložil do latiny a provedl její důkladnou kriti- ku.Byl to významný krok vědy k racionálnímu,faktografickému uvažování a ke psaní dějin bez dogmat a pověr a účelových smyšlenek,jež šířili jezuité. Čili do života pronikla osvícenská racionální věda.

     V roce 1772 přišel do Prahy osvícenecký přírodovědec Ignát Born,ko-

lem něhož se semkly racionální mozky a mezi nimi byl historik a jazykově- dec Pelcl,hr.Kinský,Dobrovský a jiní.Za rok začal vycházet jejich časopis "Prager gelehrte Nachrichten",a do něj přispíval i Schaller.Začala věde- cká ofenziva proti jezuitskému tmářství s důsledky zrušení Tovaryšstva

Ježišova (jezuité) v roce 1773.

     Po roce,čili v roce 1774,vznikla "Soukromá společnost nauk" a Schal-

ler se stal vychovatelem čtyř dětí F.A.Nostice na Maltézském náměstí. Ve stejném poslání se tu sešli:Pelcl,Schaller a Dobrovský.V paláci byla obrovská knihovna,archiv i obrazárna a postupně se v paláci shlukla věde- cká i umělecká elita Prahy do debatního "salonu".Schaller s Pelclem měli vědecký zájem o dějiny a literaturu.Jenže Pelcl byl mnohem starší a vzdě- lanější,čili víc erudovaný a Schallera nedoceňoval.Ten po třech letech, čili ve čtyřicítce našel své vědecké místo v topografii,čili v místopisu a stal se v něm průkopníkem.

     Shrnul přes odpor a nedůvěru úřadů,ale za pomoci mnoha duchovních i

úřednických přáteli topografické údaje,jež si bohužel už neměl čas ověřo- vat.Jeho šestnáctidílná "Topographie des Konigreiches Bohmen" (Místopis Královsdtví českého) vycházela v letech 1785-91.Snad sám ani netušil,jak velký zájem o dílo vyvolá.Když v roce 1791 vydal poslední díl,musel znovu vydat první svazek.

     Léta 1794-97 se Schaller věnoval studiu dějin i topografie Prahy.

Ve čtyřech svazcích vydal "Beschreibung der Haubstadte Prag" (Vyprávění o hlavním městě Praze).Jeho knížka zřejmě vzbudila značný ohlas,protože hned po ní vydal její výtah s názvem "Kurzgefaste Beschreibung der Prag" (Krátké vyprávění o Praze).

     Mezitím s přispěním Pelcla,který měl špatnou zkušenost s censurou,

která ani po stu letech nepustila do tisku Balbínův rukopis "Obrana ja- zyka českého..." "Bohaemia docta" (Učené Čech) a po zákazu jiných knih, Schaller jako ozvěnu vydavatelských poměrů napsal knihu "Geschreibung der k.k.Bucherzenzur"(1796) (Psaní o knižní cenzuře).

     Ke konci století,kdy Pelcl stál v čele první katedry češtiny na ně-

mecké pražské universitě,se Schaller pustil do životopisné knihy o skvě- lých osobnostech čli "Kurze Lebensschreibungen gelehrter Manner etc." (Životopisy učených mužů aj.)

     Začátkem století se Schaller jen vracel ke svému tématu popisem no-

vých katastrů království českého.Ještě pak vzdal hold svým spoluvěrcům piaristického řádu knihou "Gedanken uber die Ordenferfassung der Piaristen und ihre Lehrart"(1805) (Poděkování řádu piaristů a jejich umění vyučovat) První badatel české topografie obnažil dosud nepoznaná fakta o české zemi, k upřímně tíhl.