Josef Škalda

Z Pražský pantheon
Verze z 11. 2. 2017, 23:09, kterou vytvořil pantheon>Tomáš Gardelka (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

15.8.1894 Petrovice u Rychnova 23.1.1942 Berlín Popraven v německém koncentračním táboře

PD,1946 Budečská 1026/14



Český voják.Bojoval v cizinecké legii,pak v čs. jednotce ve Fran- cii "Campagnie Nazdar".Vydával za německé okupace ilegální časo- pis "V boj" a organizoval vysílání zpráv zahraničnímu odboji.


  "Jenom ne strach,žádný strach,   ani sám Šebestian Bach
  takovou fugu nesložil            co my tu zahrajem
                                   až přijde náš čas."
                      F.Halas: báseň Praze ze sbírky torso naděje
                       (Motto l.čísla ileg.čas."V boj")



     Ve Škaldově bytě na Vinohradech se den po německé anexi ČSR 15.

března 1939 tajně sešlo několik bývalých vojáků,aby jednali o tom,co dě- lat proti okupaci.Schůzku řídil veterán cizinecké legie,čs.zahraniční ar- mády,zjizvený hrdina nejhoršívh bitev Škalda.Vyzval přítomné ne složení přísahy: "Bez jakéhokoli nátlaku,svobodně rozhodnuti,tak podle této přísa- hy budeme jednat".Všichni obdrželi krycí jména pro ilegální činnost.Škal- da dostal přiléhavé: "taťka".

     Všichni jej dobře znali,vážili si ho nejen pro jeho válečné metály,

kterých měl bezpočet,ale že to byl statečný cti a činu.Žil v Praze od roku 1920,ale rodným krajem mu bylo Rychnovsko.Sotva se vyučil doma krejčovině, odjel s bratrem do Kolína n.Rýnem a pak,aby nemusel v roce 1914 narukovat do rakouské armády,emigroval do Francie.Z Marseille pak vyplul v munduru cizinecké legie do Alžíru,pak na Sidi-bel Albes a Bou Denibor.Přivezl si zpátky do Francie tři nedaile,rozřezaný jazyk,mnoha zranění a trpkou až hrůznou zkušenost.

     Na podzim 1914 zařadili dvacetiletého,zkušeného vojáka do praporu

"C" cizinecké legie,z níž ve válce vznikla 3.rota Čechoslováků "Campagnie

Nazdar".Po bitvě v Artois u Arrasu a v Souches,zařadili jednotku do pluku maršála Foche jako divizi.Šel z bitvy do bitvy a ta nejsurovější byla u Terronu. Škalda si po válce domů přivezl všechna vyznamenání,jež českým vojákům udělovali.

     V roce 1920 se šestadvacetiletý četař Škalda usadil v Praze a 1.čer-

vence nastoupil k civilní policii.Tuto službu,která byla pro něho klidnou procházkou,ukončila restrikce policie a zjizvený mladík z bojů,jež málokdo absovoval,z jednoho z nejmladších starodruženíků byl se stal penzista s 770 Kč měsíčně.Aby si přivydělal a dostal se mezi lidi si zařídil ob- chodní jednatelemství.Jenže voják uměl bojovat a neuměl handlovat,nade vše mu byla čest,prostě protivilo se mu říkat ano,když věděl,že je to ne. Ten by se rád povojensku rozdělil.

     V mobilizaci roku 1938 přišel znovu jeho čas.Z Německa se vyloupla

figura animálního šílence,který toužil všemi prostředky po moci.Dobral se zprvu do čela NSDAP (národněsocialistické strany) a v roce 1925 vydal sebe- vědomý tlustospis "Mein Kampf" (Můj boj),teoretickou kompilaci od každého něco,z níž čišela brutalita.Hitlerův čas přišel v kruté nezaměstnanosti lidí,v níž zneužil touhy Němci mít zaměstnání a jejich nacionalismu.Začalo to likvidací demokracie ve Španělsku a pokračovalo tajným a přesným plánem na světovládu.Nikdo netušil,že přepad ČSR už Hitler podepsal 5.března 1938 pod názvem "Fall Grun" (přepadení ČSR).

     Škalda mnoho tušil,ale nevěděl.Věděl,že se musí po přepadení ČSR bo-

jovat.Bydlel na Vinohradech,stál v čele Svazu záložníků,a sotva odezněl alarmující hřmot německých tanků na pražském dláždění,svolal štáb,aby pří- sahali věrnost své nedávno zrozené zemi.

     Prvním úkolem bylo: seznam jmen Němců na pražském velitelství a zprá-

vy o německé branné moci.Škaldův velitelský štáb se začal rozrůstat a li- dé brzo četli první ilegální tisk,v němž byla vytištěna řeč Dr.E.Beneše v Chicagu "Duch vítězí nad mečem".Hned na to vydali překlad knihy "Cesta do pekel" od Američana J.Williamse a na to Sydney Morellyho "Viděl jsem ukřižování".

     "Taťka" nazval ilegální časopis podle zpravodajského listu českých

legionářů v Itálii "V boj".V podtitulku napsali text "vydává družstvo v prvním sledu" a heslo "Pravda zvítězí".V prvním čísle vytiskli v zá- hlaví burcující motto Halasových úderných veršů.Na vydávání se podílelo takové množství lidí,že "V boj" vycházel týdně.Škalda obstaral papír,blá- ny,barvu,tisk atd.Do listu kreslil skvělý malíř a grafik V.Preissig a umělcova dcera Irena psala předlohu.Tislo se pět tisíc výtisků.Vyrábělo se doslova pod okny gestapa v kavárně Luxor a Zlatá husa na Václavském námě- stí.Škalda dokonce sehnal nejen vysílačku,ale i střelné zbraně.

     Škaldova skupina kličkovala v sítí konfidentů do 10.listopadu 1939.

Byl to už pochmuřený čas a v přítmi pasáže "Zlatá husa" táhl Škalda s ko- legy jakoby samozřejmě velký balík nového čísla časopisu.Ale osud je snad složen z náhod,často bezvýznamných.Praskl mu na balíku motouz a noviny se vyvalily.Gestapák,který stál poblíž,se k balíku sklonil a Škalda vytáhl revolver,jenže vypadl mu zásobník.Po gestapákově ráně se Škalda probudil až u výslechu v Pečkárně.

     Pochytali většinu skupiny "V boj".Škaldu popravili v berlinském vě-

zení Moabit 23.6.1942 pět minut po šesté,zaznamenili přesní úředníci.