Jeroným Pražský

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

po roce 1370 Praha

30.5.1416 Kostnice

Upálen z rozhodnutí katolického koncilu rok po M.Janu Husovi v Kostnici


PD,F.Bílek 1916

Řeznická 672/1


Český náboženský reformátor.Stoupenec M.Jana Husa,přivezl do Čech z Londýna opsané spisy oxfordského prof.J.Vyklefa.Mistr tří univerzit,výtečný kazatel a polemik.Přijel za Husem do Kostnice,byl zajat a vězněn.Zprvu své názory odvolal,pak vedl s koncilem hrdou polemiku.Upálen necelý rok po Husovi.


"...ve svých myslích jste mne odsoudili co nehodného dříve,než jste mohli poznat,jaký jsem.Avšak i vy lidé jste,a ne bohové,ne věčně žijící,ale smrtelní,také vy můžete klesnouti,blouditi,býti oklamáni a svedeni jako jiní lidé.Říká se,že je zde shromážděno světlo světa a nejmoudřejší mužové.Proto tím více byste měli dbát o to,aby ste nic všetečně,nerozvážně a nespravedlivě nerozhodli a neučinili." Jeroným Pražský před kostnickým koncilem


Zpráva z konce 16.století uvádí,že se Jeroným narodil v Řeznické ulici v Praze proti domu,v němž mnohem později bydlel sochař Matyáš Braun. Prý pocházel z vladycké rodiny.Historicky je však v jeho životě ověřeno až datum 1398,kdy byl Jeroným na pražské universitě prohlášen bakalářem sed- mi svobodných umění.Byl stoupencem M.Stanislava ze Znojma,který vyznával reformní učení prof.J.Vyklefa z Oxfordu a ovlivnil tím i M.Jana Husa.

Právě jeho,skvělého vzdělance a řečníka vyslali přátelé na studium univerzity do Oxfordu,kde měl zároveň získat spisy náboženského reformá- tora prof.Vyklefa a přivézt je do Prahy.A že to učinil,mu po 18.letech při- pomenul katolický koncil v Kostnici a připsal mu to jako hrubý přečin proti pravověrnosti k jeho "provinění".Jeroným Wyklefa nejen vyznával,ale také "...pídil se po něm" v Oxfordu a "do učenie pražského je sebú přinesl",stá- lo v kostnické obžalobě.

Vrátil se z Oxfordu po dvou letech a zjistil,že v církvi vybuchla snaha o nápravu jejího zbohatlického,nectného života.Vyklef církvi vytýkal, že církev musí být obhájcem a nositelem mravního života,že by měla být společností ne hmotnou,čili bohatství,ale duchovní,čili "invisibilis". Na pražské universitě tento názor většinou přijali,protože každý viděl , jak znemravněl život mnoha kněžstva.

Touha poznávat,polemizovat a vzdělávat se táhla Jeronýma do ciziny, takže v dubnu 1404 odjel na Sorbonu do Paříže,pak do Heidelbergu a vrátil se do Prahy v roce 1406 jako Mistr obou universit.Z Heidelbergu musel po- pravdě utéci,protože tam vyvolal nelibost svou otevřenou polemikou.Prostě mu to "založili do spisů" o něm,protože při obvinění na koncilu přihlédli i k tomuto svatokrádežnému prohřešku.V lustračním (=výpis z listiny) zá- znamu v Kotnici měli zaznamenáno,že přebíral "nejedny smysly bludné a ka- cieřské".

V tom čase v Praze vrcholil spor o českou universitu.Zasloužili se s Husem o to,že král Václav IV. vydal 18.ledna 1409 v Kutné Hoře dekret, který stejně jako na Sorboně preferoval ve vedení university poměr volebních hlasů 3:1 pro domácí profesory.Cizí profesoři demonstrativně z pražské univerzity odešli.Jenže Karel IV.v zakládací listině pražské uni- verzity napsal,že zakládá univerzitu,aby se Češi nemuseli doprošovat vzdělá- ní v cizině.

V červenci 1410 nechal pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka za zpěvu Te Deum spálit Vyklefovy spisy a vyloučil Husa a jeho stoupence z církve.Jeroným proti tomu ostře promluvil v Budíně před Václavovým brat- rem Zikmundem,za což jej ostřihomský arcibiskup nechal uvěznit,ale Jeroným uprchl do Vídně,aby i zde hájil své a Husovy názory.Ve Vídni jej postavili před inkviziční soud,na němž se statečně hájil a vyvracel jednu žalobu za druhou,ale raději včas uprchl,protože se dověděl,že mu hrozí žalář,do něhož jej chce uvrhnout pasovský biskup.

V květnu 1412 se král Václav IV. od Husa odvrátil,v čemž jistou roli hrála provize,kterou mu slíbil papež Jan XXIII. z prodeje odpustků,které Hus prohlásil za svatokupectví.Jeroným v Praze zorganizoval maškarní prů- vod,který táhl na Dobytčí trh,kde spálili papežovy listiny.Katoličtí konše- lé nechali za tento čin popravit tři mladé stoupence Husa - tovaryše Marti- na,Jana a Staška.

Jeroným se dověděl o Husově uvěznění v Kostnici pozdě.Jezdil právě po Evropě a nabádal mocné,aby se v Kostnici zasazovali o pravdu reformního hnutí,které se opíralo o biblickou čistotu církve.Přijel na podzim roku 1414 za Husem do Kostnice a dokonce nechal vyvěsit na kostely své provolá- ní.Na tajný vzkaz Husa a na radu přátel se stáhl k hranicím do městečka Hiršavy.Falcká hrabata jej tu však zatkla a odvezla do Pevné věže v Kostni- ci.

Husa upálili a koncil se začal zabývat Jeronýmem.Precizní a dlouhá obžaloba shrnula všechny jeho prohřešky.Jeroným odolával medovým hlasům dvou kardinálů,aby své "bludy" odvolal,ale přišly těžší chvíle mezi živo- tem a smrtí na mučidlech.Zesláblý Jeroným odvolal,ale jenom do chvíle,než z Prahy poslali jeho 45 prohřešků,jichž se prý dopustil a potom ještě 105 jeho smrtelných hříchů.

Když na něm žádali,aby všechny své "bludy" odvolal,Jeroným stál před kardinály a statečně řekl:"...selhal jsem jako blázen a toho všeho želím".

Pronesl potom obhajobu,o níž papežský sekretář Poggio Bracciolini napsal:"Přiznávám,že jsem jakživ neviděl a nepoznal nikoho,kdo by se při vedení hlavního procesu a navíc ještě hrdelního,tak přiblížil výmluv- nostíi starých řečníků,jichž si tolik vážíme.Bylo podivuhodné,jakými slo- vy,jak věcně a s jakými argumenty,s veselým obličejem a živým hlasem,a jak srdnatě a směle nepřátelům svým odpovídal a nakonec svou při uzavřel...".

Upálili jej 30.května 1416.