Jiří Melantrich z Aventina

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání
Pražský tiskař. Dal základy českému tiskařskému umění, v němž pokračoval jeho zeť Daniel Adam z Veleslavína. Vydával Českou Bibli, v několika jazycích Matthiolliho Herbář, Rvačovského Masopust atd. Tiskl knihy pro školy, úřady i veřejnost. Knihy mají vysokou slovesnou, jazykovou, tiskařskou a výtvarnou úroveň.
Melantrich47.jpg
Narození a úmrtí
  • asi 1511 (Rožďalovice u Nymburka)
  • 19. 11. 1580 (Praha)
Památníky
Odkazy

O jeho životě víme, že pocházel ze zámožné utrakvistické rodiny z Rožďalovic, měl bratra a v roce 1534 získal na pražské universitě titul bakaláře. V mládí si podle tehdejší módy jméno Jiří Černý změnil na Jiří Melantrich (=lat. černovlásek). K dalšímu desetiletí jeho života dějiny mlčí. Snad cestoval a byl v lutheránském městě Wittemberk, kde prý poznal Lutherova přítele Melanthona. Dokonce asi pobyl v slavné tiskárně Frobenia, což snad prozrazuje podobný symbol tiskařského znaku s Frobeniem, čili signeta: muž mezi dvěma hady drží meč s holubicí.

Dějiny o Melantrichovi vypovídají víc až od roku 1545. Pracoval v prostějovské tiskárně Jana Gunthera a vydal tam knihu "Doktora Urbana Rhegia rozmlouvání s Annou, manželkou svou". Jde o luteránský výklad příběhu z Bible. Kniha nezaujala jenom Melantricha, ale promluvila i k jiným, což potvrzují její další dvě vydání v Praze, kde se v pětatřicíti usadil natrvalo v dílně katolického malíře a tiskaře Bartoloměje Netolického na Malé Straně.

Doma patrně dychtila po informacích,protože Praha uživila asi deset tiskařů. Po vzpouře českých stavů proti Rudolfu I. (1547) zbyl jenom Netolický, který zůstal mocnáři věrný. Melantrich i když lnul k protestantismu neměl na vybranou, pracoval u Netolického a podílel se i na tisku císařských "Akt všech těchto věcí", jež podávaly výklad o vzpouře. Přítel Six z Ottensdorfu napsal proti "Aktu.." repliku, která se pro ostrou censuru šířila jenom opisem.

Melantrich se u Netolického nejen udržel, ale připravil k vydání Českou bibli. Vzal si za vzor krásně vypravenou Hájkovu Kroniku českou z roku 1541. Tehdy byla velká sháňka po Bibli a vůbec po informacích, proto si Melantrich udělal přehled zájmových skupin a podle toho tvořil ediční program a získával odborné spolupracovníky. Sám už mezi odborníky náležel, jal prozrazuje jeho předmluva k Bibli. Skvělý vědec Six z Ottensdorfu k Bibli napsal historickou studii a vyšperkovaná Bible vyšla roku 1549. Jeden výtisk zvlášť vypravil císařova syna Maxmiliána II.

Získávání přízně mocných se stalo Melantrichovou životní abecedou. Byl si dobře vědom, že bez vzdělanců nic nedokáže, proto získal ke spolupráci mladého astronoma Tadeáše z Hájku, pozdějšího vědeckého rádce Rudolfa II., naklonil si mecenáše umění Jana st. Hodějovského a především členy jeho básnické Společnosti – Villacuse, Mittise, Matěje Cholína, překladatele Handsche a další.

V roce 1552 si koupil od Netolického tiskařská privilegia, protože jemu by je nedali, i s tiskárnou. Na Starém městě pražském, kam přemístil podnik, začala melantrišská éra. Trvala čtvrt století. Je zaznamenáno, že od první Bible české (1549) vyšlo u Melantricha 233 titulů knih: 111 českých, 75 latinských,3 německé, 1 italská, 33 vícejazyčných učebnic a slovníků. Jsou to knihy nádherně vypravené, jež se mohly měřit s tím nejlepším v Evropě. Vydával i drobné tisky příležitostné.

Melantrich naplnil potřeby studentů vydáním učebnic latiny, slovníků, antologií, pro kostely vydal zpěvníky s notami, pro veřejnost lékařské a zdravotnické knížky. Dobře se prodávaly i historické, zábavné i hospodářské tisky. Získal právo na vydávání sněmovních Akt, Nařízení a dalších vládních tiskovin. Císařským očím jistě lahodily krásně vypravené Kuthenovy a Collinovy reportáže k slavnému vjezdu krále Ferdinanda 9. 11. 1558 do Prahy.

Už roku 1557 Melamtrich i jeho bratr obdrželi erbovní list s predikátem "z Aventina" (=římský pahorek,kde stávala knihovna) a Melantrich se stal konšelem na Staroměstské radnici.

Mezi tiskařsky největší činy patří jeho šestero vydání Bible české: 1549, 1552, 1557, 1561 a Bible s novými rytinami (1570 a 1577), jež byla určena všem křesťanům. Neméně populární byly knihy Erasma Rotterdamského, Tomáše Bavorovského a jiných osobností doby.

Ze spolupráce s přírodovědcem a lékařem pražského místodržitele Ferdinanda Tyrolského, čili s Pietrem Andreem Matthiolim ze Sieny vznikla objemná, bohatě ilustrovaná kniha "Herbář". Melantrich na její tisk obdržel privilegia. Byla to obrovská práce, která mu přinesla evropský úspěch. Do češtiny ji přeložil Tadeáš Hájek z Hájku a do němčiny Handsch. Melantrich patrně do vydání Herbáře z roku 1563 vložil velkou část svého majetku. V předmluvě k Herbáři napsal svoje celoživotní vyznání: k vydávání knih jej nevedl jen osobní zisk, ale tiskl a vydával jsem, napsal "...abych svou prací lidem prospěti a vlasti mé poctivě sloužiti mohl...".

Zámožný tiskař zasnoubil svou dceru Alžbětu s třicetiletým prof. pražské university Danielem Adamem, později "z Veleslavína." Ten Melantrichovo dílo a dodneška je edičním příkladem jeho slavný "Veleslavínův Kalendář historický" (1578).