Jiří Třanovský

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

asi 1592 Těšín 29.5.1637 Liptovský sv.Mikuláš Pohřben v Liptovském sv.Mikuláši

PD, O.Eckert 1936,po německé okupaci 1946 Malostranské náměstí 2/25



Evangelický kněz,učitel.Autor českého evangelického kancionálu "Cythara sanctorum",proslulé knihy duchovní lyriky a písní.



     Utrakvistická škola,na níž Třanovský v letech 1611-13 učil,nestála

v místě pamětní desky,ale o něco výše,přibližně před nynějším vchodem do chrámu sv.Mikuláše na Malé Straně.Znaky na pamětní desce vypovídají o autorově původu ze Slezska,o jeho působení v Čechách,na Moravě a na Slovensku.Exlibris uprostřed prozrazuje Třanovského utrakvistickou víru.

     Do svých devatenácti let,kdy se objevil v Praze,studoval v lužické

Gubině,pak v Kolobřehu a ve Wittemberku.Místa studia to byly stupínky k jeho kantorské profesi na utrakvistickém gymnasiu i pro vykonávání kněž- ského poslání.V Praze nastoupil místo na malostranské utrakvistické ško- le na podzim roku 1611,to znamená dva roky po vydání "Majestátu" Rudol- fa II. o náboženské snášenlivosti mezi katolíky a kališníky,o nějž se za- sloužil především český bratr Václav Budovec z Budova.

     O jeho učitelské působnosti v Praze nezbylo mnoho zpráv,ale skute-

čnost,že si jej 8.března 1612 vyžádal pro výchovu svého syna Adámka jiho- český velmož Jiří ze Schwarzenberga vypovídá,že byl kantorem vzdělaným a zdatným.Když se vrátil z Třeboně v roce 1613 na malostranskou školu, vydal se zakrátko na Moravu do Holešova a zakotvil na delší dobu jako fa- rář ve Valašském Meziříčí.

     Prohraná bitva Čechů proti habsbursko-katolickým vojskům na Bílé

hoře (8.11.1620) a nástup habsburského císaře Ferdinanda II. na český královský trůn,přinesly možnost rekatolizace podle zásady "cui regio,eius religio" (čí země,toho náboženství).Byl to historický moment pro defini- tivní skoncování s kališnickou vírou formou propagandy i násilí.Ferdi- nand II. jako odchovanec jezuitů,čili kněžského bojovného Tovaryšstva Je- žišova Ignáce z Loyly,dal jezuitům volnou ruku pro úkol navrátit "kacíř- ské" Čechy do lůna katolické církve.Bylo to přetěžké údobí českých dějin

už proto,že v české zemi měli kališníci obrovskou převahu,takže hojná fakta o způsobech obrácení jinověrců na katolicismus (viz archivní doku- menty nebo práce mnoha autoru,včetně arcibiskupa A.Podlahy).Odolnost víry je překvapivá a u Čechů byla spojena s národní hrdostí.Katolicismus s hab- sburky porušili náboženskou svobodu a dopustili se násilnou rekatolizací zločinu na sbobodě národní a náboženské.Počty "kacířských" exulantů se roz- cházejí,ale z Čech odešlo kolem 100 tisíců exulantů.Před Bílou horou by- lo na 3 a půl milionů Čechů,zbylo po třicetileté válce na 800 tisíc.

     Evangelíci odešli na západ,hlavně do Lužice,a na východ na Slovensko.

Třanovský se usadil pro celý život na východě od svého rodiště do chudého oravského podzámčí a posledních sedm let života žil na evangelické faře v Liptovském Mikuláši.

     Třanovského poetická struna,která v něm žila od mládí,nejsilněji

zazněla zřejmě až na Moravě.Vydal v latině sbírku ód "Odarum sacrarum si- ve hymnorum Georgii Tranoscii Thesinensis libri tres" (Tři knihy posvát- ných ód neboli hymen J.Třanovského Těšínského) a vytiskl ji ve slezském Břehu až v roce 1629.

     Dožil se jenom 45 let,avšak dokázal ještě naplnit duchovní život

evangelíků,neustále perzekuovaných státní mocí,božskou útěchou.Napsal modlitební knížku "Phiala sanctorum".Největším jeho dílem,jež ho přežilo dodneška,je sbírka duchovní lyriky,vydaná v roce 1636 v Levoči: "Cit- hara sanctorum",která zlidověla pod názvem "Kancionál Třanovského".Původ- ně obsahovala na 400 písní,staročeských nebo přeložených z latiny.Pak se sbírka rozrostla na souhrn písní z německých reformačních oblastí,husit- ských a českobratrských kancionálů,k nimž přidal Třanovský i písně svoje.

     Husitských a českobratrských písní bylo na půldruhého sta.První le-

vočské vydání se rozšířilo na 1148 písní.V roce 1745 vydal evangelický ka- zatel Samuel Hruškovič z Banské Bystrice Třanovského písně v Loubně a při- dal k nim 80 přeložených i svých písní.I v Žitavě vyšly Třanovského písně společně s Lutherovými pod názvem "Evangelický kancionál".Kancionál "čes- kého Luthera",jak Třanovskému říkali,se stal po Bibli nejvýznamnější kni- hou evangelíků na Slovensku.A po vydání tolerančního patentu Josefem II. v roce 1781 i v Čechách.