Změny

12.9.1822 Praha 15.11.1865 Praha 

 PD,1975 

'''Jeden ze dvou zakladatelů Sokola.První starosta pražského Sokola. Vzdělaný obchodník,spoluzakladatel České hypoteční banky.Iniciátor zrodu českého těsnopisu a Spolku pražských stenografů.'''   ''"Tuto „Tuto budovu postavenu pražskému Sokolu r.l863 1863 jeho starostou bratrem Jindřichem FugneremFügnerem,jenž v ní skonal 15.11.1865,posvětila velká práce jeho i prvního náčelníka,bratra Miroslava Tyrše,jenž v ní bydlel 20 let.Tělocvična byla věnována Sokolu,aby se v ní tužili čeští mužové a česká mládež v ušlechtilém zápolení,aby v ní vyrůstala pokolení zdravá na duchu i na těle,hotova ke službě národu i vlasti.Nechť budova nazvaná domem FugnerovýmFügnerovým,kolébka velkého bratrstva sokolského,vždy připomíná sokolstvu i jeho dorostu i všem vzácným Čecho-Slovákům občanské ctnosti a vlasteneckou obětavost,jež první starosta svým příkladem bratřím k následování uložil."'' “ - Text na PD     Poznal Tyrše u vesnice Nový Jáchymov na Berounsku zcela náhodně.Sámodpočíval u matky a student filosofie Tyrš si vydělával na studia vzdělá-váním dětí pražského továrníka.Byl mezi nimi rozdíl deseti roků,ale přiFugnerově tvořivé mentalitě to nebylo vidět.Fugner byl posedlý zvídavostí,něčím novým,co dávalo životu smysl.Objevil ve studentově výkladu cosi no-vého a významného.Oba byli posedli kreativitou,čili tvořivě myslet a okam-žitě myslet na realizaci k prospěchu života.

Byla to jedna s tratí Poznal Tyrše u vesnice Nový Jáchymov na velkou vzdálenost,do budoucna a k ní se bu-de cestou přilévat široký národní kulturyBerounsku zcela náhodně.Inu pramínky Sám odpočíval u matky a prameny slityv jednu řekustudent filosofie Tyrš si vydělával na studia vzděláváním dětí pražského továrníka.Oba si zanotovaliByl mezi nimi rozdíl deseti roků,zahořeli a dospěli k názoru,že je potřebakonatale při Fügnerově tvořivé mentalitě to nebylo vidět.Na zdolání sevření "žalářem národů"Fügner byl posedlý zvídavostí,jak se Rakousku říkaloněčím novým,se muselojednat okamžitěco dávalo životu smysl.Hlavně začáýtkem 60Objevil ve studentově výkladu cosi nového a významného.letOba byli posedlí kreativitou,kdy zjihla hříva rakouského sebe-vědomí v prohrané bitvě u Solferina (24.6.1859) v Itálii.Franz Josef I.čili tvořivě myslet a okamžitě vydaů "Říjnový diplom" (20.10.1860),v němž slibil ústavnost.Jakohouby po dešti zakládali Češi spolky,noviny,prostě otevřel se ventil spo-lečenské aktivitě.Národ vzlétl jako sokol,ano "Sokol" bude vhodný názevpro novou tělovýchovnou organizacimyslet na realizaci ku prospěchu života.

Fugner nebyl Čech,pocházel z německé rodiny,ale snaha Čechů o roz-mach českého národního života mu byla blízká z pochopitelného důvodu.Otecměl obchod se střížním zbožím Tyrš při studiu řecké filosofie a prodával hodně i Čechůmumění narazil na pojem „kalokagathia“,ba i Čechy zaměst-nal.Jindřich se po gymnasiu nějaký čas otrkával což byl starořecký princip výchovy mladých mužů v závodě Bachbeula v Jung-mannově ulici souznění tělesné a pak jej otec poslal na zkušenou do Terstu.Atam byl jakou viděníduchovní stránky života.Všechno ho tam zajímaloČeský život,od filosofie po dějinystaletém takřka nebytí,astronomiipotřeboval hodně svěžesti těla i ducha,ba po-znal sanskrt a hned se mu učilaby nebojácně zdolal podceňování českého národa cizími i sebe sama.Nadchl se pro terstkou pojišťovnu "SocietaNuova" Sebevýchova národa pomůže stmelit národ a po otcově smrti proměnil pražský obchůdek v její jednatelstvízvednout jeho sebedůvěru.

Proputoval celou západní Evropu Byla to jedna z tratí na velkou vzdálenost. K ní se budou cestou připlétat pramínky národní kultury. Inu pramínky a nebylo oboruprameny slity v jednu řeku. Oba si zanotovali, zahořeli a dospěli k názoru,do něhož alespoň nena-hlédlže je třeba konat.Na jedné cestě poznal Gabelsbergerovou těsnopisnou soutavu a zdolání sevření „žalářem národů“, jak se Rakousku říkalo, se muselo začít okamžitěs přítelem Eduardem Novotným. Hlavně začátkem 60. let, kdy zjihla hříva rakouského sebevědomí v prohrané bitvě u Solferina (24. 6. 1859) v Itálii, Franz Josef I. vydal „Říjnový diplom“ (20. 10. 1860),klasickým filologem v němž slíbil ústavnost. Jako houby po dešti zakládali Češi spolky a redaktoremnoviny, prostě otevřel se ventil společenské aktivitě. Národ vzlétl jako sokol,ustaviliano „Sokol“ bude vhodný název pro novou tělovýchovnou organizaci.Spolek těsnopisuFügner nebyl Čech, pocházel z německé rodiny, ale snaha Čechů o rozmach českého národního života mu byla blízká z pochopitelného důvodu.Novotný vymyslel českou variantuOtec měl obchod se střižním zbožím a prodával hodně i Čechům, ba Čechy i zaměstnal.Fugner Jindřich se naučil stenogra-fovat po gymnáziu nějaký čas otrkával v závodě Bachbeula v Jungmannově ulici a zapsal celý průběh zasedání českého sněmupak jej otec poslal na zkušenou do Terstu.Byla to A tam byl jako u něj opravduvědychtivá chorobnost vidění. Všechno ho zajímalo, od filosofie po dějiny, astronomii, ba poznal sanskrt a ta hned se mu dala křídla okamžité aplikaceučil.To jej vysu-nulo mezi přední obchodníky,kteří si ho zvolili do obchodní komory Nadchl se pro terstkou pojišťovnu „Nuova Societa Commerciale d’Assecurazioni“ a záhyse stal i vedoucím Hypoteční bankypo otcově smrti proměnil pražský obchůdek v její jednatelství.

V původním obchodě rodiny se mluvilo německy i českyProputoval celou západní Evropu a nebylo oboru,proto Fugnerdo svých podniků zavedl i češtinuněhož alespoň nenahlédl.Jeho vztak k českému jazyku byl opúravduupřímnýNa jedné cestě poznal Gabelsbergerovou těsnopisnou soutavu a okamžitě s přítelem Eduardem Novotným,protože financoval loteriiklasickým filologem a redaktorem,jejíž výnos měl pomoci dcerce K.H.Bo-rovskéhu Zdeničceustavili Pražský spolek stenografů.A myšlenka Sokola ta zlákala kdekoho a čiperný organizá-tor národního života Barák Novotný vymyslel spolkový pozdrav "Nazdar"českou variantu.Tyrš Fugneranavrhl za prvního předsedu Pražského Sokola Fügner se naučil stenografovat a Fugner všechno financovalzapsal celý průběh zasedání českého sněmu.Ideovým Byla to u něj opravdu vědychtivá chorobnost a tělovýchovným vůdcem byl Tyršta mu dala křídla okamžité aplikace.Vdechli Sokolu principy demokrati-smuTo jej posunulo mezi přední obchodníky,bratrství kteří ho v roce 1859 zvolili do pražské obchodní a průmyslové komory a mravní ušlechtilostizáhy se stal i vedoucím Hypoteční banky.

Fugner požádal Josefa MánesaV původním obchodě rodiny se mluvilo německy i česky, proto Fügner do svých podniků zavedl i češtinu. Jeho vztah k českému jazyku byl opravdu upřímný, protože financoval loterii, jejíž výnos měl pomoci dceři K. H. Borovského,aby Zdeničce. A myšlenka Sokola, ta zlákala kdekoho, a čiperný organizátor národního života Barák vymyslel spolkový pozdrav „Nazdar“. Tyrš Fügnera navrhl sokolský prapor i stejnokrojza prvního předsedu Sokola Pražského a Fügner všechno financoval. Ideovým a sám doporučil,aby sokolský kroj tělovýchovným vůdcem byl doplněn garibaldovskou červenou koši-líTyrš.V roce 1865 se z jeho podnětu konaly sokolské šibřinky Vdechli Sokolu principy demokratismu, bratrství a byla to prvnísokolská ukázka rozkvetlých sokolských stejnokrojůmravní ušlechtilosti.

Už v roce 1863 Fugner poskytl peníze na postavení prvníFügner požádal Josefa Mánese,přepychovésokolské tělocvičny v Mezibranskéaby navrhl sokolský prapor i stejnokroj a sám doporučil,dnes Sokolské uliciaby sokolský kroj byl doplněn garibaldovskou červenou košilí.Byla z toho jedinečnáudálost,která inspirovala i Čechy v zahraničí k zakládání Sokola.Mecenáš-ský nadšenec se však nedočkal prvních společných cvičení Sokola,ani první-ho všesokolského sletu v V roce 1882.Zhasl náhle na "talovitost krve",říkádobový nález. Zemřel ve třiačtyřiceti letech a Tyrš se nastěhoval do nové-ho sokolského domu,ujal 1865 se z jeho mladičké dcerky,jež se si Tyrše vzala.Vyro-stla z ní teoretička podnětu konaly sokolské šibřinky a historička zejména lidového umění.skvělá znalkyně lidového uměníbyla to první sokolská ukázka rozkvetlých sokolských stejnokrojů.

PD s dekoremUž v roce 1863 Fügner poskytl peníze na postavení první,bpřepychové sokolské tělocvičny v Mezibranské, dnes Sokolské ulici. Byla z toho jedinečná událost, která inspirovala i Čechy v zahraničí k zakládání Sokola. Mecenášský nadšenec se však nedočkal prvních společných cvičení, ani prvního všesokolského sletu v roce 1882. Zhasl náhle na „talovitost krve“, říká dobový nález. Zemřel ve třiačtyřiceti letech a Tyrš se nastěhoval do nového sokolského domu. Ujal se jeho mladičké dcery, jež si Tyrše vzala. Vyrostla z ní teoretička a historička umění.rSkvělá znalkyně lidového umění.Růžová 971/5 (rodiště)