Johannes Kepler

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

28.12.1571 Weil u Stuttgartu

15.11.1630 Řezno

Pohřben v Řezně


PD s portrétem, S.Hajerová 1971

Karlova 188/4 (zde bydlel)


Německý astronom.Do Prahy přišel roku 1600 za hvězdářem Tyho de Brahe,s nimž pracoval 2 roky a po Brahově smrti 12 roků vykonával povinnosti u dvora Rudolfa II.Završil úsilí 70.generací astronomů.Formuloval 3 zákony: 1.planety obíhají slunce v elipsách, 2. rychlost planety nepřímo závisí na vzdálenosti od slunce, 3.mění se tak,že úsečky,spojující slunce s planetami opisují za stejný čas stejné plochy.Z jeho významných děl: "Astronomianova...","Harmonie světa".


"Je jistě svatým Lactancius,který popřel kulatost země,svatý je jaké Augustin,který sice kulatost připustil,ale popíral protinožce, je svaté oficium naší doby,které připouští nepatrnost Země,ale ni- koli její pohyb. Pro mne však je posvátnější pravda..."

J.Kepler "Astronomia nova.."


Rok 1597 byl pro mladého teologa,sebevědomého magistra Tubingenské university plný růžových nadějí.Na dopisy,k nimž přiložil svou první prá- ci "Kosmografické misterium",mo odpověděli proslulí hvězdaři Galileo z Pa- dové,Limme z Jeny i Tyho de Brahe,kterého právě vyhnali z Dánska a proto se uchýlil do Rostocku,kde pilně popisoval přístroje své proslulé observa- toře Uraniborg.

Někde v Německu ukončil svůj žoldnéřský život Keplerův otec.Měl však milého učitele Mastlina,který jej získal pro astronomii,a matku se sestrou doma na hospodě.Pro věčné pochybovačství a hledání pravdy jej vyhnali z Lince nejenom katolíci,ale i soukmenovci protestanti.Mastlin mu však pomohl v nejhorším k místu učitele s povinnostmi zemského matematika,kte- rý měl za povinnost vydávat astronomicko-astrologický kalendář.

Nakonec věčného narušovatele oficiálních názorů vyhnali z rodné ze- mě,ale od února 1600 už pracoval u Tyho Braheho v rudolfinské Praze.V tom čase katolická církev v Římě právě upálila hvězdáře Giordana Bruna (17.2. 1600).Kepler se domníval,že mu Brahe pochválí první vědecký objev,jenže bručavý Tyho se tvářil jakoby o nic nešlo.Patrně nesdílel Keplerovu "ne- vyslovitelnou rozkoš",kterou mladý hv+ězdář jednou pocítil při vyučování, protože ho napadlo,že existuje mezi oběžnicemi,jejich pohybem,velikostí, prostě mezi vším jakási zákonitost.Brahe to považoval jenom za teoretickou apriornost.Pro Keplera to už byl důkaz.Tyho si prchlivého Keplera nechal u sebe a zdálo se,že se devětadvacetiletému Kepplerovi naplnil vlastní horoskop,který zněl:"Tento člověk se narodil s údělem mařit převážně čas nejobtížnějšími úkoly,před nimiž jiní s bázní couvají."

Tyho jej přivedl k císařské audienci a tehdy Rudolfovi slíbili, že přepracují Alfonsinské planetání tabulky z 13.stol a nové pojmenují na jeho popčest "rudolfinské tabulky". Hrubý dobrák Tyho a prchlivý Kepler spolu pracovali i na zámku v Benátkách n.J.,čili v letním císařově sídle, ale především v nové observatoři na Pohořelci v Praze.A bohužel jim byly osudem vymezeny jenom dva roky.Měli často prudké spory,ale jeden druhého si vážil.

Tyho brzo zemřel na uremií v důsledku úcty k panskému bontonu,který přikazoval,že nesmí od stolu odejít dřív než hostitel Petr Vok.Pohřbili ho s velkou pompou do hrobky v Týnu na Starém městě a Kepler převzal jeho povinnosti císařského matematika.Jenže císařská kapsa mu přidělila jenom polovinu Braheho mzdy.

Zůstal mezi pražskou vědeckou elitou 12 roků a seznámil se s prof. Jeseniem,který provedl první pitvu,s prof.Bacháčkem,vůdčím duchem zvele- bení university,s nimž často pozoroval noční oblohu.Těšil se přízni Rudol- fova vědeckého rádce Tadeáše Hájka.Císař mu svěřil Braheho přístroje i pí- semnosti,takže Kepler mohl připravit k vydání poslední Tyhovo dílo "Astro- nomiae...".

Výsledkem pražského Keplerova pobytu bylo přes 30 spisů a 3.sv.do- pisů.Napsal studie "Optická část astronomie"(386 s.),"Nová astronomie" (420 s.) a především "Dioptrika (85 s.),jež se stala základním dílem mo- derní fyzikální vědy.

Když Kepler bydlel v Karlově ulici (1607-1612),prokázal v "Komen- táři o pohybu Marsu"(70 kap.) "trestuhodný" objev,že totiž ne v kruhu, ale "Planety se pohybují v elipsách,v jejichž společném ohnisku je slun- ce".Dovršil tímto poznáním práci 70.generací předchozích astronů.Dílo musel i císař Rudolf II. vydat anonymně.Kepler v něm formuloval své dva zákony: 1.že se rychlost planety mění v nepřímé závislosti na její vzdále- nosti od slunce, 2.rychlost planety se mění tak,že úsečka spojující slun- ce a planetu opisuje ve stejný čas stejné plochy.

V roce 1612,kdy zemřel císař Rudolf II.i prof.Bacháček,odjel Kepler do Lince.Zde našel konečně své rodinné štěstí v druhém manželství.Napsal tu ještě řadu spisů např.týden před pražskou defenestrací (23.5.1618) ob- jevil svůj III.zákon,v němž odpověděl na otázku,jaký je vztah mezi veliko- stí dráh a oběhem planet.Vysvětlil tento problém v pěti knihách své slavné "Harmonie světa".

Ještě v roce 1628 vstoupil do Waldštejnových služeb v zaháňském zám- ku.Valldštejnovi kdysi sepsal horoskop a podle jeho přání i horoskopy jeho protivníků.Zpodzima 1630 jel Kepler koňmo do Řezna,prostydl a zemřel na zá- pal plic.Pohřbili jej jako protestanta za hřbitovní zdí kostela sv.Petra. Tím jeho hrob časem zcela zanikl.


PD, 1931 (znovu osazena 1946)

Parléřova 118/2 (zde s Brahem pracoval, Brahe zde zemřel)


Sousoší Tyho Brahe a Johanes Kepler,J.Vejce,V.Pýcha 1983 Pohořelec


PD s portrétem a světelná komposice,D.kotek,J.Janů,M.Tomek 1971

Karlova 188/4 (v průchodu)



rodil s údělem mařit převážně čas nejobtížnějšími úkoly, před ni- miž jiní s bázní couvají...".