Josef Boleslav Pecka

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

19.9.1849 Praha 25.7.1897 Chicago Pohřben na národním českém hřbitově v Chicagu

PD s portrétem,V.Vokálek b.r. Pohořelec 25



Český novinář a politik.Jeden ze zakladatelů Českoslovanské so- ciální demokracie v roce 1878.Autor několika svazků básní,písní a knížky "Dějiny Pařížské komuny".Po persekuci socialistů v Ra- kousku odjel do USA.


"Dělníku netřeba milosti,onť má před sebou cenu vlastního bohatství,

dvě mozolné ruce a pevnou,zdravou lebku,z nichž pochází práce".

                        J.B.Pecka v článku "Nežebrejme!"



     "Podívejme se zpátky na celé 20.století.Všechna ta hnutí,která tak

drtivě poničila životy našich předků,začínala...v restauraci U kaštanu. Kdyby ty služby tehdy řádně fungovaly,tak se ty věci daly chytit od začát- ku",prohlásil v roce 1993 v českém rozhlase poslanec českého parlamentu Tomáš Ježek."Nepotěšil jste mne,studente,řekl by panu poslanci Ježkovi stařičký pan profesor českých dějin.

     "Ty služby tehdy" se jmenovaly "pražská císařsko-královská policie

v Praze a velel ji nějakej ředitel Cihlarz.Kdysi to byl jistě český Ci- hlář jak poleno,ale Marie Terezie v humanní touze dát Čechům křídla vel- kého národa,přikázala do matriky česká jména poněmčovat.Díkybohu restau- race "U kaštanu" byla česká hospoda v někdejší dědince Tejnka u Břevnova a v ní se 7.dubna 1878 v ní přetajmě v zástěnku sešlo 15 dělnických pře- dáků,kteří nechtěli nic více,než uzákonit lidské právo pro dělnictvo,jež bylo rovněž občany c.k.Rakousko-Uherska a bez nichž by nebylo fabrikantů a bankéřů.Na přetajném zasedání byla založena Českoslovanská sociálně de- mokratická strana.Tu pan bankéř Ježek zná,protože ta strana vládne v ně- kolika zemích světa.Staří latinici by řekli "historia est magistra vitae", čili "dějiny jsou učitelem života".

     Vídeňská policejní ústředna Cihlarzovi avizovala,že v Praze se má

někde konat tajná schůzka sociálně-demokratických předáků.A "ty služby" fungovaly pořádně.Cihlarz se svými poslicajty a Švejkovými Bretschneidry prošťáral Prahu,ale kdenictunic.Jenže život bývá i pěšinkou do pokel.Na tajném,zakládajícím českém Sjezd Sociální demokracie se nesmělo nic zazna- menávat.Jenže jeden z jeho předních účastníků,redaktor čas.Budoucnost J. B.Pecka. přišel domů a vědom si historické události,zapsal všechno doma zhlavy opravdu dopodrobna.Pečlivě zápis zašil do starého kabátu a pohodil kabát do kouta.

     "Ty služby" fungovaly v celé šíři policajtů,fízlů a zobracely celou

Prahu marně.Cihlarz vyšel do ulic potřeti a napotřetí si u Pecky všimnli starého kabátu a rozpárali jej.Sna Cihlrz obfržel za skvělou práci metál. V září 1878 začala policie postupně dělnické předáky zatykat,a to na zá- kladě paragrafu "o tajném spolčování".Dne 24.ledna 1879 započal velký soud- ní proces s dělnickými předáky podle paragrafu o "tajném spolčování". Dělničtí vůdcové byli potrestáni žalářem od jednoho do čtyř měsíců.

     O čem "Svatomarkétský sjezd" Sociální demokracie v hospopdě  U kaš-

tanů jednal? Byly to otázky,jimž se více než po stu letech říká "základní lidská práva" : aby rakouská monarchie přijala zákon o všeobecném,rovném a přímém volebním právu pro muže i ženy (ženy toto právo získaly zásluhou Sociální demokracie počátkem 20.století,jejíž členkou byla i Charlotta Guaryk-Masarykova).Požadovala se svoboda tisku,spolčování a shromažďování, bezplatné vyučování dětí do 16 let a omezení dětské práce na 10 hodin den- ně a omezení pracovní doby matek,neodvislost soudů,zrušení trestu smrti atd.

     Pecka byl synem smíchovského řemeslníka a protože rodina bydlela

na Újezdě poblíž Myslbeků chodili Josef Pecka s Josefem Myslbekem do so- chařského kurzu mistra Seidana.Jenže Pecka se vyučil u Porgesů na Smícho- vě kovolitcem.Žil mezi dělníky v denodenním zápasu o chléb,psal verše,člán- ky do novin a řečnil.Jeho přítel Rezler vzpomínal,že dělníci na jeho řeči o socialismu říkávali: "My to nepředěláme".Pecka si věděl rady s lecjakými problémy dělníků a stal se pro ně nejen troubadourem,ale i rádcem v život- ních záležitostech.

     Energický novinář Josef Barák postřehl Peckův všestranný talent a

vzal si jej do redakce svého listu.V roce 1874 už s přítelem Ladislavem Zápotockým vydávali dělnický list Budoucnost,v němž psal nejen o životě dělnictva,ale vštěpoval lidem myšlenku o jejich právech: "My musíme mít spoluúčastenství v zákonodárství,neboť zákony jsou kvůli lidu a nikoliv kvůli vládě".

     Rok po založení Sociální demokracie padla Auerspergova vláda a nový

ministerský předseda Taaffe nabídl křeslo ministra spravedlnosti loyální- mu staročechovi JUDr.Pražákovi.Byl to první český ministr v rakouské vlá- dě.Pecka se s Dělnickými listy uchýlil do policejně mírnější Vídně a Zá- potocký s čas.Budoucnost zůstal v Praze.Dne 31.října 1881 policie zatkla Zápotockého,Pecku a řadu dalších sociálních demokratů.Dne 4.února 1882 započal velký soudní proces se Sociálními demokraty.Zápotocký dostal 18 měsíců (později mu přidali půl roku),Pecka 14 měsíců vazby.

     Po odpykání trestu odešel Pecka do politicky mírnější Vídně a poku-

sil se o vydávání Dělnických listů,jenže krutý čas způsobil jeho příklon k anarchismu předáka Jana Mosta.V roce 1885 byla Sociálními demokracie za- kázána.Velké tažení socialismu bylo utlumeno,ale nebylo zadupáno.

     Pecka se vydal s jednosmdesátiletou matkou do Chicaga,kde pracoval

v různých dělnických listech.Po matčině smrt pracoval v přetěžkém zápase o živobytí ještě v několika dělnických redakcích.Vydal z inspirace Marxo- va spisku "Adresy" studii "Dějiny Pařížské komuny" a v jeho pozůstalosti zůstaly studie - Dějiny socialistického hnutí od roku 1784 do roku 1848, K otázce ženské ze stanoviska sociálního a náčrtek publikace O vývinu spo- lečnosti po úpadku západní Římské říše.