Změny

17.8.1753 vojenský tábor před Ďarmotem u Rábu v UhráchGyarmat, Maďarsko6.1.1829 Brno 

Poprsí na podstavci,T.Seidan 1891 Kampa,u svého bydliště (býv.koželužna),přemístěn od Wilsonova nádraží   '''Český filolog,zakladatel slavistiky,literární historik.Svou vědeckou metodu odvodil z textové kritiky Biblebible.Jeho "Dějiny „Dějiny české řeči a literatury" literatury“ (1792) se staly metodologickým základem oboru, stejně jako "Základy staroslověnského „Základy jazyka" oboru staroslověnského“ (1822) základem slavistiky. Začal vydávat "Slovník českého jazyka"„Německo-český slovník“.Prokázal,že pro češtinu je přirozený verš přízvučný,nikoli časomíra (hexametr).'''  ''"Ať každý hájí,co si myslí,vždyť úsudky jsou svobodné...Mým hlavním úmyslem je říkat pravdu bez ostychu,holou nepřikrášlenou pravdu."''Josef Dobrovský

Mladý Jungmann svého učitele nazval prostořece "ein slavisierenderDeutsche" „ein slawisches deutsch“ čili "slovanský Němec"„slovanský Němec“.Dobrovského to mrzelo a v roce 1795 na-psal napsal příteli Durychovi:"A „A co mně po Bohu může být dražší než vlast.Avšaki cizincům a všemu lidstvu chci být prospěšný...".Mládí nadchl něm.filos.J.G.Herder (1744-1803),který řekl,že na řadě je velká budoucnost Slovanů.“ Mládí zapomíná,že úderem jejich zrodu svět nezačíná,ale život pokračujea sílí jako kruhy let letokruhy stromu.Bez vlastenců generace Dobrovského generace by se ne-zrodila nezrodila generace Jungmannova.Neuvědomil si,že Dobrovský je vědec raciona-lismu racionalismu 18.století,který vytlačoval dogmata jezuitů,ale on,ono Jungmannovo nadše-ní nadšení probudil vítr romantismu.

Vytáhnout český jazyk z pobělohorské poroby,kdy byla vyhnána byl vyhnán z úřa-důúřadů,škol,vědy,umění,čili zakrněla zakrněl v dialektech izolovaných dědin,byl úko-lem bylo úkolem pro generace.Dobrovský ji ho vytahoval z propadliště německým jazykem,abyvědecký svět poznal,že nezemřelanezemřel.Tvořil její slovníkové,gramatické a lite-rární literární základy po zrušení jezuitů v roce (1773 ) v němčině,protože němčina by-la byla jazykem osvícenské vědy a filosofie.A Dobrovský rovněž ukázal,že jezuit-ský jezuitský řád,jehož byl sám členem,se provinil na českém písemnictví tím,že zni-čil zničil na 300 tisíc českých knih,jež vytvořila česká kultura do popravy čes-kých českých pánů na Staroměstském náměstí 21.6.1621.Překážela Překážely jim především tím,že to byly knihy zrozené na tradicích upáleného "kacíře" M.J.„kacíře“ Mistra Jana Husa,kterýjenom chtěl,aby katolická církev nebyla hmotnou (majetkovou) mocí,ale du-chovníduchovní,mravní,nehmotnou (insibilis) institucí.

Dvaadvacetiletý člen Řádu Tovaryšstva Ježišova řádu „Tovaryšstva Ježišova“ (jezuitů) Dobrovskýbyl znám schopností vědecké analýzy,kterou později ocenil Goethe slovy,žeDobrovský : „Dobrovský je "...starým mistrem hitorického historického kritického bádání,...kterýsvůj předmět dokonale ovládl a kterému se zlomky rychle řadí v celek."“ Později Goethe Dobrovského upozornil na kodex Bohuslava z Čechtic v Jeně,který byl prvořadým zdrojem o husitství.

Mladý vědec se narodil ve vojenském táboře v Uhrách,kde otec válčil.Po návratu domů,čili do východních Čech,zemřel a otčím poslal Josefado jezuitské školy (jiné takřka nebyly).Studoval teologii a orientální ja-zykyjazyky.V pětadvaceti (1778) provedl textovou kritiku Bible bible a prokázal,že"Pražský latinský zlomek evangelia sv.Marka"Markova,který přivezl Karel IV. do Čech jakodar,není rukopisem sv.Marka,jak se mělo za to věřilo celých 400 roků,ale je to kopie.V tom čase už Dobrovský zásluhou staršího přítele,historika Pelcla , pracoval dva ro-ky roky jako vychovatel čtyř synů hr.hraběte Nostice v Praze.Chtěl být profesorem heb-rejštiny hebrejštiny a teologie,jenže u Nosticů byl obrovský archiv i knihovna,čilidosyta pramenů ke studiu českých dějin.

Ke studiu jazyků jej kdysi přivedl prof.Fortunát Durych a Dobrovské-ho Dobrovského učitel Dobner mu dal důkladné základy textové kritiky.Dobner totiž po-dal v šesti svazcích podal důkladnou kritiku České kroniky Václava Hájka z Li-bočan (1646)„Hájkovy kroniky“,v níž je výmysl o existenci sv.Jana Nepomuckého.Ten se ho-dil hodil protireformaci jako pokorná,poslušná náhrada za nepokorného kritika ne-mravů v církvi,"kacíře" M.„kacíře“ Mistra Jana Husa.V roce 1886 1786 přítelHay,králohradecký královéhradecký biskupHay , Dobrovského vysvětil na kněze a jmenoval ho správcem generálního semi-náře v roce 1787 získal místo vicerektora Generálního semináře v Hradisku u Olomouce.Po třech letech odsud Dobrovský odešel s maloupenzičkou do Prahy,kde začal vydávat periodikum "Literarisches „Litterarisches Magazinvon Bohmen Böhmen und Mahren" (l779,1786-87)Mähren“.Výsledky Výsledkem jeho bádání o české litera-tuře literatuře byla roku 1892 kniha "Dějiny „Dějiny české řeči a literatury"literatury“.

Dne 25.září 9. 1791 mluvil Dobrovský pronesl řeč, v rámci zasedání Královské české společnosti nauk, před novým císařem Leopoldem II.o nedobrém postavení Slovanů v rakouské říši.Císař za rok do roka zemřel a jehosyn František I. pokrok, tedy všechno podezřelé „podezřelé“, po 40 roků vlády držel pokrok za pačesy.To nebyly Nebyly to zrovna podmínky pro zveřejňování pravdy dějin.Jenže věda nebyladostupným artiklem císařova ustrašeného císařova mozku,šlo o jazyk a dějiny jednohojedné z jeho územních enkláv.Dobrovský velmi bedlivě dbal o to,aby se chybějícíslova češtiny co nejmíň vymýšlela,ale aby a brala se brala ze staročeské mluvy ne-bo nebo ze slovanských jazyků.Odmítl Pohlovu učebnici českého jazyka,čili "Pra-vopisnost"„Pravopisnost řeči čechské“,v níž autor hýří jazykovými výmysly (nosočistoplena=kapesník).

I Dobrovský se zasloužilo to,že vyrašila můza múza českých básníků,jenžea mno-z . Jenže mnozí veršovali podle rytmu antických veršů v tzv.hexametru („hexametru“, tzn. časomíře,např.JanKollár "Slávy dcera")„Slávy dcera“.Dobrovský zveřejnil v úvodu ke "Gramatice" Pelclak Pelclovo „České gramatice“ studii o tzv. české prozodii,v níž zdůraznil,že pro češtinu je přirozenýverš přízvučný.

Nosticové si Dobrovského vážili nejen pro vědu a výchovu čtyř synů.Byli mu zavázáni za záchranu syna,když jej na honu kryl před kulkou vlast-ním vlastním tělem a důsledky měl nadoživotína doživotí.Nostic mu nechal na Kampě přebudovatvybudovat dům se zahrádkou ze staré koželužny dům se zahrádkou (dnes před nim ním stojí Dobrovského busta).Bydlel v něm krátce.Staral se o Nosticovy syny na zámcích mimo Prahu,při-tom přitom jezdil do archivů ve Švédsku,Rusku,Vídně,Vatikánu a jinam.Na Kampě,na zámku Nosticů i u Černínů v Chudenicích vznikaly jeho studie "Úvoddo českého „Zevrubná mluvnice jazyka" českého“ a první stránky "Německo„Německo-českého slovníku"slovníku“,který dokon-čoval dokončoval Jaroslav Puchmayer.

Před bitvou u Lipska v roce 1813 přišel na Dobrovského přednáškudo "Královské „Královské české společnosti" nauk“ ruský generál Barclay de Tolly,aby vzdalhold největšímu slovanskému vědci.Znal Dobrovského slovanovědné časopisy"Slavín"(1806-8)„Slavín“,"Slovanku"(1814-15) „Slovanku“ nebo jeho "Základy staroslověnského„Základy jazyka"staroslověnského“,jimiž se stal zakladatelem přispíval k počátkům slavistiky.S Jihoslovanem Kopitarem tvo-řili tvořili významnou dvojici slovanské filologie.

Svým dílem připravil Jungmannově romanticky netrpělivé Jungmanově generaci cestuk jejich pokračování.Pracoval až do okamžiku smrti,která jej stihla v ro-ce roce 1829 v Brně,když se vracel ze svých bádání ve vídeňských archivech.