Karel Slavoj Amerling

Z Pražský pantheon
Verze z 26. 12. 2019, 11:04, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Český pedagog, popularizátor přírodních věd. V roce 1842 založil podle Komenského pansofismu, čili všeobecné moudrosti a vzdělanosti, školu hlavně pro chudou, talentovanou mládež a nazval ji podle Budče, hradu u Kladna, kde se vzdělával kníže Václav. V roce 1848 byl ředitelem první hlavní české školy a v roce 1871 založil „Ústav pro blbce a idioty“ na Hradčanech (čili Ernestinum, první na světě). Z knih: „Zvířena česká“, „Knížka o hmyzu“, „Dějiny nejdůležitějších chemických objevů“.
„Byl to muž geniální, jehož chybou bylo, že chtěl příliš mnoho na svou dobu.“
— Jan Neruda
Amerling.JPG
Narození a úmrtí
  • 18. 9. 1807 (Klatovy)
  • 2. 11. 1884 (Praha, Hradčany)
Památníky
  • Panská 3/856 (dříve Amerlingův ústav učitelský, dnes Střední průmyslová škola sdělovací techniky), PD
Odkazy

Říkali mu pro jeho encyklopedické znalosti a nápady "Jan Křtitel nové doby". Snad se v něm nakupily nejlepší vlastnosti rodu, jež v něm rozvíjel v Chudenicích děda a je možné, že i hýřivá květena kolem v něm probudila zájem o taje přírody. Později vzpomínal: "..ideál kněžství opustiti jsem musel" a "..lékařství vstoupilo na toto místo". Z Vídně, kde vystudoval filosofii a na studium přírodovědy zamířil do Prahy k nezměrně houževnatému přírodovědci J. Sv. Preslovi, který s bratrem, Jungmannem a dalšími vlasteneckými vzdělanci usiloval o znovuzrození české řeči, ztupené a vyhnané z úřadů, škol, vědy, umění i často z kostelů v pobělohorském čase.

Svatopluk si Ammerlinga ponechal v přírodovědném kabinetu a ten v roce 1836 udělal doktorát lékařství a přitom komisi předal své studie v Časopise českého muzea a knížečku pro sběratele o české fauně. Pak si jej vzal za tajemníka Goethův přítel, geolog hr. Kašpar ze Šternberka a Ammerling zřejmě už tehdy promýšlel, jak by měla vypadat výchova a výuka českých dětí, samozřejmě na základě Komenského učení pansofismu, čili tak, aby výuka obsáhla rozmanitost a celistvost světa. Ammerling tehdy přednášel zdarma o přírodě v aule Klementina a byl vyzván, aby přišel s vědeckými poznatky i mezi ženy, jež se zásluhou mladé Rajské scházely v ordinaci jejího švagra, českého vlastence MUDr. Staňka.

Na zlomu 30.let Ammerling začal s přáteli budovat v Žitné ulici učiliště, jež nazval po hradu Budeč, kde se vzdělával sv. Václav. V něm děti talentované české děti žily,zdarma jedly,měly kabinety, dílny tělocvičnu, učebnice, jež psali vlastenci atd. To vznítilo česká srdce a v roce 1842 se za účasti předních vlastenců učiliště otevíralo. Realizovaný Komenského pansofismus výukou i vybavením. Dne 25. června 1842 na otevření Budče byli Palacký, Šafařík, Presl, Staněk, Frič, Jungmann a stovky dojatých vlastenců. Osud géniů zaniká v tůňkách úzkoprsosti času a lidí a Budeč finančně zkrachovala a byla proměněna v činžák, který stojí dosud. Ammerling málem spáchal sebevraždu, nebýt asketicky zbožné Svatavy Michalicové, jež se za něj provdala a "vytáhla" jej z depresí. Ammerling si nedal pokoj a k údivu prof. Purkyně úspěšně léčil lidi prameny v zahradě Budče.

V říjnu roku 1848 byl u založení první české hlavní školy v Panské ulici jako její první ředitel. A pak jej zaujal osud dětských duševních mrzáčků a začal zkoumat příčiny jejich psychické deformace. V roce 1871 založil evropsky ojedinělé "učiliště", pro něž jeho žena získala podporu "Spolku sv.Anny". Na Hradčanech vznikl "Ústav pro blbce a idioty", do něhož byli přijímáni dospělí i děti. Bylo to málem dvacet roků poté, co zásluhou Ammerlimga vznikla "Fyziokratická společnost" (1862), jež zkoumala kvalitu lidské populace. Tehdy z 5.tisíc idiotů pocházelo 40% z oblasti kolem Malkovic na Slánsku. Ammerling přišel na to, že přemíra idiotů ve vesničce má stejnou příčinu jako idiotické jevy habsburského rodu. Čili příbuzenská manželství.

Ammerling si duševní mrzáčky nevybíral, přijímal všechny, což ve světě ještě nikdo neučinil. Měl v ústavu mrzáčky žijící duševně v jiném světě (např. třicetiletý muž se neustále točil, dvanáctiletá němá a nevidomá seděla a slintala). Když v roce 1879 "Ústav" navštívili členové Spolku lékařů českých byli překvapeni, protože Ammerling objevil mezi idioty talenty na vyřezávání, šití atd. Mrzáčkům jihl zrak, když k nim Ammerling laskavě promlouval. Oživoval zmrzačelé mozky, hledal příčiny jejich debility. "Čím lépe se člověčenstvu povede, tím více budou mizeti percenty idiotů, kretenů, narozených slepců, hluchoněmých, k samovraždě a chorobám náchylných lidí", napsal a to je rovněž Ammerlingův sociální odkaz lidskému společenství a hlavně těm, kdo si berou na bedra těžký úkol zachování lidského rodu.