Josef Gočár

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

13.3.1880 Semín u Přelouče

10.9.1945 Praha Pohřben

PD s jeho jménem

u kostela sv.Václava na Vršovickém náměstí


Český architekt (kubismu,funkcionalismu a konstruktivismu).Z díla: Dům U černé matky boží v Celetné ulici,býv.banka čsl.legií na Poříčí,kostel sv.Václava ve Vršovicích,lázně Bohdaneč,Hradec Králové:gymnasium,banka,školy,ředitelství státních dráh,úprava Ulrichova náměstí.


"Nová architektura musí do důsledku odpovídat zásadám ekonomie... Nové požadavky musejí být hledány i uskutečňovány vědecky: matematicky, empiricky, statisticky a sociologicky..musí být hygienická...nesmí předurčovat žádný estetický zámysl". Program čas.Stavba 1924-25



To bylo vyznání skupiny umělců,kterou nazývali "letenská republika", protože někteří bydleli poblíž Letné a hlavně se scházeli v kavárně na ro- hu Korunovační a Čechovy ulice.Byli mezi nimi Gočár,Chochol,Feuerstein,Hav- líček,Žák,ba i malíř Tittelbach zašel,sochařka Jirásková,režisér Machatý a studenti z blízké Akademie jen pošilhávali po svých učitelích a vzorech. V době zveřejnění Programu v čas."Stavba",Gočára právě jmenovali profeso- rem Akademie.Víc přemýšlel než mluvil,vzpomínali studenti,postavil se tiše ke studentově prknu,díval se dlouho,přemýšlel a pak vyslovil ortel ve třech "známkách": "To se mi líbí" nebo "to se mi nelíbí" nebo vrtěl hlavou a ne- šťastně vrtěl hlavou a opakoval "To se mi nelíbí,to se mi strašně nelíbí".

Náležel ke trojici předních architektů Janák-Gočár-Novotný,která před první světovou válkou vnesla do české architektury kubismus.Po válce se ke kubismu ještě krátce vrátila v tzv.rondokubismu,čili v aplikaci oblou- čkového dekorativistického prvku do svého stylu,ale to se už do architek- tury drsně tlačil racionální funkcionalismus,pak ruský konstruktivismus nebo purismus.Mladí architekti se nevráceli,hleděli dopředu a dávali no- vým podnětům okamžitě tvar.

Gočár byl z rodiny pivovárníka v Bohdanči.Reálku vystudoval v Par- dubicích,vyšší průmyslovku v Praze a ve speciálce na Umělecko průmyslo- vé škole u prof.Kotěry,žáka vídeňského modernisty O.Wagnera,prokázal svůj talent naplno.Kotěra mu svěřil vedení svého ateliéru a v roce 1908 se Go- čár na škole úplně osamostatnil.Ve světové architektuře zbyl z české mo- derny především prvek kosoúhlých tvarů,jež jsou jsou jakoby seříznuty jako sochařskou špachtlí.A právě tento prvek od Čechů převzali Němci a Američané.

Gočárova nejobdivovanější díla jsou především kubistický dům U černé matky boží (1912) v Celetné ulici,který skvěle dotvrzuje myšlenku arch.Hon- zíka,že dobrá architektura byť z kteréhokolí století vzájmně ladí jako klaviatura klavíru.A to potvrzuje i kubistický obytný dům arch.Chochola u Železničního mostu.Gočár projevil v kubismu(1910-18) pozoruhodnou tvaro- vou vynalézavost,představivost a ukázal ji zejména v neuvěřitelně odvážném soutěžním v roce 1910 v projektu na Staroměstskou radnici v Praze.Je to obrovská tvarová skládačka,jež se vysoko vyšplhala nad radniční věž.

Nejvýrazněji se zapsal do výstavby a modernizace Hradce Králového, kde začátkem 20.století zbourali cihlové hradby z doby Josefa II. a uvažo- vali,jak město ucelit.Přemýšlivý starosta města dr.Fr.Ulrych požádal arch.Kotěru,aby s přáteli zkusili projekt moderního,novodobého města,které bude odpovídat modernímu pojetí života.Kotěra měl v Gočárovi zdatného "Fan- tastu" nového a ten brzo dr.Ulrycha překvapil pojetím ucelení města v ši- roký,vzdušný prostor,který byl funkčně a esteticky ucelený.Stará zástavba a volný prostor po hradbách se do sebe vklínily,aniž je stěsnala jakákoli stavební překážka.Projekt byl jako široká náruč starého s novým,aniž by si protiřečily.Od domu Lutherova ústavu po Kozí plácek a to nejzajímavější je doposud řešení prostoru kolem kostela P.Marie monumentálním schodištěm, což je důstojný prvek i u Gočárova vršovického kostela.

Teprve po l.světové válce,kterou Gočár prožil jako technický důstoj- ník v Tyrolích,se k projektu vrátil a ještě navrhl koželužskou školu s vilou a gymnasium s tělocvičnou.Symetrie uspořádání škol,banky a ředi- telství státních dráh je rovněž Gočárovým dílem,ba vyprojektoval i náměstí tak,aby připomínalo potomkům osvíceného starostu Dr.Ulrycha.Hradec Králové je aplikací funkcionalismu v české architektuře a tím se město dostalo do povědomí dějin světové architektury.

V letech 1911-12 dal Gočár kubistickou podobu i nevelkým lázním v Boh- danči u Pardubic.Jsou domýšleny stavebně fukčně tak,aby léčebné procedury byly pod jednou střechou.V kubistickém stylu je kolonáda,kterou zformoval do podoby pilířů,oken,dveří,sešikmených parapet a stejně tak i štít budovy. Projekt lázní realizoval ve stejném čase jako dům U černé matky boží v Pra- ze.Pozval si ke spolupráci nejlepší sochaře,mezi nimiž byl i tvůrce české- ho sochařského kubismu Guttfreud.

I pražský Veletržní palác arch.Tyla a Všeobecný penzijní ústav arch.Honzíka a Havlíčka na Žižkově ukazují na světovost tehdejší české architektury.

Když na Mezinárodním kongresu umění v Dusseldorfu v roce 1922 mluvil o konstruktivismu Rus Lisickij,době už šel z Francie naproti purismus s kultem přehlednosti,čistoty a účelnosti.Gočár se do tohoto proudu samo- zřejmě začlenil.Podařil se mu v Praze zbudovat pozoruhodný moderní kostel ve Vršovicích,nebo Legiobanku na Poříčí a nepočítaně interiérů (např.kavár- nu Hlavovka,skříň na korunovační klenoty aj.).Jeho snem ale byla nová Ná- rodní galerie.Navrhl její projekt a mnohokrát jej předělával.Zprvu ji za- sadil v prostoru Petrského nábřeží,pak na Letnu a nakonec do zeleně Kampy. Dlouho tu byl jako svědek jeho záměru základní kámen a pak už ani ten ne, protože jeho projekt Národní galerie nebyl realizován.Snad by se uskute- čnil,ale Gočár 4 měsíce po druhé světové zemřel.