Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 52 bajtů ,  22. 5. 2020, 19:35
bez shrnutí editace
13.3.1880 Semín u Přelouče 10.9.1945 PrahaPohřbenJičín
PD s jeho jménem
Pohřben na Slavíně
u kostela sv.Václava na Vršovickém náměstí  '''Český architekt (kubismu,funkcionalismu a konstruktivismu).Z díla: Dům U černé matky boží v Černé Matky Boží na rohu Celetné uliciulice,býv.banka čsl.Banka československých legií na Na Poříčí,kostel sv.Václava ve Vršovicích,lázně Pavilon-Gočár v Lázních Bohdaneč,Hradec Králové:gymnasium,banka,školy,ředitelství státních dráhČSD,úprava Ulrichova náměstí.'''  ''"Nová architektura musí do důsledku odpovídat zásadám ekonomie... Nové požadavky musejí být hledány i uskutečňovány vědecky: matematicky, empiricky, statisticky a sociologicky..musí být hygienická...nesmí předurčovat žádný estetický zámysl".'' Program čas.Stavba 1924-25  
„Nová architektura musí do důsledku odpovídat zásadám ekonomie. Nové požadavky musejí být hledány i uskutečňovány vědecky: matematicky, empiricky, statisticky a sociologicky, musí být hygienická, nesmí předurčovat žádný estetický zámysl.“ - Program čas. Stavba 1924-25
To bylo vyznání skupiny umělců,kterou nazývali "letenská republika",
protože někteří bydleli poblíž Letné a hlavně se scházeli v kavárně na ro-
hu Korunovační a Čechovy ulice.Byli mezi nimi Gočár,Chochol,Feuerstein,Hav-
líček,Žák,ba i malíř Tittelbach zašel,sochařka Jirásková,režisér Machatý
a studenti z blízké Akademie jen pošilhávali po svých učitelích a vzorech.
V době zveřejnění Programu v čas."Stavba",Gočára právě jmenovali profeso-
rem Akademie.Víc přemýšlel než mluvil,vzpomínali studenti,postavil se tiše
ke studentově prknu,díval se dlouho,přemýšlel a pak vyslovil ortel ve třech
"známkách": "To se mi líbí" nebo "to se mi nelíbí" nebo vrtěl hlavou a ne-
šťastně vrtěl hlavou a opakoval "To se mi nelíbí,to se mi strašně nelíbí".
Náležel ke trojici předních architektů Janák-To bylo vyznání skupiny umělců, kterou nazývali „Letenská republika“, protože někteří bydleli poblíž Letné a scházeli se hlavně v kavárně na rohu Korunovační a Čechovy ulice. Byli mezi nimi Gočár-Novotný,kterápřed první světovou válkou vnesla do české architektury kubismusChochol, Feuerstein, Havlíček, Žák, ba i malíř Tittelbach zašel, sochařka Jirásková, režisér Machatý a studenti z blízké Akademie výtvarných umění jen pošilhávali po svých učitelích a vzorech.Po válcese ke kubismu ještě krátce vrátila V době zveřejnění Programu v tzvčas.rondokubismu„Stavba“,čili v aplikaci oblou-čkového dekorativistického prvku do svého styluGočára právě jmenovali profesorem Akademie. Víc přemýšlel než mluvil, vzpomínali studenti, postavil se tiše ke studentovo prknu,ale to díval se už do architek-tury drsně tlačil racionální funkcionalismusdlouho,přemýšlel a pak ruský konstruktivismusvyslovil ortel ve třech „známkách“: „To se mi líbí.“ nebo purismus„To se mi nelíbí.Mladí architekti “, případně nešťastně vrtěl hlavou a opakoval „To se nevrácelimi nelíbí,hleděli dopředu a dávali no-vým podnětům okamžitě tvarto se mi strašně nelíbí.
Náležel k trojici předních architektů Janák-Gočár byl z rodiny pivovárníka -Novotný, která před první světovou válkou vnesla do české architektury kubismus. Po válce se ke kubismu ještě krátce vrátili v Bohdančitzv.Reálku vystudoval v Par-dubicíchrondokubismu,vyšší průmyslovku čili v Praze a ve speciálce na Umělecko průmyslo-vé škole u prof.Kotěryaplikaci obloučkového dekorativistického prvku do svého stylu,žáka vídeňského modernisty O.Wagneraale to se už do architektury drsně tlačil racionální funkcionalismus,prokázal svůjtalent naplnopak ruský konstruktivismus nebo purismus.Kotěra mu svěřil vedení svého ateliéru a v roce 1908 Mladí architekti se Go-čár na škole úplně osamostatnil.Ve světové architektuře zbyl z české mo-derny především prvek kosoúhlých tvarůnevraceli,jež jsou jsou jakoby seříznuty jakosochařskou špachtlí.A právě tento prvek od Čechů převzali Němci hleděli dopředu a Američanédávali novým podnětům okamžitě tvar.
Gočárova nejobdivovanější díla jsou především kubistický dům U černématky boží (1912) Gočár byl z rodiny pivovarského sládka. Část dětství vyrůstal v Bohdanči, reálku vystudoval v Celetné uliciPardubicích,který skvěle dotvrzuje myšlenku archvyšší průmyslovku v Praze a na Umělecko-průmyslové škole u prof.Hon-zíkaKotěry,že dobrá architektura byť z kteréhokolí století vzájmně ladí jakoklaviatura klavíružáka vídeňského modernisty O.A to potvrzuje i kubistický obytný dům archWagnera, prokázal svůj talent naplno.Chocholau Železničního mostu.Gočár projevil v kubismu(1910-18) pozoruhodnou tvaro-vou vynalézavost,představivost Kotěra mu svěřil vedení svého ateliéru a ukázal ji zejména v neuvěřitelně odvážnémsoutěžním v roce 1910 v projektu 1908 se Gočár na Staroměstskou radnici v Prazeškole úplně osamostatnil.Je toobrovská tvarová skládačkaVe světové architektuře zbyl z české moderny především prvek kosoúhlých tvarů,jež se vysoko vyšplhala nad radniční věžjsou seříznuty jako sochařskou špachtlí. A právě tento prvek od Čechů převzali Němci a Američané.
Nejvýrazněji se zapsal do výstavby a modernizace Hradce KrálovéhoGočárovo nejobdivovanější dílo je především kubistický dům U Černé Matky Boží (1912) na rohu Celetné ulice,kde začátkem 20který skvěle dotvrzuje myšlenku arch.Honzíka, že dobrá architektura, byť z kteréhokoliv století zbourali cihlové hradby z doby Josefa II. a uvažo-vali,jak město ucelitvzájemně ladí jako klaviatura klavíru.Přemýšlivý starosta města dr.Fr.Ulrych požádalA to potvrzuje i kubistický obytný dům arch.Kotěru,aby s přáteli zkusili projekt moderního,novodobého města,kterébude odpovídat modernímu pojetí životaChochola u Železničního mostu.Kotěra měl Gočár projevil v Gočárovi zdatného "Fankubismu (1910-tastu" nového 18) pozoruhodnou tvarovou vynalézavost a ten brzo drpředstavivost.Ulrycha překvapil pojetím ucelení města Ukázal ji zejména v ši-roký,vzdušný prostor,který byl funkčně a esteticky ucelenýneuvěřitelně odvážném soutěžním projektu na Staroměstskou radnici v Praze v roce 1910.Stará zástavbaa volný prostor po hradbách se do sebe vklínily,aniž je stěsnala jakákolistavební překážka.Projekt byl jako široká náruč starého s novým,aniž bysi protiřečily.Od domu Lutherova ústavu po Kozí plácek a Je to nejzajímavějšíje doposud řešení prostoru kolem kostela P.Marie monumentálním schodištěmobrovská tvarová skládačka,což je důstojný prvek i u Gočárova vršovického kostelajež se vysoko vyšplhala nad radniční věž.
Teprve po lNejvýrazněji se zapsal do výstavby a modernizace Hradce Králové, kde začátkem 20. století zbourali cihlové hradby z doby Josefa II.světové válcea uvažovali,kterou Gočár prožil jako technický důstoj-ník v Tyrolíchjak město ucelit. Přemýšlivý starosta města JUDr. František Ulrich požádal arch. Kotěru,se k projektu vrátil a ještě navrhl koželužskou školuaby s vilou přáteli zkusili projekt novodobého města, které bude odpovídat modernímu pojetí života. Kotěra měl v Gočárovi zdatného „fantastu“ a gymnasium s tělocvičnouten brzy JUDr.Symetrie uspořádání školUlricha překvapil pojetím ucelení města v široký, vzdušný prostor,banky který byl funkčně a esteticky ucelený. Stará zástavba a ředi-telství státních dráh volný prostor po hradbách se do sebe vklínily, aniž je rovněž Gočárovým dílemstěsnala jakákoliv stavební překážka. Projekt byl jako široká náruč starého s novým,ba vyprojektoval i náměstítakaniž by si protiřečily,aby připomínalo potomkům osvíceného starostu Drod domu Lutherova ústavu po Kozí plácek.UlrychaTo nejzajímavější je řešení prostoru kolem kostela P.Hradec KrálovéMarie monumentálním schodištěm, což je aplikací funkcionalismu v české architektuře a tím se město dostalodo povědomí dějin světové architekturydůstojný prvek i u Gočárova vršovického kostela.
V letech 1911-12 dal Teprve po 1. světové válce, kterou Gočár kubistickou podobu i nevelkým lázním prožil jako technický důstojník v Boh-danči u PardubicTyrolích, se k projektu vrátil a ještě navrhl koželužskou školu s vilou ředitele a gymnázium s tělocvičnou.Jsou domýšleny stavebně fukčně Symetrie uspořádání škol, banky a ředitelství ČSD je rovněž Gočárovým dílem, ba vyprojektoval i náměstí tak,aby léčebné procedurybyly pod jednou střechoupřipomínalo potomkům osvíceného starostu JUDr.V kubistickém stylu Ulricha. Hradec Králové je kolonáda,kterou zformovaldo podoby pilířů,oken,dveří,sešikmených parapet a stejně tak i štít budovy.Projekt lázní realizoval ve stejném čase jako dům U černé matky boží aplikací funkcionalismu v Pra-zečeské architektuře.Pozval si ke spolupráci nejlepší sochaře,mezi nimiž byl i tvůrce české-ho sochařského kubismu GuttfreudTím se město dostalo do povědomí dějin světové architektury.
V letech 1911-12 dal Gočár kubistickou podobu i nevelkým lázním v Bohdanči u Pardubic. Stavba je domyšlena funkčně tak, aby léčebné procedury byly pod jednou střechou. V kubistickém stylu je kolonáda, kterou zformoval do podoby pilířů, oken, dveří, sešikmených parapet a stejně tak i štít budovy. Projekt lázní realizoval ve stejném čase jako dům U Černé Matky Boží v Praze. Pozval si ke spolupráci nejlepší sochaře, mezi nimiž byl i tvůrce českého sochařského kubismu Guttfreund. I pražský Veletržní palác arch.Tyla a Všeobecný penzijní ústavarch.Honzíka a Havlíčka na Žižkově ukazují na světovost tehdejší českéarchitektury.
Když na Mezinárodním mezinárodním kongresu umění v Dusseldorfu Düsseldorfu v roce 1922 mluvilo konstruktivismu Rus Lisickij,době už šel z Francie naproti purismuss kultem přehlednosti,čistoty a účelnosti.Gočár se do tohoto proudu samo-zřejmě samozřejmě začlenil.Podařil Podařilo se mu v Praze zbudovat pozoruhodný moderní kostelve Vršovicích,nebo Legiobanku na Poříčí a nepočítaně interiérů (, např.kavár-nu kavárnu Hlavovka,skříň na korunovační klenoty aj.).Jeho snem ale byla nová Ná-rodní Národní galerie.Navrhl její projekt a mnohokrát jej předělával.Zprvu ji za-sadil zasadil v prostoru Petrského nábřeží,pak na Letnu Letnou a nakonec do zeleně Kampy.Dlouho tu byl jako svědek jeho záměru základní kámen a pak už ani ten ne,protože jeho projekt Národní galerie nebyl realizován.Snad by se uskute-čniluskutečnil,ale Gočár 4 měsíce po druhé světové válce zemřel.

Navigační menu