Karel Sokol

Z Pražský pantheon
Verze z 26. 12. 2019, 11:04, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Karel Stanislav Sokol

5.10.1867 Heřmanův Městec 20.3.1924 Praha Pohřben na Olšanech

PD s portrétem, L.Šaloun 1924 Opletalova 1402/21



Český politik,novinář a vydavatel. Z listů: "Časopis českého stu- dentstva","Samostatnost","Nové proudy","Kronika","Radikální lis- ty".Založil "Vzdělavatelskou bibliotéku",v níž poprvé vydal J.S. Milla,Th.Carlyla,Bougeta aj.Odsouzený v procesu s tzv."Omladinou".


            "Žeň není nikdy těch,kdož sili.
             kdož bojovali za myšlenku,
             stavěli kámen po kaménku,
             jak trpěti svým velkým snem!".
                                 V.Dyk


     Tak zaveršoval V.Dyk ve vlaku za poslaneckými povinnostmi práve

v den úmrtí dlouholetého přítele.Černé prapory zavlály na Národním divad- le,na Muzeu,Národní galerii,Rudolfinu,všude,kde senátor Sokol působil. Netrpěl nemocí ješitů křesel,načichlých vládním bontonem,nehrál si na ve- likého ani důležitého.Byl jakým byl odedávna.V režimu monarchie vyorával brázdu české státnosti a za to byl stíhán.

     Od dětství miloval knihy a přítel Ant.Hajn to nad jeho rakví připo-

mněl,že "..literatura ani umění mu nebyly cizí,či..jen sladkou útěchou. Byly mu povznášením duše jednotlivcovy,mysli lidu,ducha veškerého národa."

     Psal do otcova časopisu pro mládež "Jarý věk" od semdnácti.S Hajnem

začal od 3.května 1889 vydávat "Časopis českého studentstva".České mládí se dovolávalo českého státního právo,což nebylo pro ušimonarchie příjemné. Neměli z toho radost ani čeští poklonkáři režimu ani katolický klér,který byl duchovní oporou habsburské dynastie po staletí.

     V roce 1890 zrušila policie studentům akademický spolek,v němž se

velmi bouřlivě diskutovalo.Studenti se zrovna pustili do hr.K.Schwarzen- berga,který na českém sněmu nechtěl připustit,aby na Národním muzeu byla byla mezi jinými i Husova pamětní deska.Podle něho byli husité nic jiného

než "banda lupičů a žhářů",ba jacísi "komunisté",kteří rozbíjeli majetek šlechty.Na to Češi odpovídali,že podobní jemu po Bílé hoře Čechy málem zahubili.Husovi o majetek nešlo,ale šlo mu o mravní nápravu mocných církve i šlechty.

     Okamžitě se sbíralo na stavbu Husova pomníku,v čemž byl Sokol velmi

aktivní.Vysloužil si vyloučení ze studia pražské filosofie a proto ji do- končoval ve Vídni.Byl velmi agilní v Akademickém spolku,který měl na 1500 členů,velkou knihovnu a studenti zákaz své organizace obešli tím,že se na veřejnosti prezentovali pod názvem "Slavie".A to byl název poemy Sv.Če- cha,v níž se tak jmenovala loď,jež vezla všechny slovanské národy ve vzá- jemném porozumění.

     Sokol vydával týdeník "Neodvislí" a po jeho zastavení založil se

Škábou čas. "Nové proudy",kde vyšla Macharova poema "Magdalena".Masaryk tehdy radikální mládeži připomněl:..zabývej se politikou,ale zabývej se jí tak,jak se na inteligenci sluší,věcně." Jenže to už policie utkala scé- nař soudního procesu s českou "omladinou".Získala křivé svědectví konfi- denta Mrvy a utkala obvinění,že existuje tajná organizace "Omladina".Byl to monstrproces,z něhož odvezli do věznice na Bory 67 mladých Čechů obvině- ných z z protistátního spiknutí.Trest vynesl těmto mladým dohromady 96 ro- ků vězení na Borech.Mezi čtyřmi "nejprovinilejšími" byl i Sokol,který do- stal 2 a půl roků.

     Marná byla exklusivní řeč poslance Herolda na říšském sněmu s důkazy

o konfidentství Mrvy.Sokol a několik jeho přátel nepřijali před završením trestu amnestii.

     Jako člen Státoprávně radikální strany založil Sokol měsíčník "Kro-

nika",v níž glosoval politiku a kulturu.V roce 1908 začal s Hajnem vydávat obdeník "Samostatnost".Skvělým jeho činem byla edice "Vzdělávací biblio- téky","Levná osvětová knihovna" a "Bibliotéka sociálních nauk".Byl to vý- běr toho nejlepších své doby.Celkem vydal v edicích na 150 svazků vybrané četby,mezi nimiž také např."Kreutzerovu sonátu" L.N.Tolstého,spisy J.S. Milla "Poddanstvížen" v překladu Ch.G.Masarykové atd.Velmi populární byla knižnice memoarové literatury,do níž autorsky přispěli E.Beneš,P.Moudrá, S.Mokrý,J.Vodák,E.Tonner aj.

     Své vydavatelství měl Sokol v Jungmannově ulici i po zrodu ČSR.Zakot-

vil politicky ve straně Státoprávní demokracie,za níž jej zvolili poslan- cem a senátorem.Jenže osud mu vyměřil jenom necelých šedesát roků života.