Josef Hlávka

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

15.2.1831 Přeštice u Rakovníka

11.3.1908 Praha

Pohřben v Přešticích


Socha,J.Mařatka 1995

Vodičkova 736/17 (dvorana)


Český architekt a stavitel.Založil Českou akademii věd,její Nárorodohospodářský ústav,Studentské koleje.Největší český mecenáš. Vyprojektoval nebo postavil během 9 let 142 objektů:mohutný areál pravoslavného biskupství v Černovcích (Ukrajina),Zemskou porodni ci v Praze,Vídeňskou operu,své sídlo v Lužanech u Přestic aj.


"Věřím v dobrého génia našeho,že Česká akademie bude mít vždy prezidenty,kteří v oddanosti ku svému národu a k vysokým úkolům nadání tohoto vždy celou svou bytostí a vší mravní silou svou o to se zasadí, aby jak akademii samou,tak i nadání toto,jeho úkoly a majetek proti vší pohromě chránili a o další úplný jich rozvoj se přičinili".

J.Hlávka v ustavující listině České akademie pro vědy,slovesnost a umění


Po tříletém hledání skulinek v úřední byrokracii dovršil podpis cí- saře Františka Josefa I. významný akt v českých kulturních dějinách: 23. ledna 1891 byla založena Česká akademie věd.Josef Hlávka se stal jejim prvním prezidentem.Ke 200 tisícům zlatých Hlávkova mecenášského vkladu do ČAV,jež měla zůšlechťovat ducha českého národa,přidali i jiní čeští vlastenci a dokonce i císař věnoval 20 tisíc zlatých.

Hlávka svému mecenášství stanovil vždy přesné regule podmínek a účelu,aby ani haléř nepřišel nazmar.V roce 19O6 rozšířil Českou akademii věd o Průmyslovou akademii,do níž vložil 200 tisíc zlatých.Svou snahu o duchovní vývoj národa ještě v roce 1901 doplnil velmi důmyslným činem. Česká věda,umění i průmysl potřebují bystré,nadané české talenty.Bez nich sebelepší cíle zplaní.A že talentů bylo v českém národě poštědru,byl pří- kladem on sám.Vyrůstaly hlavně z plebejských vrstev,jinak to ani nemohlo být,protože český národ se teprve domáhal nejen národního,ale i sociální- ho postavení.

Hlávka sám to neměl lehké,od dětství musel spoléhat na sebe,proto- že rodiče žili ze skromných prostředků a mohli mu pomoci jenom na studiu střední školy.Studium na vídeňské Akademii si musel hradit sám.Snad se v něm ozvala síla rodu: neuhnout.Uměl skvěle kreslit a když k tomu přidal řeholi píle i trochu štěstí,podařilo se něco peněz získat.

Na Akademii jej učili významní architekti E.van der Null a F.Smidt. Už v roce 1855 na škole Hlavka získal za projekt českého Národního divad- la,o jehož stavbě se teprve uvažovalo,dvouleté stipendium k pobytu v cizi- ně.Přivezl si udivující množství preciózních náčrtků.Přitom přemýšlel: mu- sím se naučit základům svého řemesla od piky a proto se ještě vyučil zed- nickému řemeslu u českého stavitele ve Vídni Šebka.Ten rozpoznal neuvěři- telně pilný talent,vůli,pracovitost a v roce 1860 mu odkázal svůj prospe- rující stavební podnik.

Zakrátko se mluvilo o Hlávkovi jako o solidním architektovi,který rozumí stavitelství jako málokdo.Začali se za nim trousit za poučením i ze zahraničí.Zaměstnával postupně 19 architektů a jeho vzácnou zakázkou byla stavba vídeňského kostela P.Marie podle projektů svých učitelů .Pak stavěl 8 roků vídeňskou operu,paláce,domy a v roce 1862 získal dvě velké objednávky:na obrovskou rezidenci řecko-pravoslavné církve v Černovcích v Bukovině a na velkou porodnici v Praze.

V roce 1869 si zapsal svou 142 stavbu a stalo se,co se mohlo očeká- vat.Z přepracovanosti nervově zkolaboval a musel žít ochrnuitý na vozíčku, z něhož se zvedl až za 11 roků.Měl v sobě žízeň po životě a obrovskou tvo- řivou vůli.Postavil si v v lužné,dědince vedle svého rodiště rozlehlý zá- mecký areál,který se časem stával centrem českého duchovního života.Pocho- pitelně za nim jezdili umělci a A.Dvořák mu k vysvěcení zámecké kaple slo- žil mši.Hlavka mu za to na zámku vyhradil světničku.České kvarteto tu našlo místo pro své zkoušky a velké osobnosti české kultury si tu podáva- ly ruce nejenom proto,že to byl neuvěřitelně prozíravý mecenáš,ale i pro možnosti schůzek s výkvětem české kultury.

V Praze si Hlávka zbudoval pro se be areál ve Vodičkově ulici,kde s rodinou bydlel.

Do českého života vstoupil český talent,který dokazoval svým umem, že národ má na to,aby dohnal zpoždění za světem a že se nemusí jen po ci- zím opičit, k čemuž má sklony.Rakouský "žalář národů",jak se říkalo,český národ po Bílé hoře nevymazal.Zůstala v něm obrovská síla k přežití a k tvor- bě.Zttvrdila se myšlenka básníka Jana Kolára:"Ten kdo do pout poutá otroky, sám je otrok".Český um potvrdili buditelé,kteří vytáhli národ ze zániku. Národ staletí rostl a staletí bude zanikat,pokud si člověk nezničí Zemi.

Hlávka proto uvažoval racionálně:česká země potřebuje vzdělané talen- ty.Postavil pro chudé,nadané a pilné studenty vysokostudentskou kolej.Sám ji vyprojektoval a do detailu promyslel doslova jako studentský domov. Především se studenti museli vykázat skvělým prospěchem a znalosti cizího jazyka.Měli pak zdarma: pobyt,studium,stravu a vše,co k životu vysokoško- láka patří.Něco za něco:studovat museli na výbornou.

Hlávkův projekt realizoval arch.Fanta.Dodneška je Hlávkova kolej v Jenštejnské ulici pod Karlovým náměstím příkladem toho.že národ musí vychovávat především své talenty,nejenom děti,jež si zaplatí a "studují" ostudně.Pravým bohatstvím každé země jsou:příroda,zdraví lidí a vzdělání. Kolem měla 93 dvojlůžkových a 29 jednolůžkových pokojů.

Kolejní rozpočet se vyšplhal na 323 tisíc korun + 12 tisíc na režii provozu a 2 tisíce na jiné potřeby studentů.V letech 1904-1939,kdy Němci kolej zrušili,vychovala republice 3500 vynikajících odborníků (studoval v ní i Jan Opletal,usmrcený při protifašistické demonstraci).Hlávka razil zásadu:"Čech musí do světa",ano za poznáním pro svou zemi.

Pro Hlavku bylo charakteristické,že všechno detajlně promýslel:účel až k financím.Tak mohl vyrůst v hlavního arbitra českého života a výstavby Prahy.Přispěl na Myslbekova sv.Václava na koni na Václavském náměstí.Za- ložil nadaci pro studenty techniky,pro vydávání vědeckých spisů,na ceny pro básníky,z níž J.V.Sládek obdržel peníze za překlad 32 her Shakespea- ra,přispěl na Slavín atd. Žádná významnější stavba se bez něj neobešla: např. dostavba sv.Víta,oprava Karlova mostu po povodni 1890,Národní mu- zeum,malířská Akademie a celý program výstavby metropole.Vytykali mu auto- ritářství,ale kéž by bylo takových "autoritářů" v českém národě dost,aby ze svého národu dávali a z národního jen nebrali.

Hlávka svůj nadační fond nazval "Nadání Josefa,Marie a Zdeňky Hláv- kových" (jeho dvě ženy) a do roku 1904 z něj vydal 800 tisíc zlatých a 350 tisíc korun. Ve svém "Nadání...",čili nadaci,odkázal národu 4 miliony 655 tisíc 282 korun a 20 haléřů.Přesně a do puntíku,jak to uměl a mohl by tím sloužit za vzor všem ekonomům a hospodářům vůbec.


PD Vodičkova 736/17 (průchod)

PD,1968 Jenštejnská 1966/1