Josef Jiří Švec

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

19.7.1883 Čenkov u Třeště 25.10.1918 Aksakov na Sibiři Pohřben v Čeljabinsku,1.října 1933 uloženy ostatky v Praze

Pomník, O.Švec,arch.B.Feuerstein 1934 Pohořelec (odstraněn za německé okupace 1940)



Učitel,plukovník 1.legionářské divize.Velel čsl.legionářským vojskům v Rusku a kvůli vypovězení poslušnosti vojáků spáchal tři dni před vyhlášením samostatnosti ČSR 28.10.1918 sebevraždu.


     "...před vojákem rýsovalo se jako cíl boje:záchrana Ruska a vy-

tvoření východní protiněmecké fronty.Tato idea stačila,pokud v ní náš voják věřil.Postupem času však stále zřejměji viděl,že Rusům samým na záchraně tolik nezáleží:jedni pořádají bolševické povstání v našem týlu,jiní sice nevystupují aktivně ve prospěch restaurace bolševismu, ale netají se našim vojákům tím,že o záchranu nestojí,ti ostatní až na nepatrné výjimky sice mnoho o záchraně mluví,ale sami pro ni velmi málo dělají."

                  Ze zprávy o příčinách sebevraždy pl.Josefa Švece



     Byla to nabídka pro osmadvacetiletého kantora a cvičitele Sokola

Švece lákavá:odjet do Ruska.Byl rok 1911,učil tělocvik a aprobaci měl vý- tečnou:absolvoval gymnasium v Pelhřimově,učitelský ústav v Soběslavi a jeho první učitelská štace byla Třebíč - obecná škola,kde byl ve vedení Sokola a náčelníkem třebičské sokolské jednoty.

     A pak přišel den úmorné cesty plný tajuplnosti širokých ruských

plání.Všechno šlo,jak si představoval,naučil brzo plynně rusky a pak už se mu otevřela důvěra slovanských srdcí.Jenže v Evropě začali Němci s Ra- kušany připravovat světový válečný požár.Švec působil v krajanském spolku. Byly na Rusi dva: kyjevský a patrohradský.

     Když se ze západu na Rus přes Halič přihnala rakouská a německá voj-

ska a postupně se do války vtáhlo 36 zemí,přihlásila se ke slovu i "Česká družina" na Rusi.Byla zprvu součástí ruské armády.Švec ale vstoupil do ar- mády ruské už 6.září 1914 a stal se v ní rozvětčíkem.Znalý ruských dějin,

věřil,že všichna vojska nakonec jako Napoleon z Ruska odtáhnou s nepoříze- nou.

     Vojáci "České družiny" bojovala dne 2.července 1917 v ruské ofenzivě

u Zborova a Švec,který tu bojoval,přežil.Na Rusi se ustavil český "Dobro- volnický sbor" koncem roku 1917, a později se stal součástí samostatné československé armády na Rusi.Přihlásili se do něj čeští zajatci z rakou- ské armády a tak vznikly oddíly české armády,z nichž vzniklo vojsko českých legií,jež sehrály v bojích na Rusi nemalou roli.Vzniklo Čsl.vojsko na Rusi, jež podléhalo řízení české Národní rady v Paříži.

     Cara svrhla únorová revoluce 1917,po níž se ujala v Rusku moci Pro-

zatímní vláda Kerenského,čili socialistických revolucionářů (eserů).Pokou- šela se uplatnit v zemi demokratický režim,jenže jejich vláda padla po osmi měsících tj.25.října vznikem druhé ruské revoluce v zemi,v jejimž čele stál V.I.Uljanov-Lenin.Ruské vojsko utíkalo z fronty domů,ale vize Lenino- va Ruska,naplněna dekrety "O míru","O půdě rolníkům" a "o lidovládě čili sovětech" stmelily silnou Rudou armádu.Na 12 armád cizích vojsk bylo vy- hnáno z Ruska.

     Eserská samarská vláda,do níž česká vojska vkládala naděje,padla a

vznikl jeden hlavní cíl Rudé armády: vytlačit kolem dvanácti cizích armád i armádu carskou ze země.

     Čeští legionáři,kteří podporovali vládu eserů se dostali do postave-

ní,jež charakterizuje úvodní zpráva o plk.Švecovi.Nebylo koho podporovat a tak vznikla dohoda s vladou Lenina.Eseři vzdali Kazaň,kde česká vojska bojovala a plukovník Švec,který byl v legiích od srpna 1918 velitelem 1.di- vize,psal příteli Langrovi (spisovateli): "A my, vojáci,došli jsme dnes k tomu přesvědčení,že můžeme spoléhat jen na sebe,jen na své české síly a na nikoho jiného".

    S Leninovou vladou byl dojednán klidný odchod Čechoslováků sibiřskou

magistrálou na východ do Vladivostoku,kde podle ujednání česká armáda na- lodit a odplout do Francie.Jenže válečný zmatek byl tak velký,že si legio- náři museli cestu magistrálou probíjet.Vyklidili Simbirsk,Volsk,Chvalynsk. Znavená armáda postupovala po magistrále od Samary k Ufě v samých bojích. Už se nepoznalo,kdo bojuje s kým a proti komu.Znaveni čeští vojáci začali rebelovat a byli plni touhy spatřit domov.

     Dne 10.října 1918 napsal Švec generálovi Čečkovi:"Když naši lidé vi-

dí,že vlastní národ ve své zemi nechce tuto chránit,pak i u našich lidí se zapustila myšlenka,že válčí za cizí interesy,a proto ten chvat odejít odtud.".

     Generál Čeček předal velení legií pluk.Švecovi.Jenže v Aksakovu znave-

ni vojáci odmítli na protest vystoupit z vagonů.Chystaná přehlídka vojska se proměnila ve schůzi a vojáci pl.Švecovi mnoho věci vyčetli a činili jej za situaci zodpovědným.Statečný a poctivý velitel Švec byl rebelií vojsk šokován.Zavřel se do vagonu a navečer 24.října 1918 napsal dopis,"..odvrať- te od sebe nečisté myšlenky,jež našeptává v unavené vaše hlavy zlý démon nedůvěry..".

     V pátek 25.října ve 3 hodiny zrána zazněl ze štábního vagonu výstřel.

Pl.Švec se zastřelil.

      Uložili jej za velké účasti vojsk i lidí na čeljabinském hřbitově.