Josef Král

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

18.12.1853 Praha

17.11.1917 Praha

Pohřben na Vyšehradě


PD,J.Drahoňovský 1937

Melantrichova 470/20



Český klasický filolog,prof.Karlovy university.Ovládal takřka všechny evropské jazyky.Z překladů: Sofoklova "Antigona" (premiéra v ND - 1883),Calderonův "Divotvorný kouzelník". Z knih: "Učebnice řečtiny","O české prozódii"(500 s.),"Řecká a římská rytmika a metrika".



Získal si znalostmi,věcností a jasným výkladem u studentů velikou úctu,vzpomínal jeho žák na pražské univerzitě Vladimír Vašek ( Petr Bez- ruč).Král mu zasel lásku k Horatiovi,jehož ironický škleb Bezruče pro- vázel v životě i poesii.Ale ještě něčeho si Bezruč na svém profesorovi vážil.Když v roce 1886 začal v Masarykově Atheneu boj proti pravosti tzv. staročeským Rukopisům,Král se bez kličkování přidal ke vědeckým důkazům o jejich nepravosti.Bezruč ho měl o to raději,protože po celý život měl v sobě umírajícího otce,jehož uštvali brněnští hurávlastenci za filologi- cký důkaz,že Rukopisy podvrhl V.Hanka.Často jsou v dějinách údobí zatmění lidských mozků zasažených nemocí doby.Rukopisné vizí podléhl i výtečný prof.Jan Kvičala,zakladatel "Filologických listů",ale skromný vědec a lite- rát prof.Král nikoli.

Král se o jazykovědu zajímal už na akademickém gymanasiu a přišel na filosofii s velkými vědomostmi.Jeho lingvistického talentu si povšiml o 13 roků starší učitel řečtiny Jindřich Niedrle,který přeložil Homéra a Sofokla a v roce 1874 vydal vynikající "Mluvnici jazyka řeckého".Niedrle nebyl jen učitel a vědec uzavřený do badatelny,ale napsal i veselohru "Věno",zreformoval český těsnopis a v mládí zpíval v Hlaholu.Tudiž učitel,. v němž se Král vědecky i lidsky shlédl.

Spřátelili se pro celý život.Zásluhou Niederleho a fakultních filo- logů i Král vyrostl v pedagoga a vědce,možno říci,trojího rozměru: klasi- cký filolog,který zvládl takřka všechny evropské jazyky,skvělý překladatel z mnoha jazyků a brilantní publicista.

Z neuvěřitelné činorodosti Krále vyrostla jeho velká vědecká auto- rita,jež ho vynesla na dvanáct roků do předsednického křesla Jednoty kla- sických filologů a dvacet roků řídil spolkové "Listy filologické".

Z řecké klasické literatury napsal Král obrovské množství článků, studií a překladů.Přinesl např.zajímavou sondu do otázek původu Homérových básní,mnoha studiemi a články z řecké kultury otevřel průzor do řeckého dramatu,ve kterém dokonale vysvětlil postavení sboru v řeckém dramatické představení.Nahlédl do zajímavostí řeckých tanců,psal o Sofoklovi,Euripi- dovi,ale nejvíc čtenáře zaujaly jeho studie o dialozích Platona.Za ně v roce 1905 obdržel hodnost čestného doktora university v Saint-Andrews ve Skotsku.

Prof. řídil knižnici řeckých klasiků,v jejichž překladech neměl kon- kurenci.Přeložil Sofoklovu "Antigonu",kterou hrálo v roce 1883 Národní divadlo.Přeložil hru "Elektru" a rovněž "Filokleta",o mytologickém příte- li Hrakleita,který byl ušknut hadem na výpravě proti Troji a byl pro nesne- sitelný zápach z hnisající rány zanechán na ostrově lemnu a a pak přive- den do Troji.

Patrně nejvíce veřejnost zaujaly Královy bezprostřední informace o Schliemanových vykopávkách,které tento německý archeologický amatér, původně obchodník,odkryl podle vyprávění Homérových eposů (Troja,Mykény aj.) a tím inspiroval v egejské oblasti další výzkumy.Prof.Král ovládal řečtinu tak suverenně,že přinášel informace o antických nářečích.Svému učiteli a příteli Niederlemu splatil žákovský dluh přepracováním jeho kla- sické "Mluvnice řeckého jazyka".

V římské literatuře dokázal zaujmout studenty i širokou veřejnost. Odkrýval krásu římského myslitelství stejně pietně a dokonale jako řecké- ho.Myslel přitom na český národ,jemuž odkrýval moudrost antického literár- ního bohatství.

Kdo jiný by si troufl na faktograficky hluboké a rozsáhlé dílo "Řecká a římská rytmika a metrika".Práci začal psát už v roce 1890 jako vy- sokoškolskou učebnici,jenže šířeji neproniklo do vědeckého světa.A jistě i proto,že dílo napsal jenom v češtině.

V české filologii si vzal za svůj největší úkol důkladně rozebrat vědecký,starý problém,k němuž napsal studii už Josef Dobrovský.O české prozodii,čili o tom,že básnické češtině a vůbec české řeči je přirozený přízvučný verš a nikoli antický hexametr,v němž psal Jan Kolár.Král psal studii bezmála dvacet roků a tak vznikla pětisetstránková kniha.Musel sa- mozřejmě posoudit téma i z hlediska fonetiky,jež si teprve razila cestu do vědeckého světa.

Dalo by se říci,že Král byl pro českou veřejnost "dopisovatelem" Evropy,protože ji objevoval ve svém oboru populární formou,co zajímavého a poučného ve svém široce rozvětbeném oboru našel,kupř. pdsal o Caldero- nově "Divotvornémm kouzelníku".Král byl fenomenálním lingvistou,který prolistovával kulturu celé Evropy,aby ji v ní český národ nacházel hodně plodného a obohacujícího.