Josef Macháček

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

31.12.1817 Radotín

23.3.1870 Králův Dvůr

Pohřben v Počáplích u K.Dvora


PD,1898

Náměstí osvoboditelů,Radotín č.6


Český průmyslník,poslanec českého a říšského sněmu.Vytvořil cukrovarnické a pěstitelské centrum,v němž uplatňoval nové technologie. Mecenáš Sokola,Hlaholu,Umělecké besedy,Národního divadla atd.



Na shakespearovské slavnosti v dubnu 1864 seděl v Novoměstském di- vadle robustní Macháček v lóži vedle Riegera,Palackého a další koryfejů české národní politiky.Přijel s početnou rodinou jedenácti dětí ze sta- rého,vzácného zámečku,vyšperkovaného freskami v Králově Dvoře.Nebylo širo- kodaleko úspěšnějšího člověka v cukrovarnictví a řepařství než on.K němu přijížděli na radu i z ciziny.

Sál čekal v napětí,byla to nejenom pro Prahu událost hvězdného vý- znamu.Ale už se zvolna rozvírala opona a do ticha se na jevišto objevil ředitel divadla Schindler.Řeč odpovídala slavnostní chvíli a když skon- čila,zvedl Smetana taktovku a zazněla Berliozova Symfonie Romeo a Julie. Na jevištěm důstojně vcházely v dobových kostýmech shakespearovské posta- vy,které ušil herec všeuměl Kaška,krejčí,muzikant a skvělý komik Stavov- ského a Prozatímního divadla.Najednou jevištěm procházely dvě sedmnáctile- tá Macháčkova dvojčata,podobná si jako vejce vejci a sál se rozbouřil. Přdstavovala Šebestiána a Violu z Večera tříkrálového.V loži kritiků a re- cenzentů se zvedl třicátník Neruda a nemohl odtrhnout oči od dívenek Tere- zie Marie a Marie Terezie Macháčkových.Jakýsi zázrak přírody jedna podoba ve dvou tvářičkách.Novináři je zpovídali víc než jejich slavnou tetu,he- rečku Slenářovou-Malou.

Terezie Marie obdržela domu brzo dopis s verši: "Jste obě stejné - avšak Jsi Ty jedna/mně milejší o celé milování".Nu Neruda,kdo jiný,byť se s dívenkou nikdy nesetkal,napsal ji požehnaně dopisů.Po půl roce Teréz- ka zemřela na tuberkulozu a Marie se provdala za právníka Tilsche a z té- to rodina se narodila česká spisovatelka Marie Tilschová.Ještě v Kosmi- ckých písních zůstal Nerudův bolestný dovětek:"Radost a žal my přežijem/ my přežijem cokoli./Nač ale náhlá slza ta/vždyť mne to už nebolí".

Z deseti Macháčkových dětí umřelo na tuberkulozu sedm,Terézka 9.října 1865 první a Macháček byl poslední.Byl ze selského rodu v Radotíně.Odma- la čiperně zvídavý,takže jej dali na studia.Nejdřív do církevní školy u sv.Havla v Praze,pak k piaristům.Doma jeho silné ruce scházely,ale přesto jej ještě poslalikvůli hospodářství na řemeslnicko-hospodářskou školu na Zbraslavi.

V revolučním roce 1848 policejní úřady zaznamenaly,že třicetiletý hospodář Macháček buntoval v Chuchli lidi,aby nepodporovali výzvu frank- furtského parlamentu k účasti na jednání.Jak známo,Palacký v dopise do Frakfurtu dal zřetelně najevo,že Češi mají své dějiny a tudiž i právo na vlastní existenci a nevymění chomout rakouský za německou oprátku. Když se v Praze začalo střílet,Macháček vedl radotínské Pražanům na po- moc,ale do města je policie nepustila.Macháček tím na sebe upozornil a tím vstoupil do politiky.Zvolili ho za libocký vikariát poslancem českého sněmu.A po prohrané bitvě na Kroměřížském sněmu (1848-9) o suverenitu národů v rakouské monarchii,si pro radotínského českého rebela do Radotí- na přijeli husaři a soud čvrt roku zkoumal jeho podíl na otevřené obra- ně českých práv v roce 1848.

Život národů v monarchii sevřel absolutistický režim ministra Bacha. Macháček v té době národního mlčení pokoušel osud,jak uspěje v hospodář- ství.Zakoupil si od příbuzných z Plzně 5.března 1850 obytné a hospodářské stavení ve Zdicích a už po roce si v nich zřídil cukrovar i bydlení pro ro- dinu.Tehdy pomohl v úzkých i muži B.Němcové,jehož vyhodili pro české vlas- tenectví od finanční policie a zaměstna ho ve Zdicích.

Všechny úspory radotínských Macháčků i rodiny choti Sklenářů z Řev- nic padly na jeho hospodářský experiment.Pronajal si ještě hospodářství v Králově Dvoře,Hořovicích,v Želkovicích i ve Zdicích,nebál se rizik,a měl v přízmivém hospodářském klimatu výsledky.Stal se odborníkem v řepař- ství,za nimž jezdili ze zahraničí o radu. Přicházely exkurze z ciziny, Macháček vyrostl v "grofa",který si v roce 1854 pronajal k obývání vzácný zámeček v Králově Dvoře.

Císař v tzv."Říjnovém diplomu" (20.10.1860) po vojenské porážce v Itálii u Solferina (24.6.1859) slíbil ústavnost a český národ se zvedl k národní činnosti.Macháček jel jako poslanec s Riegrem do Vídně k císaři, aby mu předali požadavky Čechů.Po roce znovu bouřil na českém a pak i říš- ském sněmu,kde jeho doménou byl obchod,průmysl a zemědělství.Procestoval za novými hospodářskými poznatky Německo,Belgii,Francii a roku 1862 odjel do Londýna na světovou výstavu.Vřadil se mezi pražskou politickou a hospo- dářskou elitu.Podporoval vznikající české spolky,např.Sokol,Hlahol,Uměle- ckou besedu.Stál v roce 1868 poblíž Palackého,který odhaloval základní kámen k Národnímu divadlu.

Jeho švagrová herečka Otylie Sklenářová Malá mu připravila mnoho ra- dostí,když převzala péčí o jeho dvě nadaná dvojčata,která u ní často v Praze pobývala.Leč osud tvrdě zasáhl do jeho nebojácného života.Zemřel ve dvaapadesáti letech.