Josef Matěj Navrátil

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

17.2.1798 Slaný

21.4.1865 Praha

Pohřben na Olšanech


PD,text pod sklem

Truhlářská 1118/18 (odstraněna 1990)


Český malíř evropského významu.Jeho tvorba vycházela z barokních tradic a sahala až k výbojům francouzské moderní malby.Vyzdobil freskami zámky v Liběchově,Jirnech,Klenové,Zákupech a Ploskovicích.V Praze Křižovnický klášter a Michalovicův dům v Klimentské ulici.Jeho volná tvorba patří k vrcholům evropské malby.


"Kdyby byl Navrátil po sobě nezanehal nic jiného než studie ke svým zátiším,stačily by mu zajistit místo prvního moderního malíře-reali- sty nejenom u nás,ale v celé střední Evropě." Vojtěch Volavka:České malířství a sochařství 19.století


Kdyby ho někdo potkal v hospůdce u Petrského náměstí,anebo jej sledoval,jak šmajdá o holí Truhlářskou ulicí,bůhví,patrně by v tom schou- lenám staříkovi nepoznal onoho brilantního malíře,co sedával se skicákem v zákulisí divadla a kreslil tváře slavných primadon.Anebo když lezl po le- šení pod klenutím zámků a kostelů a maloval iluzi přírody,dějů a postav na stropy na zdi.Tomu ochrnutému člověku patřil v Truhlářské ulici dům a výnosná dílna,v níž otec s bratrem Františkem provozovali řemeslo malí- řů pokojů hned po příchodu ze Slaného.Josefovi byly tehdy tři roky,a v roce 1801 už dva synové rodu navštěvovali Berglerovu malířskou Akademii. Josefovu talentu tato klasická Akademie moc nedala.Jiskřilo v něm příliš radosti ze světla,barev,miloval k zalknutí každé zachvění života.Maloval kvašové obrázky na fermežové papíry z řemeslnické dílny jen tak pro radost, a když se zalíbily,něco i prodal.S přítelem Piepenhagenem z ulice naproti který vyráběl knoflíky a prýmky,neustále malovali.Ty drobné obrázky Josef považoval za jakési svoje privatisimo.Někdy je i vystavil,dokonce i v Kra- soumné jednotě (1823-1831).

Když si vydělal něco peněz,vyjel čtyřikrát do Německa za poučením, navštívil Švýcarsko,Vídeň,Belgii i Francii.N cestách dychtivě hledal in- spiraci a zřejmě se v něm probudila velmi silně,protože v roce 1835 se natrvalo rozloučil s malířinou pokojů.Vzali ho mezi sebe dekoratéři na Hrad a Malou Stranu a od té chvíle až do padesátých let Navrátil kompo- noval monumentální nástěnné obrazy.

Úspěch si poprvé vysloužil freskami u Ant.Veita,českého vlastence a ctitel umění na zámku v Liběchově u Mělníka.Dodneška sklízejí jeho fresky obdiv v liběchovské salla terena.Navrátilův osobitý barevný a tvarový tón v nástropním dramatu dívčí války podle eposu "Vlasta" německého pražského básníka E.Eberta,si nezadal s dílem V.V.Reinera,který tu kdysi maloval rov- něž fresky,jež byly časem dost poničeny.V tisku se objevila záhy chvála na Navrátilovo nadání.

V té době,co šperkoval se sochařem V.Levým Veitův liběchovský tzv. "Slavín",požádal jej o výzdobu svého zámku v Klenové u Klatov i Veithův bratr.Navrátil maloval i v Klenové a zároveň i na zámku v Jirnech.Tam vyzdobil zvláštní enkaustickou technikou tzv.alpský pokoj a rytířský sál a překonal dobovou konvenci svým robustním realismem,vyjadřovaným v pla- stických barevných hodnotách.

Ale vrcholy Navrátilova umění jsou jeho práce na zámku v Zákupech na Českolipsku a v císařském sídle v Ploskovicích na Litoměřicku.V zákup- ském původně renesančním zámku zasypal stropy a stěny salónů a různých kabinetů květinovými girlandami,ovocem,růžemi,putti,stuhami a papoušky. V barokní monumentalnosti ploskovického panovnického sídla přemaloval čty- ři barokní alegorie světadílů na stropě velkého sálu,čimž změnil celkový ráz maleb.Skvělým malířským kouskem byla jemná italská krajina na stropě pokoje císařovny.

V Praze jsou dodnes vyhledávány Navrátilovy malby v domě přítele Michalovice (Klimetská ulice) poblíž malířova bydliště na Petrském námě- stí.V malbách je rozpoznatelný smysl Navrátila pro scénické výjevy.Volba námětů Libuše,Oldřich a Božena či Zuzana prozrazuje vztah malířův k čes- kým dějinám a lehká barevná nádhera jeho Zátiší s ovocem předznamenává malířův průzor do budoucího vývoje malířství.

Dobově nekonvenční jsou i nástěnné malby v pražském křižovnickém klášteře,který zdobil ve stejném čase.Na stropě kapitulní síně jsou tři velké kompozice (1847-48),jež svou svěžestí a lehkostí kontrastují s do- bovým romantickým historismem Rubenovy akademické školy,kterou lze spa- třit v malbě Rubena ze 40.let v Belvederu.V Praze Navrátila ještě připo- mínají nástropní malby v bývalé viniční kapli na Hadovce v Dejvicích.

Na mnohem pozdějších výstavách Navrátilova díla znalce překvapila jeho volná tvorba.V několika obrazech Honu na lišku,jeho portréty a postře- hy z divadelního zákulisí (Sen noci svatojánské,Othello),zátiší Paštika, Humr,Hrušky na míse atd.patří ke skvostům českého malířství.Obrázky však upadly v zapomenutí,ale když je v roce 1909 odborníci sesbírali a vystavi- li,způsobily senzaci.Česká uměnověda objevila malíře,který dodaleka před- znamenával impresionitickou hru barev.Nikdo tehdy nezapochyboval,že stojí před dílem předního malíře Evropy 19.století.