Josef Matoušek

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

13.1.1906 Hořice

17.11.1939 Praha

Popraven Němci v ruzyňských kasárnách

Zpopelněn v libereckém krematoriu,urna rodině nevydána


PD,1947

Švédská 1684/31


Český historik.Zabýval se rudolfinskou dobou,dějinami české politiky 2.pol.19.stol. a dějinami Italie. V den studentské proti fašistické demonstrace popraven s osmi studenty v ruzyňských kasárnách.


"Rozbito má býti,co spojila příroda a dějiny,zrušeny mají býti hranice,které nepřátelé v minulosti překračovali,ale ať vítězi nebo poraženi, vždy respektovali...Nedopusťte,aby přes české hory,střežící s Rýnem bezpečnost Francie,vpadl s vašim souhlasem nepřítel,který přes Prahu míří na Paříž."

Otevřený dopis českých historiků francouzským,září 1938


Dvaatřicetiletý doc.Matoušek koncipoval v září 1938 dopis,který Čs.společnost historická poslala francouzským kolegům.Podepsali jej pro- fesoři J.Šusta,K.Stloukal,M.Mendl a další čeští historici.Odpověď neobdr- želi.Napřesrok 17.listopadu 1939 už Prahou táhli studenti a protestova- li proti německé okupaci.Proti nim vyrazila německá policie a na dlažbě zůstalo ležet několik studentů,mezi nimi těžce zraněný Jan Opletal.Téhož dne Němci popravili v ruzyňských kasárnách doc.Matouška a osm jeho stu- dentů".Mladý český historik před hlavněmi popravčích pušek provolal slávu Československé republice.

Jeho rodiče obdrželi po něm 8.listopadu jenom hodinky,klobouk a roz- bité brýle.Byl prý spálen v libereckém krematoriu,ale Němci rodině po- pel neposlali.V týž den rodině přišel kondolovat předseda protektorátní vlády gen.Eliáš,kterého Němci popravili v době heydrichiády.

Několik dní před dopisem francouzským historikům Matoušek přednášel na 8.Mezinárodním kongresu historických věd v Curychu o významu turecké otázky v politice Evropy 16.století.Bylo to téma,jemuž se věnoval v kon- textu se studiem rudolfinské doby už v několika pracích,především v mono- grafií "Turecká válka v evropské politice v letech 1592-94".Prof.J.Šusta rozpoznal,že v něm roste naděje pro českou historiografii.

Matouškův otec býval v Hořicích soudcem,ale v roce 1909 povýšil na vrchního soudního radu v Praze.Byl tak blíž Masarykovi,jehož myšlenky politického realismu sdílel.V letech 1929-34 byl senátorem za národně demokratickou stranu a potom i ministrem obchodu.Josef měl doma inte- lektuální zázemí.Bydleli ve Švédské ulice na Smíchově vedle domu,v němž bydlíval Arbes.

Smíchovské gymnasium měl Josef odsud co by kamenem dohodil a někdy šel do gymasia se svým profesorem Jindřichem Vančurou,který bedlel poblíž učil na gymnasiu dějepis.Mnohdy zahlédl v domečku přikrčeném pod Kinskou zahradou předlouhý vous spisovatele Holečka,který tu psal třicet roků ságu svého rodu a kraje.

Na fakultě byl nejlepším žákem prof.Šusty a po absolvování obecných dějin se rozjel v roce 1929 na rok do Říma,Milána a Mnichova,jejichž ar- chivy mu nabízely dokumenty,jež po ukonení studia doplňoval z v budově Archivu země české,kde pracoval.Jako znalec rudolfinské doby,sáhl o sto roků hlouběji a připravil práci "Cancellaria Aernesti",čili tři rukopis- né sbírky latinských formulářů z 15.století.

Rudolfinská doba dominovala a všechno před ní a po ní se stala tě- žištěm jeho vědeckých zájmů.Tehdy se Evropa bránila expanzi Turků a Istam- bul,to byla hrozba divokých nájezdů.Matouškova monografie "Turecká válka v evropské politice 1592-1594" se mohla poučit i na díle českého bratra Václava Budovce z Budova,popraveného na Staroměstském náměstí (1621), i Tomáše Pešiny z Čechorodu.

V roce 1935 se Matoušek habilitoval u prof.Šusty a přesunul vědecký zájem na 19.století.Zaujal ho život českého politického radikála a skvělé- ho řečníka velkou studii "Karel Sladkovský a český radikalismus za revo- luce a reakce." Je to shodné údobí s národně osvobozeneckým hnutím Italů. Matoušek zalistoval v životě italského radikálního demokrata Giuseppa Ma- zzininiho,vůdce republikánského křídla osvobozovacího hnutí,čili karboná- ře,který s Garibaldim organizoval obranu Říma proti Francouzům.

Matoušek spolupracoval na heslech v Ottůvě naučném slovník pod zna- čkou -mt.

Za dveřmi českých dějin zacinkala umíráčkem "Mnichovská smlouva" (29.9.1938).Matoušek se právě zabýval životem osobností české politiky 19.století a stačil ještě zpracovat životopisy "Slovníku české samosprá- vy." Země už byla v nejistotě,debatovalo se o tom,co hrozí,mnozí odchá- zeli za hranice,ale většina se chystala na obranu země.Matoušel se schá- zel se studenty v restauraci "U Ježíška" ve Spálené ulici k debatám a v předvečer studentské demonstrace 17.listopadu 1939 jim četl dopiso ital- ského kolegy o možnosti ustavit protifašistickou demokratickou alianci. Ještě v noci jej zatkli a nad ránem zastřelili s několika studenty na dvo- ře ruzyňských kasáren.

Na jeho pamětní desce je živé memento:"Nezhašejte oheň ducha".