Josef Podlipský

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

30.11.1816 Praha 20.9.1867 Praha Pohřben na Olšanech

PD,1962 (společná s Žofií Podlipskou) Ovocný trh 573/12 (PD odstraněna při zbourání domu a dosud nikde neosazena) Uporněna Lékařská komora - září 2002



Český lékař-internista.Vlastenec,který se zúčastnil Slovanského sjezdu (1848),byl red. čas."Slovanská lípa".Spoluzakládal:"Časo- pis lékařů českých" (první redaktor),"Spolek českých lékařů", spolupracovník J.E.Purkyni.V roce 1861 poslanec zemského sněmu.


     "V domě, který stával v těchto místech,pracoval a ze-
     mřel český lékař a buditel,med.chir.dr. Josef Podlipský,
     jeden z prvních redaktorů Časopisu lékařů českých,a jeho
     žena Sofie Podlipská."
                                  Text pamětní desky


     V místech skleněného domu na Příkopech kdysi stával dům "U červeného

orla",ve kterém bydlel po návratu z pobělohorské emigrace barokní malíř Karel Škréta.Po dvou staletích si v něm roku 1852 otevřel lékařskou ordi- naci šestatřicetiletý internista Mudr.Josef Podlipský,syn sládka z Mich- le.Před třemi roky vedli Češi na Kroměřížském sněmu (1848-9) bitvu o ná- rodní sebeurčení,jenže osmnáctiletý nastupující císař Franz Josef I. sněm rozprášil vojskem,hodně Čechů uvěznil,někteří utekli za hranice a vůdcové národa Palacký,Brauner,Pinkas,J.Frič a jiní se stáhli do soukromí.

     Franz Josef I. také nepotřeboval vzdělanců stejně jako předchůdce

císař František I.,protože ohrožovali "žalář národů".Policejní prezident prezident Sedlnický měl národníhnutí pořád za předstupeň revoluce.A Pod- lipský byl národní bouřlivák jaksepatří.Musel se "uklidit" do soukromí, proto si otevřel ordinaci ve Škrétově domě.V roce 1848 byl člemem výboru Slovanského sjezdu na Žofíně a hlasoval pro přijetí Manifestu evropským národům k ustavení Unie.Podlipský řídil kritický Šafaříkův časopis Slovan- ská lípa.

     Do Prahy se z Vratislavi po smrti ženy natrvalo vrátil Purkyně  a

Podlipský s nim vedl redakci odborného čas.Živa,v němž se psalo o medicíně, vědě a zdraví národa.Český národ měl skvělé lékaře,kteří věděli,že zdraví národa je bohatstvím a příslibem jeho života.Čeští lékaři byli významnou inteligencí národa.K Purkyňovi nechodili jen vědci,ale i kolegové ze slo- vanských národů a měli si co říci o vědě i hnutí slovanských národů.Jed- ním z nich byl např. bulharský vědec,lékař Beron.

     Podlipský byl věkově v půli života a když si v něm zalistoval,mohl

říci,že byl oborově přímočarý.Od dvacíti se zajímal o přírodu a v roce 1838 vyrazil s J.S.Preslem na Moravu,do Haliče a na Slovensko za květenou. Tehdy navštívili autora hymnické sbírky "Slávy dcera" Jana Kollára.Po ro- ce už studoval medicínu ve Vídni,kde jej učili dva čeští koryfejové lékař- ské vědy: prof.Jos.Škoda,internista,který dal medicíně základatelský spis "Pojednání o poklepu a poslechu" a prof. patologie Karel Rokytanský,jemuž říkali pro vědeckou systematičnost "Linné v lékařství".Měl ve Vídni opeta- čky s policií,protože se spolužáky založil dva vlastenecké spolky.Policie si jej zapsala mezi sledované.

     Vrátil se roku 1845 do Prahy jako magistr chirurgie a porodnictví.

Havlíček právě křikl k Čechům,že musí vlastenčení vív přejít z úst do ru- kou.Lékařský absolvent mu zatleskal a porozhlížel se po obživě.Našel si místo vychovatele u hr.Berchtolda a po čase jej přijali do všeobecné nemo- cnice za sekundáře svérazně prostořekého internisty,mistra oboru prof.Ham- merníka,který jej vlastně u sebe "skryl" před policií po rozehnání Slovan- ského sjezdu a Kroměřížského sněmu.A pak se Podlipský dostal k prof.Čej- kovi,příteli B.Němcové,který ji léčil a kdysi uváděl do literatury,přičemž se téměř prosiokálně zabývak hudbou a literaturou,zejména jihoslovanských Ilyrů.

     Po celou diktatury šefministra Bacha se Podlipský plně upnul na vě-

du a svou lékařskou ordinaci v domě "U červeného orla".V roce 1858 si tu přivedl mladičkou adeptku péra Žofii,sestru právě debutující spisovatel- ky Karolíny Světlé.Nevynechal příležitosti i pro psaní veršů a povídek,jež psal hlavně v mládí.Od roku 1857 spolupracoval s J.E.Purkyněm na vydávání přirodovědného čas. "Živa",v němž řídil a sestavoval přílohu "Domácí lé- kař".Připravil s kolegy dr.Eiseltem,Purkyněm a s dalšími lékaři podmínky pro vznik jednotné lékařské organizace "Spolek lékařů českých" a jejich "Časopis lékařů českých".

     Když císař vydal "Říjnový diplom" (20.10.1860),v němž po prohrané

bitvě u Solferina (24.6.1859) chtěl "své" národy uchlácholit,zvolili Podlip- ského v roce 1861 poslancem českého sněmu za Nymbursko a Benátsko.Byl jed- ním ze vzdělaců,kdo působil v počátcích života vároda v plné šíři jeho tvořivého proudu.K bohatí literární publicistice 40.let přibyla odborná publicistika v Časopise lékařů českých,který spolu s MUDr.Eiseltem redigo- val.Jeho osobní štěstí s Žofiií bylo velmi krátké.Prožili spolu jenom de- vět roku.Pomohl i jí k literarnímu péru a do emancipace žen.Častýn hostem byla B.Němcová.Podlipský léčil,organizoval,psal a zapomněl na sebe.Zemřel v jednapadesáti letech.