Josef Ressel

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

29.6.1793 Chrudim 10.10.1857 Lublaň Pohřben v Lublani

PD,J.Popp a arch.J.Koula 1893 Karlovo nám. 293/13 (vestibul Vvysoké školy technické)



Český vynálezce,povoláním lesník.V devatnácti (1812) vynalezl šroub pro pohon lodi a balonu,1826 jej vyrobil a 1829 jim poháněl parník "Civetta" (6 koní).Připraven o prvenství Angličany,.Prvn- ství mu přiznali po smrti.Autor vynálezu lisu na kovové předměty, víno,olej aj.


 "Já,Josef Ressel,c.k.lesmistr,zde oznamuji tímto slušně,že jsem uči-

nil vynález,který záleží v tomto:Pomoci kola,které je nekonečný šroub, pohybovaného ve vodě vnější silou,lze táhnouti lodi na moři,nebo na je- zeře,jakož i na tekoucích vodách,dá se použít též jako pohonné kolo pro lodní nebo větrné mlýny."

                J.Ressel v žádosti o dvouleté privilegium na vynález



     Ve svých pamětech "Dějiny šroubu v otčině" Ressel napsal:"Šroub se

mi zamlouval nejvíce,poněvadž jsem si představoval vodu jako šroubovou ma- tici".Ressel teprve studoval 1.ročník vídeňské techniky.Něco vymyslet je hrou náhody,talentu a píle,ale něco v životě uplatnit,to je věcí obchod- ního ducha.

     Otec přišel o místo finančního úředníka a Josef,který v Linci absol-

voval v Linci a dva ročníky dělostřelecké školy v Č.Budějovicích,ztratil podporu rodiny a musel vídeňskou techniku opustit.Jenže měl koumáckou duši a jednou nakreslil miniaturní obrázek bitvy u Lipska a krajan Jelínek, který byl komorníkem na císařském dvoře,obrázek podstrčil císaři.Bylo z toho císařské stipendium pro studium na lesnické akademii.V roce 1817 už Ressel brouzdal po rozsáhlých lesích v Plattenriachu dolní Krajiny. Po třech letech jej povýšili na lesmistra v Terstu,kde den co den vychá- zel z domu a nemohl se nasytit vlhkého rána moře,po němž se kolébal kolo- vý parník majitele Morgana.Parník zdolával trasu Terst-Benátky.

     Ressel pozoroval tu starou kocábku a představoval si,že by se snad

pohybovala i rychleji,kdyby měla vepředu nějaký velký otáčivý šroub,který se jakoby zašroubovává do vody.Byl tu nápad a po nápadu to už je jenom dři- na po nocích na výkresy.

     V roce 1826 byl na tom finančně poměrně dobře a mohl si dát šroub,

který vymyslel a nakreslil,vyrobit.Pak přemlouval obchodníky,aby mu půj- čili nějakou loď.Měl už dva roky užívací právo na svůj šroub,ale nikdo si netrifl investovat do jeo šroubu peníze.Zájem projevil egyptský místo- král,ale ten měl prázdnou kapsu.Teprve v roce 1829 našel investora ve vel- kobchodníkovi Fontanovi a na modré hladině se poprvé objevila loď "Cive- tte" o síle šesti koní poháněna šroubem.

     Jakoby bylo málo na tom,že musel přemlouvat ty,co měli peníze.Na

jedne plavbě "Civettě" praskla roura a policie z bezpečnostních důvodů její plavbu se šroubem zakázala.

     Bezelstný Ressel přijal nabídku francouzské firmy na postavení lodi

s jeho šroubem,jenže vynálezce netušil,že v životě jsou mezi poctivci i vypočítavci i velkohubí zloději.Půjčil šroub francouzské firmě bez smlou- vy a firma jej o patent nejen připravila,ale nedala mu peníze ani na ces- tu z Francie domů.Podobně skončil v roce 1828 se svým vynálezem vyluhová- ní barviva ze dřeva.Továrník,jemuž jej svěřil,mu jen velkoryse podal ruku a pogratuloval mu k talentu.

     I velkoobchodník Fontana,který začal znovu brázdit moře se svou "Ci-

vettou" poháněnou Resselovým šroubem se do smrti s vynálezcem finančně ne- vyrovnal a soudní při museli dokončit Resslovi dědici.

     Oškubaný,pomluvený poctivec Ressel se topil ve finančních staro-

stech.V roce 1835 jej přemístili do Motovunu na místo vrchního nadlesního. Zakrátko mu přidali povinnost pečovat o erární lodě pro benátský arsenál a po čtyřech letech byl odvelen do Istrie a Kerku k námořnické správě a odsud putoval do Benátek.

     V roce 1855,když monarchie reorganizovala válečné loďstvo,se Ressel

stal lesním intendantem námořnictva.Ale neuměl složit ruce do klína a vy- chutnávat klidu svého živobytí.Překvapoval,ale zároveň znepojoval leckteré lidi dalšími vynálezy,např ložiska bez tření.Přecjenom si ještě sedl ke stolu,aby napsal pojednání "O používání bezplatných sil přírodních",na- psal učebnici "Nautická geometrie" a myslel na zužitkování sil,jež příro- da sama nabízela.

     V roce 1852 jej překvapila zpráva,že anglická admiralita vypsala

odměnu 20 tisíc liber tomu,kdo prokáže své prvenství ve vynálezu lodního šroubu.Ressel sedl a poctivě,jak on to uměl,s daty a nákresy vypsal svou dlouhou cestu svého vynálezu až od studentských let.Jenže nešlo tu o prá- vo o prvenství,ale spíše šlo o skrytou hru.Angličané totiž chtěli privi- legovat svého vynálezce Smitha,který konal pokusy s lodním šroubem o mno- ho let později než Ressel.Ressel jim poslal všechny své doklady o svém prvenství po rakouském velvyslanci v Londýně a prosil arcivévodu Ferdi- nanda Maxmiliána,bratra císaře,aby mu svou autoritou pomohl.

    Odpovědi z Anglie se nedočkal.Přežil i krutý čas smrto své chotia jen

kratičce se dožil trocha osobního štěstí.Zemřel na inspekční cestě do lub- laňských bahnišť.Teprve v únoru 1858,necelých půl roků po smrti,převzal Resselův syn Jindřich z Londýna dopis s oznámením,že cena admirality byla

rozdělena mezi pět anglických konstruktérů.

    Po pěti letech postavili ve Vídni Resslovi pomník.Je na něm napsáno:

"Josefu Resselovi,vlasti Rakušanovi,rodem Čechovi,který první ze všech použil šroub k pohonu parních lodí roku 1827".