Josef Skupa

Z Pražský pantheon
Verze z 26. 12. 2019, 11:04, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

16.1.1892 Strakonice 8.1.1957 Praha Pohřben v Plzni

PD s bystou, D.Kotek 1978 Římská 45 (divadélko ořestěhováno v roce 1993 do Dejvic)



Český loutkář,pedagog,malíř a sochař.Tvůrce loutek Spejbla,Hur- vínka,Máničky a psa Žeryka.Zakladatel "Divadla Spejbla a Hur- vínka",oběma postavám dal svůj hlas,autor mnoha loutkových her. Z jeho loutkové scény vyrostl talent malíře a loutkaře J.Trnky.



     V muzeu "U Halánků" na Betlémském náměstí se týdně scházela mládež

na skeče tří studentů umělecké školy - malíře Skupy,který psal texty a a jeho spolužáků ze sochařiny Franta Fialy (Futuristy) a Karel Dvořák. Jenže v Sarajevě Srbové císaři oplatili anexi atentátem na následníka trůnu Ferdinanda d´Esté a začala první světová válka.Skupovi do závěre- čných zkoušek chybělo málo,ale císař se národů neptá,zda chtějí či ne hrdinně padnout.

     Skupův ešalon zamířil do Maďarska a tam jej od zákopu zachránily

jeho dřevění přátelé z dětství,jež poprvé spatřil u strýce Kubeše v Mla- dějovicích,kde se hrálo loutkové divadlo.

     Jednou ještě za Skupových pražských studií přivezl sochař H.Folkmann

z Paříže francouzské marionety a ty maličké postavičky se Skupovi na vojně připoměly a očaroval jimi děti najora,u něhož sloužil.Ten si jej v rodině podržel a Skupa se už v roce 1916 vrátil do Plzně na místo úředníka vojen- ské censury.Uměl výtečně malovat,k tomu se za něj "přimluvila" dřevěné fi- gurky,s nimiž to uměl a Škodovka si jej vyreklamovala do kreslírny.Maloval pro Škodovku a zanedlouho i pro plzeňské divadlo i divadélko Seriálek v Mě- šťanské besedě.

     Den 7.října 1917 je pro plzeňské loutkáře pamatný den.Zahájili lout-

kové divadélko Jiráskovou pohádkou "Pan Johanes".Skupa byl režisérem,dra- maturgem,výtvarníkem i hercem.Z loutkového jevišťátka komentoval ještě za války události času Skupův dřevěný strejc s velkým knírem jménem "Kuku- řičňák Duha".A uměl to velmi štiplavě.Zanedlouho už komentoval na jevi- šťátku události doby i další človíček "revoluční Kašpárek",jemuž za state-

čnou protiválečnou satiru Plzeňáci na budově Měšťanské besedy v roce 1928 odhalili pamětní desku.

     Od roku 1919 začal profesor kreslení Skupa učit na gymnasiu.Za rok

se v sálku plzeňské Řemeslnické besedy objevil ještě dřevěný nešikovný strejc,jemuž dal otec Skupova přítele Koval pro nešikovnost jméno Špejbl. Ještě někdy v roce 1925 Špejblův obrázek spatřil ruský loutkář Obrazcov a řekl,že ten strejda má velkou budoucnost.

     V prosinci stejného roku se polointeligent Spejbl poprvé představil

Praze,a to v hotelu Beránek na Tylově náměstí.V květnu 1927 Speibl navští- vil Raisovu školu na Vinohradech a přivedl sebou Spejblíka,kterého pozdě- ji Skupa překřtil na Hurvínka,jelikož měl písklavý hlas.

     Na sklonku roku 1929 hostovaly Skupovy loutky s pořadem "Tiptop revue"

na 2.kongresu Unima (Union internationale des marionetes) v Paříži.O rok později jel Skupa na 3.kongres této organizace do Belgie.Skupa se v roce 1930 stal loutkářem z povolání.Založil "Plzeňské loutkové divadlo prof.J. Skupy" a v témž roce začal se k němu přidal jeho žák z gymnazia J.Trnka. Na jevišťátku zašvitořila Mánička a zaštěkal pejsek Žeryk.To už byla rodin- ka,s níž Skupa v roce 1931 natočil první film dřevěných "mistrů prkna" a scénickou hudbu mu k filmu složil ostravský skladatel B.Kubín,známý autor operetky "Děvčátko z kolonie".

     Rozhodující úspěch divadélku přinesla scénka "Všudybylkovo dobrodruž-

ství", v níž hrál hlavní roli Hurvínek.Hudbu napsal J.Ježežek a scénickou výpravu navrhl J.Trnka.Psal se rok 1935.Postavičky začaly promlouvat z roz- hlasu i z gramofonových desek.Repertoár dřevěného divadélka obstarávali Skupa s Wenigem.Divadélku přišla pozvání z Lublaně,Vídně,Litvy,Lotyšska a Estonska.Skupa se stal místpředsedou a na 4.kongresu UNIMA předsedou mezi- národní loutkářské organizace.Jeho divadélko bylo neustále vyprodáno a mu- selo přijmout stálého ředitele.

     Nejenom velká divadla,ale také Skupovo divadélko nemlčelo k ohrožení

republiky fašismem.V roce 1937 populární herci se ve scénce "Jdeme do se- be" vyslovili k době,již národ těžce prožíval.Bylo pět týdnů před okupací 15.března 1939 a dřevění herci v "Kolotoči o třech poschodích" nešetřili satirou na obrněné černohlavce.Skupa si v Plzni koupil dům a v Chrástu u Plzně si zbudoval prázdninové zátiší,jež se stalo jeho hlavní pracovnou a dílnou.

     Scénka J.Malíka "Voničky" s protiokupačním podtetem se tehdy dočkala

půldruhé stovky repríz.Další scénka "Ať žije zítřek" měla 258 zájezdů a další scénka "Dnes a denně zázraky" jich měla 140. Nacisté nemohli už pomrkávali po dřevěných hercích.Gestapo si přilo pro jejich "tátu" do Chrá- stu 17.ledna 1944 a odsoudili ho na 5 roků káznice.

     Německá armáda už od roku 1942 utíkala z Ruska a při bombardování

Drážďan se Skupovi podařilo 16.února 1945 utéci do Plzně.Jeho divadélko začalo 1.10.1945 hrát v hlavním městě osvobozené Republiky v Římské ulici č.45.

     A pak se Češi o Skupovou scénku dělili s cizinou,od Anglie po SSSR.

V osvobozené republice vzniklo 15 profesionálních loutkových scén a ve školním roce 1952-53 byla ustavena katedra loutkářství na Akademii mu- zických umění.Skupa ještě připravil první poválečný kongres UNIMA,jenže zasedání v prosinci 1957 uctilo už jenom Skupovu památku.

     Od roku 1954 zastupoval Skupu v hlasu Špejbla a Hurvínka Miloš Kir-

schner.A v roce 1994 světově proslulé Divadélko Spejbla a Hurvínka,na něž se tradičně po generace chodilo za Vinohradské velké divadlo,muselo ustou- pit restitučním požadavkům a přestěhovalo se do Dejvic.