Josef Smrkovský

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

26.2.1911 Velenka u Českého Brodu 14.1.1974 Praha Pohřben na Olšanech

PD,J.Bartoš 1990 Václavské náměstí 52



Český politik.Od půli 30.let v Dělnické tělovýchovné federaci mládeže,ve válce v protifašistickém odboji (místopředseda České národní rady).Jednal s Němci o kapitulaci vojsk,s Vlasovci o pod- poře pražského povstání.Po válce nám.ministra zemědělství,věz- něn,rehabilitován.Jeden z vůdců Pražského jara v roce 1968.



     V půli ledna 1974 se na jeho pohřbu v motolském krematoriu sešla ro-

dina a mnoho přátel - M.Švermová,Sekaninová,býv.ministr zahraničí Jiří Há- jek,manželé Krieglovi,Sternovi a další kritici režimu,který tyto odpůrce jednolité diktatury ducha policejně hlídal.Nechyběli ani rodáci,bývalí ka- marádi od fochu.Umřel "Tonda-pekař",žádný hrdopych,třebaže seděl ve stát- ním křesle.

     Byl z osmi dětí malého hospodářství,vyučil se pekařem v Žitné uli-

ci v Praze a ve dvacíti energicky a nebojácně řečnil jako funkcionář v Děl- nické tělovýchovné federace mládeže.V roce 1936 chtěl odejít s bratrem do Španělska bránit demokratickou vládu proti fašismu gen.Franca,jenže ve- dení komunistů jej poslalo do Brna na místo organizačního tajemníka.Sotva se v silně zněmčelé jehomoravské metropoli rozhlédl,začaly fašistické bo- jůvky vykřikovat nacionalistická hesla "Heim ins Reich",což znamenalo při- pojení Sudet k říši.Prozíraví věděli,co se chystá,stateční připravovali konspirační národní obranu.Čeští historici psali svým francouzským kolegům, že v Madridu se brání i Praha a že přes Prahu Hitler míří na Paříž,ale ne- dostali odpověď.Mnichovská smlouva ze 29.září 1938 byla Hitlerova první expanze do svobodného státu uzákoněna.Československá republika sice obepnu- la hranice bunkry,přišla mobilizace,čeští vojáci byli připraveni bránit svou zemi,ale "hrdý Albion" Anglie a Paříž zradily své závazky vůči ČSR. Dne 15.března 1939 německé tanky vyvrátily hraniční sloupy a Hitler týž den hleděl vítězně z okna pražského Hradu na poníženou Prahu.

     Pro Smrkovského nastala dlouholetá,strastiplná doba ilegální pro-

tifašistické práce.Fašisté zatkli roku 1939 první ilegální vedení KSČ,pak druhé,ba i třetí a v roce 1944 se třiatřicetiletý Smrkovský stal členem čtvrtého ilegálního ústředí,jež vzniklo z ilegální mládežnické skupiny Předvoj.

     Před koncem války,kdy se milionová elitní armáda gen.Schorera vali-

la k Praze a dále k jihu v důvěře,že americká armáda nepotrestá její zvěr- stva napáchana v Sovětském svazu,v Praze vznikla "Česká národní rada". Měla 25 členů a v jejim čele stál univ.prof.Albert Pražák,vlastenec,který znal dokonale vývoj českoněmeckých vztahů v dějinách.Jeho místopředsedou byl energický Smrkovský."Neměl sobě rovného v úporné tvrdošíjnosti a tak- tické obratnosti...".,napsal o něm univ.prof.V.Černý.

     Zúčastnil se jednání s velením německé elitní armády,jež chtělo pro-

jít Prahou.S Němci stála před Prahou i vojska bývalého generála Vlaso- va.Býval to z nejschopnějších Stalinových generálů,jenže po své prohře v bitvě s Němci poblíž Leningradu utekl před Stalinovým hněvem.Zformoval na území SSSR armádu,jež se přidala k Němcům,což byla vlastizrada.Tito "vlasovci" stáli před Prahou a Smrkovský s nimi za Českou národní radu vyjednával podporu povstání.Smrkovský později vzpomínal,že vlasovci "..6. května Praze pomohli a pomohli výdatně...".Jistě rovněž proto,že jim hro- zilo nebezpečí od Němců i od sovětů.

     Po válce byl Smrkovský,srostlý s dědinou a s jejími problémy,pově-

řen řízením Národního pozemkového fondu,který mimo jiné prováděl konfis- kaci půdy nepřátel a zrádců národa.Podle vládního nařízení předával půdu rolníkům.Později byl náměstkem ministra zemědělství a rovněž zastával vyš- ší stranické funkce.

     Byl jistě člověkem na svém místě,uměl myslet,hájit svou pravdu a

dokazovat ji.V únoru 1948 převzala moc v zemi parlamentní většina,v níž převládali členové komunistické strany.Prezident schválil novou vládu, kterou předložil její předseda Gottwald.Jenže do čs.policie přišli sovět- ští poradci jakými byli Lichačev a Makarov,i český Doubek aj.,vytvořili si tézi a podle ni nelidskými prostředky vymáhali "přiznání" obviněných.Byla to metoda z procesů s vůdčími osobnostmi v SSSR v letech 1937-38.Takým způ- sobem byly inscenovány i soudní procesy (Horáková,Slánský aj.).

     Dne 29.března 1951 zatkli i Smrkovského a obžalovali ho z nepřátel-

ských úmyslů v hospodářství,politice a provinil se prý i jednáním s vla- sovci.Smrkovský před soudem řekl: "Než bych se přiznal ke všem těmto vý- myslům,raději dám přednost šibenici".Vyměřili mu 15 roků vězení.Tři a půl roku jej věznili bez rozsudku.Bránil se až do své rehabilitace v roce 1961.

    V letech politické liberalizace v roce 1968 smetl demokratický proud

konzervativce.Řečiště podpory národa vyvolalo světovou odezvu.V čele státu stáli reformní komunisté,jimž vládu 21.srpma 1968 přeťala okupace vojsk Varšavské smlouvy.Čsl vedoucí činitelé násilně odvezli do Moskvy,kde pod hrozbami museli podepsat dohodu.Smrkovský ji při ratifikaci ve sněmovně charakterizoval:"Řekněte mi,platí smlouvy podepsané zajatci?"Byl zproštěn funkcí a hlídán.Nebojácně rozebral příčiny roku 1968 ve studii,otištěné v zahraničí.Smrtelně nemocný,řekl:"Nejen naše historická zkušenost,že nej- mocnějším spojencem každé diktatury je strach.Přemoci v sobě strach,to je vlastně první vítězství nad diktaturou."