Josef Svátek

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

24.2.1835 Praha 9.12.1897 Praha Pohřben na Vyšehradě.

PD,1927 Jánský vršek 325/9



Český historický spisovatel a novinář.Znalec rudolfinské doby, jež byla zdrojem jeho početné historické prózy.Redaktor "Pražského deníku". Z díla: "Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze","Tajno- sti pražské","Majestát Rudolfa II.","Sedláci u Chlumce","Obrazy z kulturních dějin českých".




     V čase národního zármutku nad ohořelým troskami Národního divadla

(1882-3),stěhoval se Svátek do malebného malostranského zákoutí Jánské- ho vršku.V těch nístech kdys bývala dědinka obklopena vinicemi.Měl odsud skok do redakce vládního listu "Pražský deník",který řídil.Byl o rok mlad- ší než Neruda,přátelilise a v roce 1860 pracovali v redakci Krásova "Ča- su".Neruda nechal studia filosofie a Svátek opustil techniku a neuposlechl zámožného otce,aby si našel výnosnější místo.Propadl tajemství Prahy,je- jich dějin.Pražské archivy se změnily v dramata dějin,tajemstvím,jemuž zasvětil život.

     Krasův "Čas" nebyl listem,který byl nadšen z císařova vydání tzv.

Říjnovém diplomu (20.10.1860),jimž slíbil ústavnost.Byl to konzervativní list.Neruda z redakce odešel,Svátek zůstal a tím se rozešly jejich poli- tické cesty.Svátek byl stoupencem oficiální vládní politiky a nevadil mu vládní list "Pražský deník",v němž zveřejňoval zajímavé objevy z praž- ských archivů.Jako redaktoru vládního listu se mu ochotně otevřely archi- vy,a když se stal šefredaktorem listu a řídil jej jednatřicet roků (1866- 97),byly archivy takřka jeho druhýn "domovem".Svátek vybíral ze zasutých fasciklů bezpočet neznámých pověstí a zajímavostí o Praze,které ještě nikdo neznal.Mohl zužitkovat i obdivuhodně rozsáhlý archiv předčasně ze- snulého spisovatele,dramatika,organizátora českého života J.B.Mikovce.

     Francouz Eugene Sue (1804-57) odkryl drama velkoměsta v románu "Taj-

nosti pařížské",Svátek o to usiloval v románu "Tajnosti pražské".Zalisto-

val v dramatech Prahy.V "Pražských pověstech a legendách" sáhl do neznáma, jež nejen vzrušovalo,ale obnažovalo neznámo dějin.Bral,jak nacházel,a psal,jak uměl,s velkou fantazií.Skloubila pražské podivuhodné neznámo v dramatické zápletky.Psal květnatým jazykem a velmi čtivé.

     Svátek si oblíbil "rudolfinskou" dobu.V době úmrtí své ženy,kterou

pohřbil na Malostranském hřbitově v roce 1871,v místech za půlící zeď na noé část hřbitova,vydal román "Majestát Rudolfa II.",čili o úmluvě mezi katolíky a českými bratry,že obě strany budou dbát na rovnoprávnost obou náboženství.Tomuto tématu je blízký další román "Vězeň na Křivoklátě", čili o českobratrském biskupovi Janu Augustovi (1500-1572),který byl na Křivoklátě vězněn (1548-1565).Byl stoupencem bratrské šlechty a zúčast- nil se boje české šlechty proti okupační expanzi do české země habsburkem Ferdinandem I.(1503-1564),zakladatelem rakouské habsburské větve.

     V románu "Václav Budovec z Budova"(1894) vypsal celou osudovou kalva-

rii života vůdčího ducha českých bratří,spisovatele a politika,který byl jako druhý v pořadí popraven 21.6.1621 na Stromměstském náměstí.

     Zajímavým vyprávěním je Svátkova studie o osudech sbírky umění Ru-

dolfa II. nebo o vzniku poštovnictví v Čechách.

     Svátkovy objevy z dějin kultury jsou nesmírné cenné a patří k velkým

zásluhám jeho badatelského úsilí.V roce 1891 vydal své archivní objevy ve dvou svazcích "Obrazů z kulturních dějin českých".Dodneška čtenáře za- ujmou Svátkovy dramatické kapitoly "Paměti katovské rodiny Mydlářů v Pra- ze", v nichž vypravuje sám kat a lékař Mydlář o popravě českých pánů v roce 1621 na Staroměstském náměstí.

     Svátek psal převážně o pobělohorské době.Napsal knihy "Bitva bělohor-

ská","Pasovští v Praze" a jiná vyprávění,nabitá dramatem vpádu vojska Ma- tyáše za pomoci pluků svého příbuzného pasovského biskupa Leopolda."Pád rodu Smiřických" ukázal osudy odbojné rodiny českého šlechtice,jemuž po Bílé hoře zkonfiskovali majetek,z něhož si např.Albrecht z Waldštejna přisvojil dům na Malostránském náměstí,na němž je pamětní deska,že se v něm sešli k přípravě 2.pražské defenestrace odbojní nekatoličtí páni.

     Svátkova románová,povídková i odborně historická tvorba je velmi

rozsáhlá.Jsou pramenem údajů nejenom z pražských archivů.V pohledu na čes- ké dějiny se však rozchází s Třebizskýn a Jiráskem,což je pro oficiálního mluvčího rakousko-uherské politiky pochopitelné.Měl hluboké sympatie k trpí- címu českému národu,ale příčiny selských bouří nebo událostí roku 1848 viděl očima vládního listu.

     V roce 1894 se Svátek s historikem A.Rezkem ujal pokračování Za-

povy "Kroniky české".Zpracovali údobí vlády Leopolda I.,Josefa I.,Kar- la VI.,Marie Terezie a Josefa II.Ve 20.letech 20.století vyšly Svátkovy spisy v 35.svazcích a jsou dodneška čteny hlavně pro zevrubnost a detail- nost údajů dějin,jež si barvitě často přikresloval.