Josef Thomayer

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

obráceně R.E.Jamot - liter.pseud.

23.3.1853 Trhanov p.Čerchovem 18.10.1927 Praha Pohřben v Trhanově

PD, 1937 Mezibranská 808/23



Český lékař-internista a spisovatel.Nejvýznamnější diagnostik své doby a propagátor lékařské vědy. Ze studií: "Bezvědomí a jeho diagnostický význam","Pathologie a therapie nemocí vnitřních", "Vliv civilizace na nervy člověka". Přítel mnoha českých umělců a spisovatelů (Vrchlický, Jirásek, Aleš,Sládek,Neruda aj.) Z jeho tvorby: "Příroda a lidé", "Žloutne listí","Po různých stezkách".


 "Ve svém pokročilém věku jsem naprosto přesvědčen,že římský afori-

smus - mundus vult decipi - (svět chce být šizen) bych byl vynalezl sám, kdyby nebyl tak starého původu a jiným vynalezen."

                                                   J.Thomayer


     Snad to bylo v sextě klatovského gymnasia,když mu profesor matematiky

svěřil nového žáka Fridu z Prahy,aby jej doučoval matematiku.Skamarádili se a tajně psali verše.Když je poslali do pražské redakce,uspěl Frida a Thomayer později uspěl prozou.Vymysleli si psedonymy,protože na škole bylo publikování zakázáno.Nápaditý Thomayer Fridovi vymyslel Vrchlický a sám poslal Nerudovi a Hálkovi do redakce prózu a byla zřejmě povedena,protože jej podezřívali z plagiátu.

     Po dvaceti letech se znovu sešli v Praze.To už Vrchlický vévodil

českému Parnasu a Thomayer vládl Aeskulapově říši (řecký bůh lékařství) po boku svého učitele a zakladatele české interní kliniky prof.Eiselta. Na co sáhl,to se mu dařilo,byl skvělým internistou a diagnostikem.Jednou v psartě kamarádů si pvědecky předpověděl délku věku a zmýlil se jenom o dva roky.Psal o své vědě,o lidských osudech,o přírodě,ba vymyslel si literarní formu,jíž se dnes říká literaturu faktu.Poutavě napsal o pří- čině smrti Žižky,Václava a jiných osaobností českých dějin..

     Maminka mu mohla přilepšit jenom poskrovnu,musel spoléhat jen na se-

be.O to byl pilnější,houževnatější,aby své přirozené nadání znásobil. V roce 1876 skvěle obhájil doktorát lékařství a otevřel si soukromou ordi- naci,jenže vydělal sotva na obživu,proto přijal vstřícnou ruku prof.Ei-

selt,který si v roce 1880 svého nejlepšího žáka vzal na svou první čes- kou interní kliniku,kterou založil.Název "klinika" zní vznešeně,zatímco š.šlo spíše o drobeček,vypadlý ze soukoli německé kliniky.Ale byla to už "česká klinika",jež v národním lékařství budovala základy základ zdravot- nické organizace.Spíše šlo jen o přivěšek kliniky německé,kam se posílaly beznasějné případy a často z ní vycházeli uzdraveni.Jenže kolik to stálo hippokratovská obětavosti a velká samozřejmě znalostí.

     Rozkřiklo se mnoho až neuvěřitelného o její lékařské etice a její-

ho výsledku.Léty se česká klinika proměňovala ve věhlasnou kliniku,v níž své umění a obětavost ukázali český profesor a jeho nejlepší žák.Naplno- vala odkaz J.E.Purkyni,který vlastenecky hrdě byl prvními,kdo začal na fa- kultě přednášet českým jazykem.Být skvělým lékařem a hrdým Čechem zname- nalo pro český národ obrovskou sílu v sebevzkřísení národa.

     V roce 1883 se  Thomayer habilitoval na docenta vnitřního lékařství.

Vydal velmi velmi populární a skvěle napsaný "Úvod do drobné praxe lékař- ské" a pro českou fakultu,která vznikla v roce l882,napsal velmi žádanou a po desetiletí užívanou "Pathologii a therapii nemocí vnitřních". Roku 1885 se už známý internista Thomayer,který byl na zkušené u prof.Charcota v Paříži a navštívil Londýn i Berlín,stal přednostou české polykliniky. Fakulta mu za rok udělila mimořádnou profesuru a v roce 1897 získal titul řádného profesora.V roce 1902 převzal po prof.Eiseltovi II.českou interní kliniku.

     Thomayer si zařídil i vlastní ordinaci na rohu Mezibranské ulice a

Václavského náměstí.Když pacienti vstoupili do čekárny,spatřili v jejim čele rozměrnou kolorovanou postavu chodského rebela Jana Koziny,malovanou přítelem Mikulášem Alšem.V ordinaci a nevelkém mládeneckém bytě to byla zároveň i knihovnu s velkou galerií především děl Alše,Schikanedra,Tulky, Vrchlického,Sládka,Sv.Čecha,Nerudy,Zeyera,Wintra,Raise atd. Prostě děl všech Thomayerových přátel,kteří,kteří se revanžovali za lékařskou péči. Léčil je poctivě,kamarádsky a nebral od nich peníze,ale jejich díla ano.

     Thomayer byl širokodaleko znám svými nízkými poplatky za léčbu pře-

devším chudiny,za což mu leckteří pecunaristé potajmu láli.Při svých roz- sáhlých povinnostech a bohatých zájmech si nemohl dovolit mrhat časem.Měl čas přesně učleněn:vstával ráno v pět,psal do sedmi,pak přišla klinika, vizita,ambulance a v ll hodin návštěvy u pacientů.Po obědě ordinoval od tři doma,a pak šel do kavárny na Ferdinandovu (Národní) třídu a brzo na kutě."Je mi milejší dobře prospaná noc,než sláva vědecká",říkával.

     Thomayer byl nejplodnějším publicistou v medicíně.Jenom pro předsta-

vu lze uvést tituly "Bezvědomí a jeho diagnostický význam","O přetížení prací zvláště ve školách","Vliv civilizace na nervy člověkovy","Z lidské biologie",aj. nemluvě o mnoha statích v odborných časopisech a o článcích popularizačních.

     Když začal Thomayer vydávat sebrané spisy,vydala jeho beletrie

na 3 tlusté svazky.Psal pod psedonymem " R.E.Jamot. "Stal se největší lékařskou autoritou své doby a jeho prostota i prostořekost činily z vy- sokého,obézního muže s bystrýma očima a krátce přistříženým plnovousem v áženou osobnost.Býval předsedou Spolku českých spisovatelů,Svatoboru,Spol- ku českých lékařů atd.

     O víkendech jezdil k Říčanům,kde si blízko zahrad svého bratra,kte-

rý prováděl sadařskou úpravu Karlova náměstí,postavil domek.Rodnému Trha- novu nechal postavit starobinec,nesoucí jeho jméno.Jeho žák psychiatr V.Vondráček napsal,že se na něj právem vztahují verše:

     "Tu přišel mistr Hippokrates de gratia divina a nebylo lepšího
     v ten čas in arte medicina".