Josef Václav Myslbek

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

20.6.1848 Praha

2.6.1922 Praha

Pohřben na Vyšehradě


Bysta s šesti portréty na patce,J.V.Myslbek,uspořádal L.Kofránek 1948

Smetanovo nábřeží 205/22


Český sochař,pozvedl české sochařství na světovou úroveň a tím ovlivnil jeho další vývoj. Z díla: "Sv.Václav na koni" na Václavském náměstí"(1888-1912),sousoší z české mytologie na Vyšehradě,"Oddanost"(vídeňský parlament),"Kardinál Schwarzenberg"(katedrála sv.Víta),"Drama","Hudba a "B.Smetana" (Národní divadlo).


"Nedělejte žádné styly,dělejte přírodu a styl se vám dostaví...Udělejte na panáka deset faldů,pak jich devět vyhoďte a ten jeden vám to musí říct za všechny". J.V.Myslbek svým žákům


Český mecenáš arch.Hlávka věděl,že nikdo Myslbeka nepřinutí,aby vy- tvořil autoportrét.Byl příliš pokorný skromný,musel jít naň odlesa.Prostě si u sochaře pro sebe jeho portrét objednal.Ještěže tak,protože nebýt té- to Hlávkovy onjednávky z roku 1903,nebylo by možno zbudovat mu po pětačty- řiceti letechch památníček.Busta posloužila sochaři Kofránkovi,aby ten pa- mátníček originálně vytvořil z Myslbekovy busty,na jejíž patce jsou relié- fy Myslbekových nejmilejších lidí: zleva internisty a spisovatele Thomaye- ra s Vrchlickým,zprava dr.J.Stupeckého a arch.Jana Zeyera a uprostřed Mysl- bekovy matky a choti.A to je symbol Myslbekova názoru,že největšími učite- li umění jsou "srdce a duše".

V dětství jeho otci,malíři pokojů,kdosipřítel doporučil,aby synka poslal do sochařské dílny mistra T.Seidana.Šli tam s kamarádem Peckou,po- zději jedním ze zakladatelů české sociální demokracie.Po dvou si jej po- všiml velký sochařský V.Levý,po něm malíř prof.Trenkwald na pražské Akade- mii.Čekalo se kdo po smrti mistra empíru Václava Prachnera zaplní vývojo- vou mezeru v českém sochařství.Myslbek jako chlapec často běhal na Malo- stranský hřbitov a obdivoval Prachnerova klečícího biskupa Thuna,který jej inspiroval tématicky k realistické námětové replice klečícího arcibi- skupa Schwarcenberga v katedrále sv.Víta.

Po vystudování pražské Akademie se mladý sochř vydal do Německa a pomáhal rok v ateliéru drážďanského sochaře Arnošta Hahnela,kumštýře,kte- rý je autorem sousoší Karla IV.,jež stojí od roku 1848,kdy bylo 500.výro- čí Karlovy univerzity na Křižovnickém náměstí u Karlova mostu.Myslbek zkou- šel klasické i neorenesanční tvarosloví a dopracoval se osobitého rukopi- su svého "srdce a duše".V osmačtyřicíti,od roku 1896,začal učit na praž- ské Akademii a žákům zdůrazňoval: "Nedělejte žádné styly,dělejte přírodu a styl se vám dostaví".Chodíval od jednoho studenta k druhému,uvažoval a zatímco posuzoval práci jednoho,jiní mu za zády ubafovalii z doutníku, který si odložil.A pak znovu jasná,přesná a srozumitelná rada: "Udělejte na panáka deset faldů,pak jich devět vyhoďte a ten jeden vám to musí pově- dět za všechny".Je srotumitelná definice realismu v umění.

K vlastnímu stylu se chodívá dlouhými chodníčky a Myslbek nebyl vyjím- kou.V půli sedmdesátých let,kdy česká společnost hořela vírou v pravost Hankou "nalezených" Rukopisů.Myslbek překvapil jejich sochařskou apoteózou v sousoších "Záboj a Slavoj","Libuše a Přemysl","Lumír s písní" a "Ctirád a Šárka".Z Myslbekova bájesloví se prodírala mánesovsky krásná linie rea- lity.Sousoší stávalo až do 2.světové války po obou stranách Palackého mo- stu,ale válka je poškodila a jejich zbytky byla zrestaurovány a přeneseny na Vyšehrad.

Sochař Kofránek později označil za Myslbekovo nejvýraznější dílo plastiku "Oddanost"(1884 pro vídeňský parlament),"Krucifix" pro náhrobek Rienghofferů v Kamenici,funerální plastiku Stupeckých na Olšanech a "kardi- nála Schwarzenberga" v katedrále sv.Víta.Myslbek jako umělec generace Ná- rodního divadla,byl spolutvůrcem jeho výzdoby.Přítel Hynais si jej tehdy zportrétoval v jedné z postav na oponu.Myslbek je tvůrcem interiérových plastik alegorie "Drama","Hudba" a portrétů "B.Smetany" a "J.J.Kolára".

Myslbek byl skvělý portrétista a vytvořil řadu vynikajících fiktiv- ních či skutečných portrétů: K.H.Máchy,J.Žižky,mecenáše V.Lanny,F.L.Rie- gra,Fr.Palackého,sv.Prokopa,Ludmily,Anežky a Vojtěcha aj.

Václavské náměstí vznikem Národního muzea dostalo novou podobu a pražský purkmistr Skramník navrhl,aby se vyhlásila sbírka na pomník sv. Václava.Uprostřed náměstí stál až do roku 1879 plastika sv.Václava na ko- ni od barokního sochaře J.J.Bendla (1619-80) a hodil se do intimnějšího prostředí Vyšehradu.Na nový pomník úměrné velikosti námě byla vyhlášena soutěž v roce 1894 a vyhráli ji Myslbek s arch.A.Dryákem.

Sv.Václav měl podle tvůrce Národního muzea arch.Schulze stát na mu- zejní rampě,ale vlivný mecenáš Hlávka,který věnoval na pomník 30 tisíc zl., prosadil osamostatnění pomníku na horním konci Václavského náměstí.Praha pomník odhalila v srpnu 1913.Nebyl ještě zdaleka hotov,jenže to už byla i záležitost cti Pražanů,Čechů,aby pomník stál co nejdříve.Myslbek tvaro- val čtyři svaté:sv.Prokopa podle kardinála Schonborga a později vznikly plastiky sv.Ludmily,Vojtěcha a Ivana,který byl po delším čase nahrazen Anežkou českou.Myslbek by nezvládl tak mohutnou práci sám,pomáhali mu jeho žáci.

Mohutná plastiky uprostřed Prahy prohloubila k Myslbekovi úctu,takže jej všichni titulovali "Mistře".Myslbek odpovídal: "Nejsem žádný mistr, mistr byl Michelangelo,Donatello,Lucca della Robbia,já jsem jen obyčejný kamnář".Ať tak či onak,Myslbek byl tvůrcem českého sochařského realismu, z něhož se zrodila tradice českého moderního sochařství.

Trojice českých umělců - J.Vrchlický,A.Dvořák a "otec české novo- dobé plastiky" J.V.Myslbek byli jmenováni doživotními členy rakouské panské sněmovny.