Josef Vilém z Löschneru

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

7.5.1809 Kadaň

1888 Valchov u Karlových Var

Pohřben ve Valchově


PD,b.r.

Karlovo náměstí 1359/1


Německý lékař,zasloužil se o zlepšení podmínek první dětské nemocnice v Praze.Na Pražské universitě založil jako první v Evropě katedru balneologie.


       "Domus pro infantibus aegris instructa
       et cive pragens Loescher".
                                  Nápis na pamětní desce


Latinský nápis oznamuje,že v domě s pamětní deskou zařídil německý občan Prahy Loschner dětskou nemocnici.Loschner byl skvělý a uznávaný dětský lékař,který myslel hippokratovskou přísahu,že bude léčit nezávi- sle na honbě za ziskem myslel doopravdy.Připomínal českého vlastence,lé- kaře,muzikanta Theobalda Helda,který dlouhý čas před nim pečoval o chudé děti v útulku na Hrádku a léčil české vlastence.Ten nesmlouvavě napsal, že "lékařské povolání je svátostí a nikoli hoblicí,která dodává hobliny."

V první půli 19.století dozrál čas,kdy už nebylo možné mlčet k osudu dětí,běhajících po ulicích,zatímco rodiče vydělávali na to nejnutnější. Ozvali se lékaři,učitelé,humanisté,kteří volali po dětských charitativních ústavech pro záchranu alespoň nejmenších.Na globu života bylo bezpočet chu- dých,trpících a jejich počet narůstal souběžně s rozvojem průmyslu.Po celé Evropě vznikaly vzdělávací útulky a nemocnice pro děti.

V Praze se nelehkého úkolu ujal lékař Eduard Kratzmann,který doká- zal pohnout svědomím alespoň některých konšelů města a leckterého movité- ho mecenáše.Vymohl pro dětskou nemocnici zrušený kostelík sv.Lazara (zbo- řen 1902) ve Spálené ulici.Byl zavlhlý,potemnělý,ale Kratzmann vzal,co a pokud dávali.Uprostřed své záslužné práce onemocněl a musel odejít za zdra- vím do Teplic,kde po čase zemřel.

První myšlenkou doktora Loschnera,který byl Kratzmanovým pomocníkem, bylo najít jiný,vhodnější objekt.Hledal dlouho,protože bylo těžší přesvěd- čovat majetné a konšely,než léčit.Chtěl pro děti získat dům slunný a v ze- leni,kde by nebylo vlhko,ale vzdušno.Nebyl na práci sám,získal lékaře Bohdana Neuratze.Radní stále krčili rameny,ale Loschner nakonec jim nabídl k odkoupení vlastní dům na Karlově náměstí (dříve Dobytčí trh) a chtěl za něj 40 tisíc zlatých.Zavázal se,že se ujme přípravy dětské nemocnice i léčby v ní.

Po velkých patáliích se v roce 1854 nemocné děti stěhovaly do nového domu,upraveného a uzpůsobeného potřebám nemocničního režimu.Dům měl 38 po- kojů,dvůr a byl obklopen velkou zahradou.Celý objekt byl prosluněný,nesrov- natelně vybavenější než ve Spálené ulici a důstojný pro své poslání.Stal se první důstojnou dětskou nemocnicí v Praze.

Její kapacita stačila jen stovku dětí do 14 let a její perzonál byl početně pranepatrný,jenže o to pozornější,citlivější a obětavější: prof. Loschner a čtyři jeho asistenti.Charita bohatých byla jistě chvályhodným činem,ale ubírala obětavým lékařům,kteří se museli postarat o všechnu ná- slednou organizační práci,ze vzácného času na léčbu.

Loschner dostal nápad,pojmenovat dětskou nemocnici na "Nemocnici císaře Františka Josefa I",na něhož honvédský mladík v roce 1853 spáchal na vídeňských hradbách a nyní byl v rekonvalescenci.Zda císař na nemocni- ci pro chudou drobotinu přispěl,dokumenty neprozrazrazují.

Prof.Loschner nedbal na čas,přepracoval se a síly mu ubývaly.A to ještě měl plno plánů.A pak začal i vážně postonávat.Právě se obíral stu- diem způsobu léčby reumatických chorob,kterou sám trpěl,a byl to on,kdo zavedl na německé lékařské fakultě v Praze (česká vznikla roku 1882), katedru balneologie,jež zkoumala léčbě vodními prameny.Byla to první ka- tedra vodoléčky v Evropě.

Snad i kvůli svému zdraví odešel do dědinky poblíž Karlových Var, kde zemřel.