Josef Zítek

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

4.4.1832 Praha 2.9.1909 Praha Pohřben v Malenicích pod Šumavou

PD,1924 Janáčkovo nábřeží 157/53



Český architekt neorenesance.Stavěl Národní divadlo (otevřeno 11.6.1881,zhořelé 12.8.1881,podruhé otevřeno 18.11.1883),Rudol- finum,Mlýnskou kolonádu v K.Varech,galerii ve Výmaru aj.Byl poradcem v oboru monumentálních staveb (katedrála sv.Víta,Karl- štejn aj.).



     Bylo 16.května 1868 se v místech někdejší Solnice proti Žofínu,kde

stálo od roku 1862 Prozatímní divadlo,natísnilo na šedesát tisíc lidí ze všech koutů české země.Byla podepsána zakladací listina Národního di- vadla.Ke shromážděným vášnivě promluvil politik Karel Sladkovský a po něm František Palacký poklepl "skvostným zednickým kladívkem" na žulovou des- ku se slovy:"Ve jménu národa v Čechách a na Moravě jednotného!Požehnejž Pán Bůh dílu svatyně této,ve které národu českému zjevovati a před oči stavěti se má všeliká mravní pravda a krása!"

     Vídeň šokována obrovskou národní manifestací,nechala 15.září zat-

knout 36 rolníků "ze Slivna,Holyně a Lochkova",kteří za jásotu lidí vezli do Prahy jako svůj dar kámen na stavbu Národního divadla.Obvinili je z po- rušení zákona o shromažďování.

     Šestatřicetiletý arch.Zítek právě před dvěma roky obdržel oznámení,

že jeho projekt pro Národní divadlo byl shledán nejlepším.Právě ukončil ve Výmaru stavbu galerie pro dceru ruského cara Pavla I. a dokončil regu- laci nové části Výmaru.Na tuto práci jej doporučil arch.Preller a přimluvil se za něho patrně i skladatel Liszt.Zítek ještě zajel s přítelem na zkuše- nou do Itálie a sám navštívil Francii,aby své výmarské dílo odvedl opravdu v důstojné kvalitě. Dílo se mu zdařilo tak výtečně,že jej přemlouvali,aby ve Výmaru zůstal natrvalo.Naštěstí se mu ozvala i Praha a nabídla mu pro- fesuru na technickém učení.

     Syn pradleny u Pinkasů na Kampě si sjednal v Evropě renomé.Svým na-

dáním už vynikl v Praze na technice i ve vídeňské Mekce architektů,kde měl na Akademii za učitele prof.Nulla a Siccardsburga,kteří byli žáky vyznavače antiky a renessance G.Sempera.Vyučil se při studiu dokonce i zedníkem,aby poznal abecedu stavby,a rok pracoval v ateliéru robustního Pražana arch.J.Krannera,který se chystal své gotické kvality uplatnit na dostavbě katedrály sv.Víta.

     Levý,Barvitius,Trenkwald a celá kolonie českých umělců v Římě,mezi

nimiž Zítek tři roky žil,věděla,že Zítek získal cenu vídeňské Akademie za ideální projekt gotického kostela,že mu přiznal velký talent nazarén Cornelius a měl nezastupitelný podíl na projektu vídeňské opery svých dvou učitelů na Akademii.Jeho renesanční projekty měly v sobě cosi navíc. Byl v nich cit a smysl pro souhru architektury,plastiky a malířství.Uměl stavební konstrukci vyvažovat dekorativismem a vykouzlit monumentální a ucelenou stavbu.Tím promluvil i jeho projekt Národního divadla a vynesl mu l.místo.

     Zanedlouho po uložení základního kamene se Národní divadlo začalo

stavět.Nejen policie úzkostlivým střežením nacionálních projevů ztěžovala stavbu.Neblaze zapůsobily i rozmišky v samotném českém táboře.Ale nejsil- nější brzdou byl nedostatek peněz a stavba byla odložena na neurčito. V roce 1878 napsal Neruda v Národních listech:"Na všechen způsob bude mít naše divadlo tu slávu,že jeho stavba trvala nejdýl ze všech staveb diva- del na světě...Jde to s naší stavbou divadelní kupředu jako s českou po- litikou a jako se vším u nás." Smetana už měl připravenu operu Libuši k otevření Národního divadla.

     Na začátku roku 1881 ještě na Zítka čekalo dotvoření interiéru,ale

divadelní výbor s otevřením pospíchal,protože se chtěl blýsknout před ná- sledníkem trůnu princem Rudolfem s princeznou Štefánií,kteří se do Prahy chystali.Ti,co pro divadlo učinili první poslední,na zahájení Národního divadla ll.června 1881 nebyli.Veřejnost byla rozladěna ještě více,když se princ ve druhém jednání zvedl,vyslovil svou spokojenost s předstvením a odejel.

     Většina novin bouřlivě žádala nové zahájení Národního divadla.Ne-

smlouvavě však zasáhl osud,náhoda,nezodpovědnost,bůhvíco,ale když nave- čer 12.srpna od Národního divadla odcházel se stavbyvedoucím sochař Schnirch a po dvoustech metrech se na Ferdinandově třídě se ohlédl,ztuhl a vytryskly mu slzy.Z divadla vyšlehly plameny.

     Do měsíce čeští lidé sesbírali na nové divadlo tolik peněz,co před-

tím nedali dohromady za 30 roků.Zítek,který byl vyzván k rekonstrukci,žá- dal po výboru víc volnosti pro své odborné rozhodování.Zájem peněz se střetl se zájmem architekta a Zítek pod útoky veřejnosti a tisku zahořkl. Divadlo velmi citlivě podle svého učitele přestavěl a rozšířil Zítkův žák arch. Josef Schulz.Učitel a žák už tenkrát měli připraven projekt Rudol- fina,paláce pro hudbu a výtvarné umění.

     V době vzruchu kolem Národního divadla se Zítek oženil.Prý zahořkl

na český život natolik,že do Národního divadla už nevstoupil.Dál učil a byl poradcem pro monumentální stavby,např. při dostavbě katedrále sv.Ví- ta,kterou prováděl Jos.Kranner,a byl rovněž ve výboru opravy Karlštejna.

     Zítek pak vedl poklidnější život na zámku ve Lčovicích pod Šumavou,

kde se zabýval výrobou sýra.Jeho geniální ruka zanechala své umění na

zámku Bečov u Karlových Varů,na Mlýnské kolonádě v Karlových Varech,ve Víd- ni,Výmaru i v Praze.

     Arch.Josef Zítek má v české architektuře stejné zakladatelské místo

jako Smetana v české hudbě,Mánes v českém malířství a Vrchlický v české poesii.


PD s reliefními portréty J.Zítka a J.Schulze,1919 Národní divadlo,vestibul

PD,1997 Rudolfinum,jeho jméno v popisu objektu