Joseph Stepling

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

29.6.1716 Řezno 11.7.1778 Praha Pohřben v kostele sv.Salvatora

Pomník s putti,urnou a dalekohledem,Ignác Platzer 1778 (podle návrhu malíře Quirina Jahna) Marianské náměstí 190 (Klementinum-nádvoří)



Český hvězdář,matematik,fyzik.Založil pražskou hvězdárnu ma věži v Klementinu a vybavil ji přístroji.Určil astronomickou polohu Prahy,zavedl od roku 1775 pravidelná meteorologická pozorování, vypočetl vzdálenost observatoře od Paříže a základního polední- ku.Z díla: Úvaha o mrznutí vody,Úklon magnetické střelky aj.



     "Roku 1748 mu bylo uloženo,aby veřejně učil aristotelskou filoso-

fii.Tuto stolici na universitě však nepřijal s odůvodněním,že jako čest- ný muž nehodlá jiným vnucovat nauku,kterou si sám oškliví.Naproti tomu žádal o svolení,aby mohl své spolubratry vyučovat v matematice a experi- mentální fyzice.Steepling se tedy stal prvním učitelem experimentální fyziky,ale jedině pro jezuity," napsal mladší Steeplingův současník,his- torik F.M.Pelcl.

     Byl to člověk tělesně slaboučký,ale nesmírně hlubokého myšlení a

ryzího charakteru.Odmítl oficiální aristotelovskou scholastiku jezuitů, třebaže byl jezuity vychován.Přestože si to jeho představeni uvědomovali, respektovali jeho genialitu,byli k němu shovívavi.Steepling chápal pohyb planet v souladu s Newtonovými zákony,které říkají: 1.každé těleso je v klidu mebo v rovnomměrném pohybu,dokud mu zvnějšku stav nezmění (= prin- cip setrvačnoti), 2.změna pohybu je úměrná působící síle,s níž má stejný směr, 3.síly mezi tělesy jsou stejné,ale mají opačný směr (princip akce a reakce).

     Marie Terezie si jej tak vážila,že mu dala postavit ve dvoře Kle-

mentina pomník.Po zrušení jezuitů (1773) mohl jenom on dále přednášet na universitě,ostatní museli odejít.Stepligovým žákem byl prof.Stanislav Vydra,matematik známý z Jiráskova románu F.L.Věk,a ten napsal první Stee- plingův životopis.

     Steepling otce nepoznal,protože mu zemřel hmed po jeho narození.

Byl sekretářem císařského vyslanectví v Řezně.Matka se jako Češka vráti- la do Prahy a svěřila syna do výchovy jezuitům.Šestnáctiletý matematický samouk 28.března 1733 vypočetl čas zatmění měsíce a udivil tím vědce. Podle pravidel mnišského řádu jej poslali na filosofii do Olomouce.Teolo- gii studoval v Praze a v Jičíně.

     V roce 1748 mu jeho představený v Klementinu Grimm předal dopis

z berlínské Akademie věd,v němž žádali o jeho údaje z pozorování zatmění měsíce.A téhož roku mu v Berlíně otiskli práci,která byla první prací o pražské observatoři,s názvem: "Pozorování úplného zatmění měsíce v Pra- ze 8.srpna 1748".Požádali ho o spolupráci.

     Steepling proměnil věž Klementina na observatoř a do roku 1751 ji

vybavil přístroji.Když observatoř v roce 1777 předával nástupci prof.Fran- tišku Zenoovi,měla 20 přístrojů.Za jejich nákup utratil celé svoje věno 4 tisíc zlatých,od stavů obdržel 400 zlatých,ale od jezuitů neobdržel nic. V letech 1759-1761 spolupracoval s vídeňským astronomem Hellerem při za- tmění Jupiterových měsíců.Vypočetl,že klementinská hvězdárna leží na 50. stupni 5´ l9´´ severní šířky a 14.stupních 25´ 17´´východní délky od Green- wiche.

     V roce 1775 už pražská hvězdárna měla pro vědecké zkoumámí kvalitní

vybavení.Právě od tohoto roku hvězdárna zavedla a zapisovala meteorologi- cká pozorování: teploty vzduchu,vodní srážky,barometrického tlaku,síly a směru větru,oblačnosti i délky slunečního svitu.Pozorování,z jehož záznamů se dodnes vychází,má tudiž základy v Steeplingově práci už z let 1750-56.

     Steeplingovy pokusy byly velmi atraktivní.Demonstroval v Klementinu

např. vedení elektřiny pomocí cca 800 m dlouhého řetězu,který procházel chodbami Klementina a na cihlové podlaze observatoře leželo lano napříč místnosti,jež vymezovalo pražský poledník.Byl to Steeplig,kdo přivedl stu- denty k heliocentrickému chápání vesmíru,a potřeba dodat,že v tom čase to byl čin vyjímečný.

     Steepling měl blízko k lidem,jakým byl kupř.dr.Swieten u dvora cí-

sařovny.Tito lidé se postarali,aby se už na školách přestala vyučovat ari- stotelovská scholatika. Sreeplingovi byl rovněž blízký vynikající příro- dovědec dr.Ignát Born,vůdčí duch zednářských osvícenců v Čechách,který Steeplingovi otiskl 14 vědeckých prací v "Pojednáních soukromé společno- sti v Čechách".V roce 1776 v časopoise Steepling rovněž zveřejnil studii "Určení zeměpisné délky Prahy",kde udal výpočty vzdálenosti klementinské observatoře od Paříže a od základního poledníku.V "Pojednání..." rovněž vyšel Steeplingův první portrét.

     Geniální matematik byl tvůrcem experimentální fyziky a sestrojil

k výzkumům tzv."thermometrum steplingianum",čili rtuťový teploměr na mě- ření tlaku vzduchu.Těch Steeplingových objevů byla řada a generace po něm je už považují za obecně dané,aniž si vzpomenou,že pochází z klementické věže,čouhající dodnes jako výčnělek z rozsáhlého areálu Klemntina.

    U Steeplingovy rakve stáli v úctě jeho žáci Jos.Dobrovský,F.M.Pelcl

a prof.S.Vrba,jeho žák a důvěrný přítel,který pronesl nad rakví smuteční rozloučení.