Julius Grégr

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

19.12.1831 Březhrad u Hradce Králového

4.10.1896 Praha

Pohřben na Olšanech


PD společná s E.Grégrem,1999

Slovanský ostrov


Politik,lékař a nakladatel.Vydával "Národní listy","Hlas","Politik". Od roku 1865 poslanec Českého sněmu,od 1879 Říšského sněmu.Předseda Strany svobodomyslné.Věřil do konce života v pravost RKZ (Rukopisů kralodvorského a zelenohorského).


S bratrem Eduardem prožíval zasedání Kroměřížského sněmu (1848-9) na píseckém gymnasiu.Otava svírala v obloucích mostu,nejstaršího v Čechách, krásu města,jež zrodilo básníky,malíře,historiky,prostě lidi,co vešli do dějin.Písek to byla poesie a dějiny.Julius jej opouštěl právě v době, kdy osmnáctiletý Franz Josef I.dal vojskem rozehnat sněmování v Kroměříži (1848-9) a pozavíral,vyhnal ze země a vytlačil do soukromí české aktéry na sněmu.Ale Češi dali o sobě vědět obrovskou mlčenlivou účastí na pohřbu Havlíčka a Tyla v roce 1956.

Julius vystudoval v Praze práva 24.června 1859,čili málem ve stejný den,kdy Franz Josef prohrál s Italy bitvu u Solferina (26.5.1849).Po této bitvě padl diktát Bachovy vlády a český život vytryskl.Julius se vrátil z Frydlantu,kde zastával funkci ředitele advokátní kanceláře dr.Pulkrábka, do Prahy právě v čase,kdy císař připravoval tzv. "Říjnový diplom" (20.10. 1860),v němž slíbil ústavnost.

Julius přiběhl za Palackým s policejním glejtem podle existujícího tiskového zákona z roku 1852,jimž se Čechům povolovalo vydávání českého politického listu.Dnem l.l.l860 začly vycházet Grégrovy "Národní listy". Vlastenci zajásali nad prvním číslem,v němž Julius vyzval zemského školní- ho inspektora Mareše,aby odstoupil z úřadu.Jenže vydal tři čísla a u soudu mu za "přečiny" Národní listy zastavili.Julius tehdy vyzval český národ ke sbírce pro osiřelou Havlíčkovu dceru Zdeňku,a to mu sumasumarum vyneslo v květnu 1862 4 měsíce vězení,ztrátu občanských práv,hodnosti doktora práv a musel zaplatit 3 tisíce zl. pokuty.

V bratřích vzplál hněv ujařmeného národa a už jej nikdo do jejich konce života neuhasil.Když vzali noviny Juliovi,ujal se jich Eduard a k "Národním listům" přibyly časopisy "Hlas" a "Politik".

Už v roce 1863 se česká znatelně štěpila na konservativce a svobodo- myslné a rozhraním byl postoj k polskému povstání proti ruskému caru. Mladí povstání přivítali,ale rusofilové je odmítli.V Národních listech už zkusili svůj um výtečný Sladkovský,Neruda,Vincenc a Emanuel Vávrové a Barák.Noviny prosperovaly a Julius demonstroval vlastenectví tím,že zakou- pil v Přibyslavi kousek pole,na němž zemřel Žižka a pražský Sokol na něm zbudoval památnou mohylu.

Roku 1865 zvolili Julia do českého sněmu.Zdálo se,že mírnější vláda Belcrediho přinese Čechům větší svobodu,ale policie nesmlouvavě Národní listy znovu zabavila.Češi chtěli stejně jako Maďaři vlastní vládu,ale draví Maďaři jednali nesmlouvavě a v roce 1867 dosáhli Rakousko-Uherského vyrovnání,čili vznikl stát "Rakousko-Uhersko".Čechům zbyla planá rebelie statečných poslanců,kteří císaři napsali protestní "deklaraci" a na pro- test vystoupili z českého sněmu.Tito tzv. "deklaranti" upadli v nemilost. Po celé zemi se svolávaly pohusitsku lidové tábory,jež žádaly,co jim bylo uzmuto.A policie "léčila" Čechy zákazy a tresty.

V roce 1871 policie zavřela Národním listům všechny filialky a re- daktoři byli postaveni před německé soudy v Litoměřicích a České Lípě. Grégra zatkli pro dluhy a drželi ho sedm měsíců ve vyšetřovací vazbě.Dne 26.listopadu 1874 spustil "bratrovražedný" boj mezi staročechy a mladoče- chy a jenom osobnost Palackého bránila v politickém rozchodu.Otec národa zemřel v roce 1876 a smír skončil v říjnu 1877.Oba proudy českých poslan- ců se rozhodly pro společný poslanecký "klub statoprávní" a rozhodli ,že po tzv. "pasivní rezistenci",čili neúčasti na sněmování,se 24.září 1878 vrá- tí do sněmu.Předseda vlády Taaffe nesplnil Čechům některé požadavky.V této dlouholeté při Julius získal křeslo i na říšské sněmu.Důvěřiví staročeši byli překvapeni,že Taaffe české požadavky nesplnil.Julius na protest slo- žil mandát.

Když zemřel vůdce mladočechů Sladkovský,převzal stranu Julius.Staro- češi zrušili společný "statoprávní klub",ale 48 mladočeských poslanců s Ju- liem v čele začalo srdnatý boj o české státní právo.

Vlastenecky zanícené Juliovo srdce nikdy nepřipustilo nepravost tzv. staročeských "Rukopisů",čili Hankových padělků.Už v roce 1886 prokázali Masaryk,Gebauer,Goll v Atheneu,že jsou padělkem Václava Hanky.Julius do- konce vyhlásil odměnu tomu,kdo prokáže opak.Bylo k údivu,jak víra ztemní tak bystrý mozek,jaký Julius měl.Uvyklý na krásné vydání RKZ v Erbenově úpravě a s ilustracemi Mánesa,striktně prohlásil Alšovy ilustrace za dět- skou mazaninu.

V roce 1889 mladý hr.Karel Schwarzenberg v polemice o Janu Husovi, který byl navrhován na pamětní desku na muzejní fasádu,prohlásil husity na českém sněmu za "bandu žhářů a lupičů".Národ okamžitě vyhlásil sbírku na Husův pomník.A v tomže čase Staročech Rieger jednal ve Vídni o tzv. "punktacích",týkajících se rovnoprávnosti češtiny s němčinou.Julius napsal odmítavý manifest k Riegrově opatrnictví.Národ byl roztrpčen novou jazy- kovou prohrou.Staročeši proto byli národem ve volbách 1891 definitivně po čtyřiceti letech vyřazeni z vůdčí role v politice.Julius Grégr vedl stranu svobodomyslných,Národní listy,psal programové studie,ba zajel do Švédska pro fakta ke své historické studii o pobělohorské době a do Ho- landska za národopisem a kulturně historickými údaji.Po sněmovní bouři 17.května 1893 unavený a vysílen Julius se uchýlil do ústraní.