Kašpar Šternberk

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

Kašpar Maria Šternberk

6.1.1861 Praha 22.12.1838 Březina u Rokycan Pohřben ve Stupně u Rokycan

PD smalt,1926 Malostranské náměstí 7/19 (odstraněna)



Český přírodovědec (mineralog,paleontolog,botanik).Přítel J.W. Goetha.Jeden ze zakladatelů Vlasteneckého muzea Království čes- kého,jemuž věnoval svou sbírku nerostů a knihovnu.Z díla: mono- grafie o lomikamenech,8 sešitů o fytopaleontologii (pravěká květena).


      "Ale když nás v pozdním stáří
      s vzácným mužem osud sved,
      ó jak nádherný je svět."
                     J.W.Goethe o Kašparovi ze Šternberka



     Právě u Šternberků na Malé Straně řekl mladý Palacký ona známá,hrdá

slova,že třeže by byl posledním cikánského rodu,rval by se o svá národní práva.Byla to ozvěna pochyb,že se národ vzkřísí,protože důsledkem pobělo- horského času bylo vytlačení češtiny z úřadu,vědy,škol a nechat ji zakr- nět v nářečích dědin.Národ však lze zdecimovat,ale nikoli zničit.Dobrovský Palackého doporučil ke zpracování genealogie rodu Šterbernků.

     Kašpar ze Štenberka byl jedním ze zakladatelů českého vlasteneckého

muzea v roce 1817.Záhy se se vědecky zorientoval,protože s bratrem Baltaza- rem procestovali Šumavu a všimali si jejích hornin.Zdědil majetek,včetně renesančního zámku v Březině u Rokycan i v Radnici.Vlastnil bohatá ložiska rud a uhelných dolů,což byl bohatý zdroj příjmů.

     Kašpar byl bílou vranou rodu,protože otec Jan byl voják a dva starší

bratři byli vojenskou oporou habsburků,jen on,nejmladší Kašpar po pražském studiu vystudoval v Římě podle rodové povinnosti teologii a papež jej už v pubertě jmenoval kanovníkem.Na kanovnický stolec si musel počkat do svých čtyřiadvaceti let.Jenže on se v Praze včlenil do vědecké společnosti,kterou

od roku vedl skvělý přírodovědec Ignác Born.Byla to plejáda racionálních myslitelů,kteří předznamenávali konec jezuitských dogmat.

     Udeřil čas pro Kašparův stolec kapitulního kanovníka v Řezně a pak

jej podle tradice povyšovali.Pořídil si svého letohrádku botanickou za- hradu a naplňoval jej přírodninami,takže sídlo církevního otce se stalo Mekkou věhlasných přírodovědců.V Řezně pobyl do roku 1808 a pak převzal po bratrovi Joachymovi dědictví kolem Radnic a Březiny na Rokycansku.Byly tu uhelné doly a ty mu nejen vynášely,ale hlavně vydávaly svědectví o pra- věké fauně.Kašpar si už z Řezna přivezl vědeckou práci o lomikamenech.

     Na renesanční zámek v Březině se za bohatými jeho sbírkami i obrov-

skou vědeckou knihovnou vydávali vědci zvučných jmen jako byl švédský chemik Berzelius,pražský prof.botaniky Johan E.Pohl a další vědci i váš- niví amatéři,mezi nimiž byl i Johan W.Goethe.Ten se léčíval v Mariánských, Františkových nebo Karlovarských lázních a toulal se po okolí.Dověděl se od tvůrce sadových úprav v Maránských lázních Skalníka o nádheře Kašparo- vy zahrady v Březnici a o jeho sbírkách.Dne 3.července 1820 Kašpar Goethe- mu poslal první z desítek dopisů,jež si s nim vyměnil.

     Goethe znal dobře kraj kolem Chebu a znal i město.Navštívil domek

městského kata Karla Husa,u něhož objevil pozoruhodnou sbírku přirodnin. A potom pěšmo míříval na nedaleký,podivuhodný kopec Komorní hůrka a poři- zoval si jeho náčrtků.Záhada kopce měla totiž prokáta,zda je kopec vyha- slá sopka nebo naplavenina.Vědci se rozdělili na tzv."plutonisty" (so- pčný původ) a "neptunisty" (naplavenina). ostrá polemika.Spor neměl konce.

     Šternberk se s Goethem několikrát setjkal v Marianských lázních a

byl za nim vce Výmaru.Pozval básníka do Prahy,aby jej provedl sbírkami Českého vlasteneckého muzeum (zal.1817).Návštěva se však neuskutečnila, ale básník věnoval českému muzeu alespoň sbírku minerálů.A Šternberk této české národní instituci odkázal všechny své sbírky i velikou knihovnu i s jeho vědeckými spisy,zejméno o fytopalentologii.Šternberkovi mohli podě- kovat za pomoc v životních strastech hodně lidí,mezi nimiž byl geniální Ammerling,tvůrce všeučiliště Budeč a vědec,který první na světě poodkryl duchovní obzor duševních mrzáčků ve svém ústavu "blbců a idiotů na Hrad- čanech".Mohl mu ještě předtím skvělý obrozenecký básník a vědec Jaroslav Puchmayer,který žil na faře pod kostelem a poblíž zámku v Radnici.