Karel Škréta

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

1610 Praha 30.7.1674 Praha Pohřben v kostele sv.Havla v Praze

PD s potrétem,P.Maixner,F.Heidelberg 1872,na nový dům K.Dvořák 1899 Týnská 628/2



Zakladatel české barokní malby.Z jeho díla:"Svatováclavský cyklus" (klášter v Praze na Zderaze),"Karel Boromejský navštěvuje nemocné" (Nár.galerie),"Pašijový cyklus" (sv.Mikuláš na Malé Straně),"Podobi- zna řezače drahokamů"(Nár.galerie), "Nanebevzetí P.Marie"(Týnský chrám).Jeho obrazů je po Čechách bezpočet.




     Účetní královské komory Konrád Škréta byl kdysi povýšen císařem

Maxmiliánem do šlechtického stavu s predikátem "Šotnovský ze Závořic". Nedočkal se malířské slávy nejmladšího ze synů,ani vyhnáni své rodiny z rodné země,kdy po prohrané bitvě Čechů na Bílé hoře konfiskační komise hr.Lichtensteina řekla jeho manželce:buď se vzdáš kališnické víry nebo ti zkonfiskujeme majetek a odejdeš z Čech.Škrétova vdova byla hrdná na svou víru a v roce 1628 odešla s dětmi do exilu v saském Freiberku.Její dům "U černého jelena" za Týnem biřici vyrabovali a majetek si rozebrali bělo- horští vítězové.

     Synu Karlovi bylo osmnáct,když přijeli do Freiberku,měl malířské na-

dání a z Prahy se vydal za malířstvím do Stuttgartu a roku 1630 připlul do Benátek,města malířské slávy Tiziana,Veronese a Tintoreta.Setkání s dí- ly malířských geniů vnímal promýšleně a nabýval po vzru velkých jistotu. Formoval a piloval tvar i barvu,dokud to nebylo škrétovské.Našel si přá- tele a jeden z nich,Benátčan Tinneli,namaloval Škrétův portrét,dnes v praž- ské Národní galerii.

     V letech 1634-35 byl Škréta v Římě,kde v úžasu objevil mistrný temno-

svit malíře Carravaggia.

     Po třech letech se rozhodl k návratu do Prahy a za každou cenu se

pokusit o - vracení alespoň drobtu rodinného majetku.To už nebyla Praha jeho dětství.V roce 1638 se už v gotickém městě rysovaly náznaky nového

slohu,mohutného a zdobného,který umocňoval bohatství a slávu nových pánů české země - Habsburků a katolické církve.Valdštejn zboural 26 malostran- ských gotických domů pro svůj nový vyšperkovaný palác a gotický vzhled Pra- hy se proměňoval v pompézní nádheru baroka.Přitom ještě deset roků po Škré- tově návratu brázdila českou zemí švédská vojska a spolu s Habsburky dran- covala českou zemi.

     Škréta musel přestoupit ke katolikům víru,a prozíraví vládci přijali

jeho velký talent na milost.Vyzdobil novým pánům země paláce,kostely a jeho talent kulminoval,byť mu museli promíjet jeho divokou povahu,jež ho dostá- vala do neustálých malérů.Škretův život inspiroval spisovatele Arbesa k ro- manetu,Navarovského k veselohře a Krásnohorskou k libretu pro Bedlovu ope- ru.Škréta byl prostě geniální malíř,svéhlavý rváč,který i krátce před smrtí utlouikl v souboji v Rytířské ulici nizozemského malíře Pierreho a musel se před trestem ukrýt ve zderazském klášteře.

     Pobělohorští zbohatlíci mu zadávali malby v kostelích,klášterech a

v palácích.Škrétův přítel,malíř z Nizozemí J.Sandrart ve Škrétově živopise napsal,že Škréta "..smyl špínu s tváře malířství,které ustrnulo hluboko v bahně největšího nepochopení".Škréta si rodný dům "U červeného srdce" č. 575 na Senovážném náměstí vysoudil a v něm i dožil."Špínu s tváře malířství" smýval osobitou malířskou syntézou všeho,co viděl nejen v Ita- lii.Jeho pevný,svérazný rukopis barokně vnímavé senzitivnosti tvořil zá- klady samostatnému vývoji českého malířského baroka.Škréta dokázal vyvážit světlo,barvu a linii do osobitého výrazu předmětů a postavy,tváře hluboce obnažovaly,co se skrývá v jejich duchovním životě.

     První jeho velká práce vypravuje o životě sv.Václava a zadali mu

ji bosí augustiáni na Zderazi.Z obrazu dýchá obdobný patriotismus jako z dějin mladšího jeho přítele B.Balbína i z tónů hudby Adama Václava Mich- ny z Odradovic.

     Ještě zuřila třicetiletá válka,když pro Kongregaci sv.K.Boromejského

ve Vlasské ulici na Malé Straně namaloval monument carravaggiovských svě- telných efektů.Je to Škrétovo veledílo "Sv.Karel Boromejský navštěvuje ne- mocné" (dnes v NG).Za svatým,který navštěvoval nemocné morem,vyhlíží na obra- ze tvář,obrácena k dívákovi.Je to Škrétův autoportrét.

     Škréta získal postavení mistra malířského cechu,pověst nejlepšího ma-

líře a zbohatl.Když se strhla v roce 1648 na Karlově mostě bitva se Švédy, stál s Balbínem na barikádách.Tehdy se oženil s dcerou malostranského měš- ťana.Získal si tak obrovský malířský respekt,že mu svěřili obnovu Duhrerovy "Růžencové slavnosti",zvali jej k odborným konsultacím a zakázky velkých obrazů do kostelů mu jen pršely.

     Často jsou jeho chrámové obrazy namalovány v sousedství s obrazy vý-

tečného barokního sochaře Jana Jiřího Bendla (1620-80),autora např.Marians- kého sloupu,který stál na Staroměstském náměstí a byl symbolem katolické a habsburké intolerance.Ve dnech vzniku ČSR v roce 1918 jej rozvášněná mlá- dež,jež se vracela z demonstrace na Bílé hoře,strhla.

     Kdo jiný uměl tak mistrně namalovat draperii,lidské tělo a hlavně ru-

ku? Pro chrám sv.Mikuláše namaloval v letech 1673-4 "Pašijový cyklus".V ob- raze je i autorovo utrpení,jež prožil ve svém pohnutém životě.Jeho mistrov- ská ruka zaznamenala každý závan vrásek a neuvěřitelný výraz očí.Do portré- tů kumštýřů dával cosi navíc,než do obličejů hodnostářů.Náměty vyvěraly

z rozdílných pocitů životních hodnot.

     Na zámku v Rychnově nad Kněžnou je obraz mladičkého Ignáce Jetři-

cha Vitanovského z Vlčkovic.Obraz je zajímavý mluvou zobrazovaných věcí. V Týně na Staroměstském náměstí je velký obraz "Nanebevstoupení P.Marie". V Národní galerii zůstaly uchovány kromě obrazů (Sv.Václav,Dido a Aeneas, Portrét řezače drahokamů) i jeho skici,jež musí být chráněny před světlem.

     Do Škrétova díla doba nanesla mnoho "neškrétovského",čili děl po-

depsaných jeho jménem,ale vytvořili je epigoni.Škréta nestačil naplňovat zakázky sám,proto jen na skicoval základ a dodělávali je jiní.Nic však to nemění na skutečnosti,že s mladšími malíři P.Brandlem a V.V.Reinerem tvoří trojici největších malířů českého baroka.