Karel Bořivoj Presl

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

17.2.1794 Praha 2.10.1852 Praha Pohřben na Malostranském hřbitově,ostatky převezeny na Vyšehrad

PD,b.r. Na Perštýně 350/17



Český lékař a přírodovědec.Bratr Jana Svatopluka Presla.Univer- sitní profesor,kustód sbírek Národního musea.Z 36 vědeckých pra- cí: "Reliquiae Haenkanae", "Flora Čechia" (s bratrem),velké dílo o kapradinách.




     Jednou vyhodil od zkoušky ne příliš talentovaného studenta z "lepší-

ho" rodokmenu a rodiče si k reparátu přizvali rektora."A jestlipak mají ryby také chuť",zeptal se Presl studenta svým pověstně kostrbatým hlasem. "Ano",odpověděl student,ale Presl zavrtěl hlavou.Rektor ve snaze situaci zachránit,poznamenal:"A proč moje akvarijní zlaté rybky rozeznají bílé drobky od chleba?" Presl na to jízlivě:"Rybičky Jeho Magnificiece pana rektora snad chuť mají,ostatní rybky však nikoli".A nechal studenta pro- padnout.

     Studenti mu snad pro bručavost a zadrhavou řeč jinak neřekli než

Bořivoj,což bylo staročeské jméno,jimž mládež jeho generace demonstrova- la češství.Karel byl urostlý jaksi dohranata a o tři roky mladší Jan měl křivou páteř.Jenže co jim příroda ubrala na těle,přidala jim na duchu. Otcova špendlikárna proti Krameriově "Expedici" rodině slušně prosperova- la a chlapci si mohli často zaběhnout naproti do Krameriovy expedice a prohlédnout si knihy a noviny.A měli možnost si lecos koupit.

     Jednou bratrům starší kamarád Václav Seidl,který pracoval na magi-

strátu,ukázal svou sbírku kapradin,jež nasbíral za Prahou.Šestnáctiletý Karel a s osmnáctiletým Janem okamžitě vzpláli stejnou vášní a pustili se do sběru rostlin,jež nasbírali za Prahou.Sestavili z toho knížečku s ná- zvem "Vegetabilita cryptogamia Bohemiae exsiccata",v níž popsali 15oo ka- pradin,lišejníků a mechů.Nakreslili k ní obrázky rostlin a opatřili je popisy.Jako správní "obchodníci" svoje dílko po sešitkách prodávali.

     Karel o universitních studiích odcestoval do Itálie a seznámil se

tam s významnými botaniky.Prozkoumal flóru v okolí Etny,Palerma,Syrakus a Messiny.Po návratu rozbalil haldu poznámek a utřídil je,což bylo i skvě- lou přípravou na universitní závěrečné zkoušky.

     Jan v roce 1817 odešel učit do Olomouce a Karel za něj nastoupil

na místo asistenta u prof.Bergra.Po roce se Jan z Olomouce vrátil na místo vedoucí katedry zesnulého Bergra.Karel,který obhájil doktorát lékařství disertací "O siciliánských travách",se blýskl Cestopisným deníkem z Itá- lie,jenže jej nevydal a našel se až v jeho pozůstalosti.

     Považovalo se už za samozřejmé,že bude zastávat rovněž místo kustoda

zoologických a botanických sbírek v Národním muzeu,jež v roce 1817 vzniklo. Jeho univerzitní přednášky to byl "orbis pictus" (svět v obrazech),protože studentům vysvětloval přírodovědu nad exponáty v muzeu nebo je vodil do hájemství praktické botaniky v zahradách hraběte Canala na dnešních Vi- nohradech.Každý z bratrů znal deset jazyků..

     Začas byl Karel jmenován vedoucím katedry všeobecného přírodopisu

a technologie.Měl hodně vědeckých a pedagogických úkolů,ale přesto jej v roce 1828 jmenovali navíc fyzikem (lékařem) fakulty a napřesrok začala jeho čtyřletá povinnost tajemníka lékařské fakulty.

     Napsal 38.vědeckých prací a přitom ještě v muzeu utřiďoval vědecké

sbírky a vědecky zpracovával obrovskou sbírku tropických rostlin z jižní Ameriky,kterou do beden připavil k odeslání domů botanik Tadeáš Haenke. Haenke v jižní Americe tragicky zahynul,ale pro bedny si do jižní Ameriky zajeli jeho přátelé.Karel sbírku utřídil a vydal o ní spis "Reliquiae Haen- kanae".

     Bořivoj se rok co rok léčil v Karlových Varech,ale nikdy v lázních

nebyl jen kvůli koupelím.Bádal v okolní přírodě.Právě jemu náleží prven- ství v popsání vší bohaté flóry karlovarské lokality.V roce 1835 vydal objevné dílo o kapradinách a uplatnil v něm svůj nový třídící systém.

     O rozsahu vědeckého bádání B.K.Presla svědčí řada rostlin,které ob-

jevil a popsal.Mnohé rostiny nesou jeho jméno.Karel nekráčel po vědeckých stopách bratra.Nezabýval se tak široce jazykovědou jako Jan.Vědecké cesty bratrů se rozešly,ale když se tvořila česká terminologie Karel nechyběl. Třebaže s bratrem už v roce 1820 vydali latinský popis rostlin v Čechách pod českým názvem "Flora Čechia" a opatřili jej českými názvy,zůstal Karel převážně u latiny.Česká terminologie jeho oboru je však od něj.

     Bručavý Bořivoj,pedant-ješita,byl v roce 1848 jmenován čestným dok-

torem filosofické fakulty.Zemřel ve stejném věku jako bratr na vodnatel- nost.