Karel Farský

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

26.7.1880 Škodějov u Semil

12.6.1927 Praha

Pohřben v modlitebně Československé církve v Dejvicích

PD,1950

Na Václavce 117/1


Zakladatel Československé církve v roce 1920. Před první světovou válkou vůdčí osobnost reformního hnutí katolického duchovenstva.První biskup a patriarcha nové církve.


"Vy jste Boží role, Boží dílo. (I.Kor.)

        8.ledna 1920 byla na Smíchově usnesením
        reformních kněží za předsednictví
        ThDr.K.Farského založena Československá
        církev.
                Věnováno Ústřední radou Československé
                církve v jubilejním roce 1950
                                 Text na PD


Ještě v roce 1889 hřímal hr.Schwarzenberg proti zařazení M.Jana Husa mezi osobnosti na pamětní desky Českého muzea.Husité mu byli "bandou buřičů a žhářů",protože se nepodřídili vůli duchovní a světské moci.Češi okamži- tě začali sbírat na postavení Husova pomníku.

Začátkem 20.století se sdružilo několik katolických kněží do skupiny, jež "volnomyšlenkářsky" uvažovali,že potlačit pravdu lze jenom dočasně a husitství přežilo v podobě českých bratří staletí zákazů.Bylo v tom cosi trvalého v národě.Přežilo to čas po Bílé hoře,kdy v roceu 1695 ještě praž- ský arcibiskup Brenner dostal do vínku,"ut tetram Johanes comprimet hyd- ram",(aby potlačil tři obludné Jany -Husa,Žižku a Komenského).Nepotlačil. Katolíci se přidrželi Hájkovy báje o sv.Janu Nepomuckém,ale ani zákazy, tresty neuvěřitelně kruté (viz patenty Karla VI.,nic nevypudilo husitství.

Přýšliví kněži sdi dali název "Klub reformního duchovenstva" a do če- la si postavili katolického kněze a učitele Karla Farského.Byl to východo-

čech,kde obžívala kacířská nota,jež se proměňovala až do náboženských sekt. Farský si odsud patrně přinesl onu zatvrzelou náboženskou přemýšlivost na pražské akademické gymnasium a pak i do kněžkého semináře.Jeho životním krédem a východiskem mu byla Bible,čili zdroj křesťanství.

V roce 1904 byl vysvěcen na kněze a po pěti letech dosáhl na Karlo- vě universitě doktorátu teologie.Studium v něm jenom utvrdilo ještě důvěr- njší vztah k Bibli.Jeho prof.Sýkora ho v době své nemoci pověřoval před- náškami o Starém zákoně,protože adept kněžství jej znal jako málokdo.A pak Farského poslali s božím slovem na faru v Ostrově a Perminku na Karlo- varsku.Byla to pro něho výtečná škola života a začas se z kněze stal uči- tel na střední škole v Praze a Plzni.

     "Klub reformního duchovenstva" se Farský snažil vést tak,aby si kaž-

dý ozřejmil teoretickou podstatu nezbytné reformy.Jiskřilo to polemikami i s ostatním pravověrným duchovenstvem.Farský byl velmi teoreticky nadaný, a na něm spočívala všechna reformátorská práce.Především kritizoval tra- diční katolickou intoleranci vůči jiným náboženstvím,snahu o propojenost církve s vládní mocí."Běda národům,když se obě moci spojí a ubohé národy rdousí",napsal Josef Jungmann.

Po přípravě programu se chystal akt oficiálního založení nové cír- kve.Stalo se to na shromáždění reformovaných kněží 8.ledna 1920 na Smí- chově.Druhého dne slavnostně akt opakovali v pravoslavném chrámu sv.Miku- láše na Staroměstském náměstí.

Farský už v roce 1919 vydal knížku "Český problém církevní" a po roce ostře formulovaný spisek "Zpod jha" a "Zápas o svobodu ducha".Polemika s katolickými oponenty byla stále ostřejší a nezeslabila ani po založení nové církve.Pilovaly se názory i uvnitř nové církve.Farský,který vycházel z české husitské tradice,se střetl s postoji biskupa Gorazda-Pavlíka,kte- rý tíhl k pravoslaví.Po vydání další práce "Přelom" Farský v roce 1924 ob- hájil své pojetí i na sezení církevního sněmu.Farského názorový proud byl radikálnější.

Do záhlaví svého programu si nová církev napsala:

"Naplniti současné snažení mravní i poznání vědecké duchem Kristovým,jak se zachoval v Písmě a podání starokřesťanském i jak dochován jest národu čs.hnutím husitským a českobratrským."


Biskup Gorazd z nové církve vystoupil.Farský napsal směrnicí pro za- kládání církevních obcí,napsal katechismus,misál,biblickou čítanku i zpěv- ník.Založil desítky církevních obcí a modliteben Československé církve.Až do roku 1926 konali bohoslužby v chrámu sv.Mikuláše na Staroměstském námě- stí,pak v nové modlitebně "Československé církve",kterou projektoval arch. J.Stibral v Dejvicích.Farský se nedočkal se první mše v novém svatostánku.

PD, 1950 Staroměstské náměstí (chrám sv. Mikuláše)

PD,M.Beutler 1937 Wichterleho 523/5