Karel František Rosenmüller

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

1678 1727 Praha Pohřben na zrušeném hřbitůvku u kostela sv.Martina na Starém městě

PD se symbolem,J.Hendrych 1969 Uhelný trh 526/6



Český tiskař,vydavatel "Pražských poštovských novin" (od 4.úno- ra 1719).Předchůdce vydavatelů českých novin a časopisů v za- čátcích národního obrození.




     Na bedra císaře Karla VI.doléhly po náhlé smrti staršího bratra

Josefa I. v roce 1711 těžké časy.Musel se ujmout po otci Leopoldovi I. vlády v Rakouské říši.Byl to na rozdíl od bratra bigotní katolík,který prošel jezuitskou výchovou ve Španělsku.Byl zneklidněn,že nemohl zplodit mužského potomka,který by převzal trůn,a že se mu narodila jenom dcera, jež neměla právo vládnout celé říši.Mohlo se stát,že zemře nárok na trůn a císařskou korunu přejde na dcery zemřelého bratra Josefa.Dva roky vy- mýšlel,jak prosadit na trůn jedinou dceru Marii Terezii.

     V roce 1713 vydal dokument pod názvem "Pragmatická sankce",čili jaký-

si "věcný souhlas" sněmoven všech zemí mocnářství,aby dcera měl zajištěnu císařskou korunu.Zemí zavládl jásot,když se mužské batole objevilo,ale nastal smutek z jeho předčasného úmrtí."Pragmatická sankce" zůstala v plat- nosti až do konce Rakousko-Uherska v roce 1918.

     Karel VI. jako bojovný a bigotní katolík se pustil do ochrany cír-

kve před kacířstvím a vydával protikacířské patenty od roku 1617 málem každoročně a patent z roku 1625,v něm se nejen hrozí peklem,ale který zavádí "peklo" placeného udavačství,zdokonalil mučení podle stupně provi- nění,po mě,ž naskakuje husí kůže. Patent se obnovoval ročně až do roku 1749. V tomto údobí se čeština zcvrkla na dialekt poddaných a knížky Stey- erova katolického vydavatelství "Dědictví sv.Václava" byly převážně živo- topisy svatých a hrůzná knížka Manniho "Žalář pekelný".

     Do takých duchovních poměrů přišel tiskař Rosenmuller s myšlenkou,

vydávat po staleté odmlce i české noviny.Zažádal o povolení v půli roku platnosti prvního Karlova patentu.Úřady věděly,že žadatel je výtečný tis-

kař,katolíka,který kromě německých knih vydal už v roce 1710 velmi úspěšný lexikon českých šlechtických rodů s názvem: "Rejstřík aneb Poznamenání všech vzácných rodov českých".Po deseti letech k tomuto tisku připojil jakýsi dodatek s názvem "Obecní titulář všeho panstva a rytířstva".A po dalších dvou letech si Rozenmuller vyběhal privilegium na vydání "Vojtěš- ského kalendáře".

     Rosenmuller povolení na vydávání prvních českých novin od časů Bílé

hory 1820 obdržel.Dne 25.ledna 1719 se obrátil na veřejnost jednolistým ohlášením,nazvaném "Předchůdce českého postilionu" a vysvětloval,že chce vydávat po mnoha desetiletích informační prázdnoty noviny.Do desíti dnů - 4.února 1719 - noviny opravdu vyšly i s adresou tiskařské dílny v domě "U zlatého kříže" na Uhelném trhu č.8.

     Rosenmuller byl člověk nejen vzdělaný a zkušený,ale i zasloužilý,

protože sloužil dlouhý čas v družině císařského legáta a ledacos ve svě- tě viděl.Byl to balbínovský typ katolického českého vlastence,který hoř- ce nesl,že čeština se stala jenom jazykem sluhů.Ve "Zprávě nynějších ča- sů k čtení novin" vysvětlil,že ve Vlaších vycházejí noviny vlašsky, ve Francii francouzsky a ve Španělích španělsky.Je proto přirozené,že on se v Čechách odhodlal vydávat noviny česky,neboť čeština ...ve vzác- nosti,obšírnosti a libosti všem jiným se rovná...".

     Byla to řeč odvážná pro poněmčilé úřední uši.O to větší zvědavost

vyvolala.Na první číslo novin s dlouhým názvem: "Sobotní (úterní) praž- ské poštovní noviny z rozličných zemí a krajů přicházející s obzvláštním jeho císařské a královské milosti nadáním obdařené" se zvědavě čekalo. Noviny vycházely každou sobotu a úterý v deset hodin ráno a zájemci si je mohli vyzvednout před poštovní expedicí.

    Časem se jejich název zkrátil na "Pražské poštovské noviny".Obsaho-

valy zprávy ze zahraničí,z císařského dvora,z válek,informace o trzích, bohoslužbách,úmrtích a svatbách,narození dětí ve významných rodinách,ba byly tu i zárodky inserce. Vycházely kromě dvou let za francouzského ob- lehání Prahy (1742-44) až do roku 1772,kdy naposled řádil v Čechách mor.

    Jako tiskař a vydavatel knih vynikl zejména Rosemullerův syn Karel

František,velmi vzdělaný člověk,který vydával skvěle vypravené knihy s ilustracemi rytce takových kvalit,jakým byl Michael Rentz.

     Noviny v pozdějším čase jazykově utrpěly puristickými jazykovými vý-

mysly,proti nimž srdnatě vystoupil Josef Dobrovský,protože neodpovídaly duchu české mluvy.

     Na hrobě K.F.Rosemullera bylo napsáno:
           "Zde Karel Rosenmuller den soudní očekává,
           Nad nimž mnoho vlastenců želeti nepřestává.
           Pověst pak jména jeho potomkům připomíná,
           Řkouc.Ten byl druhý Daniel Adam z Veleslavína"